Řada obcí je od letošního roku postavena před otázku, kam směřovat své odpadové hospodářství. Roste význam třídění komunálního odpadu, nicméně odbyt bývá někdy problematický a drahý.
O tom, jak se obce s problematikou odbytu vytříděných surovin vypořádávají, jsme detailněji psali v článku Projekt Když se s odpady nakládá dobře: Třídění odpadů – problematika odbytu, obchodovatelné komodity.
Jaká další opatření mohou obce využít, aby přispěly ke zvýšení odbytu vytříděných surovin?
Ondřej Charvát, Ministerstvo životního prostředí:
Z hlediska obcí je klíčové zajištění dostatečně husté sítě pro třídění jednotlivých složek komunálních odpadů, o které budou občané vědět a bude pro ně jednoduché ji využívat. Klíčová je také osvěta, která by měla občany inspirovat nejen k ochotě využívat třídit co nejvíce druhů odpadů (vedle tradičních kategorií zejména biologicky rozložitelného odpadu), ale také k tomu třídit správně, tedy do sběrných nádob dávat skutečně jen ty druhy odpadů, které tam patří. Díky tomu se sníží náklady na dotřídění a zlepší se následné uplatnění druhotné suroviny. Zásadní z hlediska obcí je rovněž disponovat komplexními informacemi z hlediska dalšího nakládání s vytříděnými odpady. Obce mohou přispět ke zvýšení odbytu vytříděných složek komunálních odpadů i tím, že se budou sdružovat a tím pádem disponovat větším množstvím vytříděných odpadů, což je výhodnější z hlediska jejich uplatnění. Některé svazky obcí disponují i návaznými zařízení pro třídění odpadů. To může být další cesta.
Trh s druhotnými surovinami je poměrně proměnlivý a k výkyvům v odbytu dochází cyklicky. V současné době je například velmi vysoká cena sběrového papíru, o který je dnes mimořádný zájem, což je pozitivní pro obce.
Je také nutné zmínit, že po zkušenostech z krize v letech 2008-2009, může v případě propadu zájmu o konkrétní druhy vytříděných surovin intervenovat autorizovaná obalová společnost EKO-KOM. Ta může z rezervního fondu poskytnout finanční prostředky, které vykompenzují třídírnám odpadů klesající cenu a přebytek konkrétní vytříděné komodity na trhu. Což se nyní děje například u části tzv. plastových výmětů.
Pavel Drahovzal, místopředseda Svazu měst a obcí a starosta obce Velký Osek:
Odpověď je velmi jednoduchá: pokud jako občan správně třídíte, můžete požadovat u svých dodavatelů vyšší podíl zboží z recyklovatelných materiálů, aby se mohl reálně naplnit smysl recyklace, respektive cirkulace materiálů, tj. že to, co se vytřídí, použije na výrobky.
Milan Havel,odborník na problematiku odpadů a ekoporadce, Arnika:
Obce mají jen omezené možnosti v této oblasti.
Podle mě mohou udělat ale dva důležité kroky. Jde hlavně o osvětu. Domácnostem by mělo být jasně řečeno, jak je v České republice nastaven systém třídění plastů. Že to, co skončí ve žlutých kontejnerech, automaticky neznamená, že bude materiálově využito. Že v současnosti lze materiálově využít hlavně PET láhve, duté obaly od drogerie – polyetylen, a čisté fólie - polyetylen. Asi by někdo pro obec měl takovýto materiál připravit.
Obce by také mohli zlepšit osvětu v tom, co do kontejnerů na plasty nepatří, a to i v případě, že je v region napojen na výrobu tuhých alternativních paliv. K tomu by mohli využít i metodiky MŽP Metodický podklad pro třídící linky.pdf, kde jsou specifikovány výrobky z PVC. Obce, které sbírají plasty na sběrných dvorech, by do velkoobjemových kontejnerů PVC neměly dávat.
V některých regionech chybí zpracovatelské kapacity pro vybrané komodity - plechovky, papír. Kovy je třeba zpracovat - dotřídit, slisovat, jinak pro ně nemusí být odbyt a drahá je i jejich přeprava. Vzniku odpovídajících kapacit může pomoci spolupráce obcí.
Ve veřejných zakázkách je možné zohlednit požadavky na dodávky výrobků z druhotných surovin. Obcím by se ale v této oblasti zadávání mělo zjednodušit. Zatím takové požadavky není jednoduché specifikovat a ani prosadit.
Komentáře