Poradna_obrazek_canva.png
Katalog odpadů

Projekt Když se s odpady nakládá dobře: Svoz odpadů – svozová firma versus technické služby

| autor: Hana Tomášková0

svozovky a ts.png
zdroj: Ilustrační foto/ redakce archiv

Hned na začátku je třeba říci, že nelze obecně paušalizovat a vyzdvihnout jedno řešení nad druhé. Obec musí vědět, co od vztahu se svozovou firmou či technickými službami požaduje. Spolupráce musí být přesně smluvně definována, musí mít jasně nastavené toky a kontrolní mechanismy.

Definice požadavků

Volbu dodavatele na svoz a likvidaci odpadu provádí obec na základě výběrového řízení. Je proto klíčové jasně definovat požadavky, rozsah a podmínky poskytování služeb.

„Je důležité vědět, co od firmy očekávat. Potom můžete být spokojeni i s velkou firmou,“ říká odborník na odpady Milan Havel z Arniky a upřesňuje: „Problém je přenos správy až na úroveň obcí, kdy tomu musí rozumět každý starosta. Od velkých firem nemůžete očekávat, že budou mít čas na optimalizaci vašeho odpadového hospodářství a že vám budou šetřit náklady. Proto je důležité mít i dobře nastavené kontrolní mechanismy. Platí to nejen u svozu, ale i u sběrných dvorů. I zde lepší evidence může odfiltrovat černé pasažéry – například odpad z firem a podobně. Neznamená to, že se větší firmy nesnaží určité věci optimalizovat. Obec je ale pro ně moc velký detail, na který není tolik času. Nevýhodou malých firem může být řešení nenadálých situací a poruch, protože prostě nemají tak velké zázemí. Existuje samozřejmě ještě mnohem více aspektů. Přihlédnout je třeba i k historickému vývoji.“

Největší výhodou svozových firem je jejich zázemí. Technické, projekční či legislativní. Dále zkušenosti a vypracované modely řešení pro určité situace. Jedná se například o větší zastupitelnost techniky a personálu v případě poruch či jiných výpadků – Covid apod.,“ říká Kristina Jakubcová, mluvčí FCC Česká republika a doplňuje: „Dlouhodobě nám fungují společné podniky s městy (tzv. joint venture) ke spokojenosti obou partnerů. Některé již 25 let. Zásadní je, aby oba společníci vnímali druhou stranu jako partnera a uměli spolu komunikovat. Při stanovení strategie, schvalování plánů, schvalování investic i při samotném výkonu služeb. Obě strany musí respektovat zásady péče řádného hospodáře.

Město či obec je pro danou firmu klíčovým zákazníkem. Pokud pak firma rozšiřuje své aktivity v rámci své regionální strategie, město získává stabilnějšího a silnějšího partnera. V případě společného podniku má město podíl na zisku.“

Každé město či obec má specifické potřeby a požadavky v oblasti svozu a likvidace odpadů. Ať již se jedná o počet obyvatel, poměr rodinných a bytových domů, přírodní podmínky, technické zázemí a možnosti jeho budování či rozšiřování, financování, zajišťování kontrolních mechanismů a mnoho dalších faktorů.

Je tak třeba velmi přesně stanovit požadavky a priority obce či města a podle nich postupovat při výběru dodavatele. „Jde o nastavení jasných toků a kontrol. Prostě jinak nebudete vědět, kolik co stojí a jak efektivně to děláte,“ uzavírá Milan Havel.


Máte nejasnosti v oblasti svozu odpadů? Zajímá vás jiná problematiky týkající se odpadového hospodářství? Využijte naši poradnu:

Poradna3.png


Příklady dobré praxe:

Příbor

Nakládání s komunálními odpady v Příboře zajišťují Technické služby města Příbora, příspěvková organizace. Od roku 2019 město začalo jejich prostřednictvím svážet své odpady samo.

Pribor.jpg
Město Příbor/ Wikimedia Commons

„V roce 2019 končila víceletá smlouva se společností AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. Cena za svoz byla pro město příznivá, a to na základě vysoutěžených cen z veřejné zakázky v roce 2013. Po skončení smlouvy bylo avizováno předpokládané navýšení cen ze strany externích svozových společností. Rovněž jsme chtěli realizovat změny v systému svozu odpadu,“ vysvětluje Dita Kalužováz odboru životního prostředí, dotací a veřejných zakázek města Městského úřadu Příbor, co vedlo město ke změně svozové firmy.

Bylo pořízeno i vlastní svozové auto, které je vybaveno vážícím zařízením, takže město má údaje o naplněnosti nádob ve městě. „Nyní svážíme tímto autemdvakrát týdně plast a papír, jedenkrát směsný komunální odpad celoročně a bioodpad dle období. Od dubna do listopadu dvakrát týdně ze sídlišť a zahrádkářských osad velké nádoby 770 l a co 14 dnů od rodinných domů nádoby 240 l. V zimě pouze jednou měsíčně,“ informuje Dita Kalužová.

Výhody nového systému

  1. Pokles produkce směsného komunálního odpadu

„Celkové množství směsného odpadu kleslo, což je největší přínos - jednak kvůli skládkovnému, které roste, a taky budeme snáze plnit cíle či limity dle nového zákona o odpadech,“ uvádí Dita Kalužová.

Vývoj produkce směsného komunálního odpadu:

Rok 2017 2018 2019 2020
tuny 1446 1385 1272 1072

Zdroj: Dita Kalužová/ město Příbor

Produkce směsného komunálního odpadu v přepočtu na jednoho obyvatele:

Rok 2017 2018 2019 2020
Kg 172 165 151 127

Zdroj: Dita Kalužová/ město Příbor

2. Nárůst třídění

„Směsný odpad v kontejnerech na sídlištích byl svážen 2 x týdně, tříděný 1 x týdně. Když byly barevné nádoby plné, občané i vytříděný odpad házeli do černé nádoby. Nyní svážíme černé kontejnery 1 x týdně a popelnice od rodinných domů každé 3 týdny. Naopak barevné kontejnery na tříděný odpad - papír, plasty + kovy, se vyvážejí 2 x týdně. Město je rozděleno na 3 části, vždy se sveze jedna část rodinných domů plus sídliště každý týden. Lidé mají méně místa v černé popelnici, přemýšlejí, co tam dát nemusejí a vytřídí více,“ komentuje aktuální situaci Dita Kalužová.

Produkce komunálního odpadu

Vývoj produkce komunálního odpadu/ tuny

Rok 2017 2018 2019 2020
papír 173,380 182,996 168,728 195,475
plast 107,305 104,624 126,274 168,335
sklo 105,620 101,920 123,650 127,570
nápojový
karton
0,000 0,000 0,737 4,343
kov 240,317 285,363 230,239 281,713

Zdroj: Dita Kalužová/ město Příbor

3. Srovnatelné náklady, jednoznačně vyšší kontrola nad odpady

„Náklady na svoz jsou srovnatelné, ale navýšené odměny plus výnosy z druhotných surovin jsou výrazně vyšší. Určitě se to vyplatí, můžeme více kontrolovat, co se sváží nebo udělat mimořádný svoz například mezi svátky, když je odpadu více než obvykle,“ dodává k výhodám Dita Kalužová.

Změnu doprovázela nutná osvěta a diskuse s občany

Obyvatelé Příbora měli zpočátku obavy, že při snížené frekvenci svozu jim odpad bude doma zapáchat. A proto město pořádalo diskuse, publikovalo články a snažilo se najít cesty, jak dostat k lidem správné informace.

„Občané pochopili, že nejvíce zapáchá bio, to musí vytřídit do hnědé nádoby, která seod rodinných domů sváží co 14 dnů, a pak plastové obalynapříklad od mléčných výrobků, které se sváží 2 x týdně. Kdo má více než 5členů v domácnosti, dostal větší popelnici o objemu 240 l. Přidělení nádoby 240 l do domácnosti bylo možné i v domácnosti se zvýšeným množstvím hygienických a zdravotních pomůcek -např. pleny,“ říká Dita Kalužová.

Rovněž byl přehodnocen počet a rozestavění černých kontejnerů na sídlištích. Jejich rozmístění je dlouhodobě vyhodnocováno, zejména na základě počtu trvale přihlášených obyvatel v dané lokalitě, ulici či bytovém domě.

Tlak na trvale nepřihlášené občany

Výše uvedené vyvolalo i řešení nepřihlášené části obyvatelstva města. „Ze strany domovníků byl tlak na nepřihlášené nájemníky, aby si nahlásili trvalý či přechodný pobyt. Někde v domě s 8 byty bydlelo oficiálně 10 lidí, ale reálný počet dosáhl 35 osob,“ upozorňuje Dita Kalužová na častý problém nejen v odpadovém hospodářství.

Když občané vidí smysl třídění

„Rodinné domy třídí slušně, tam ještě dostávali občané zdarma kompostéry a dávají si do nich i bioodpad z domácností, natrhané kartony - například papírové krabice od pizzy či toaletní ruličky, papírové kapesníky, popel z kamen, kde spalují jen dřevo,“ pokračuje Dita Kalužová. „Vysvětlili jsme jim, jak kompostovat a využívat svůj kompost, takže kleslo i množství bia odvezeného na kompostárnu, což je městem placená služba. Kupujeme kompostéry od firmy z regionu, která je vyrábí ze 100% recyklovaného plastu, který navíc odebírá ze stejné dotřiďovací linky, kam vozíme plast i my. Takže lidé slyší, že to má cenu třídit plast, kovy a nápojové kartony.“

Písek

Nakládání s komunálními odpady v Písku zajišťují Městské služby Písek. Obyvatelé města Písku, kteří jsou zapojeni v systému města, mohou využívat odpadové nádoby o objemech 110 l a 1100 l. Rozmístění, počet a druh nádob určuje odbor Životního prostředí Městského úřadu v Písku.

Pisek.jpg
Město Písek/ Wikimedia Commons

Dále je ve městě umístěno více než 700 kontejnerů na tříděný odpad. Tyto jsou sváženy podle naplnění. Ve svém regionu město rovněž umožňuje sběr bioodpadu do cca. 2 500 nádob.

Občané, kteří mají zájem o třídění bioodpadu, mají k dispozici nádoby o objemu 240 l. Městu to zajišťuje surovinu v perfektním stavu. Nenajde se zde plastový sáček, což je častý jev u anonymních sídlištních zástaveb. V exponovaných místech doplňuje město 1 100 l nádoby na bioodpady.

Prostřednictvím Městských služeb Písek provozuje město také 7 sběrných dvorů odpadu, vlastní kompostárnu a dotřiďovací linku.

„Svoz odpadů, zeleň apod. by vždy měly být pod patronací města. Město nemusí vlastnit 100 %, ale měly by mít více než 50 %,“ říká Miloslav Šatra, vedoucí odboru životního prostředí městského úřadu Písek a dodává: „Výhodou takových vztahů je, že městské služby jsou řízeny a ovlivněny městem a napojeny na jeho rozpočet. Důležité je, že spolupráce neprobíhá na ryze komerční bázi, městské služby nevytváří nadčasový zisk, prioritní je pro ně služba občanům.“

Dalším pozitivem je, že v případě nevýdělečné jedné složky v rámci nakládání s odpady lze tuto složku dotovat z jiných, které jsou ziskové, což ve výsledku znamená, že se služba občanům neprodraží.

„Propojení svozu odpadů, provozu sběrných dvorů, kompostárny a dotřiďovací linky znamená, že i když v určitém období jedna část nebude výdělečná, lze ji sanovat z dalších prostředků. To u soukromých firem neprobíhá,“ upozorňuje Miloslav Šatra a doplňuje: My navíc udržujeme nadstandardní vztahy s městskými službami. Když je potřeba něco opravit, reagují velmi rychle a vstřícně, město jim dodává práci ve formě malých zakázek, kde není třeba výběrové řízení. Peníze, které dostanou, tak zůstávají dále využity ve městě.“

Nutno ovšem dodat, že velkou zásluhu na tom, že odpadové hospodářství v Písku funguje velmi dobře, má i nastavení pravomocí. Odpadové hospodářství je v kompetenci vedoucího odboru, který jako odborník v odpadech pracuje přes třicet let. Díky tomu měli v Písku zřízeny sběrné dvory již od roku 1993, s předstihem zrealizovali kompostárnu a jako první v jihočeském kraji provozovali dotřiďovací linku.

Tím, že změny v odpadovém hospodářství prováděli s předstihem, získali řadu výhod a dalších zkušeností. S produkcí 130 kg odpadu na osobu kvůli dosažení slevy na skládkování si hlavu lámat nemusí, podmínku splňují bez problémů.

Litovel

FCC Litovel jako společný podnik města a svozové firmy

Litovel.jpg
Město Litovel/ Wikimedia Commons

Město Litovel leží v Olomouckém kraji. K Litovli patří 11 místních částí: Březové, Chořelice, Chudobín, Myslechovice, Nasobůrky, Nová Ves, Rozvadovice, Savín, Tři Dvory, Unčovice a Víska. Komplexní odpadové hospodářství města Litovle a okolních obcí zajišťuje firma FCC Litovel. Ta provozuje také sběrný dvůr odpadů.

Firma FCC Litovel, s.r.o. byla založena v srpnu 2001. 51 % zde vlastní město Litovel, 49 % FCC Environment CEE GmbH.

„Za jednu z hlavních výhod považuji, že díky společnému podniku máme vliv na chod firmy. Jsme tak schopni pružně reagovat na požadavky našich občanů, živnostníků a firem v našem regionu. Účast strategického partnera a jeho know-how nám poskytuje kvalitní servis v oblasti odpadového hospodářství a současně přináší výhody v mnoha směrech. Například flexibilitu v provozní oblasti, likvidaci odpadů na zařízeních, které provozuje apod. Tato spolupráce nás v roce 2018 vynesla na první příčku v oblasti třídění mezi městy v Olomouckém kraji, kdy jsme od společnosti EKO-KOM byli oceněni "Zlatou keramickou popelnicí za rok 2018",“ uvádí Petr Šrůtek, zastupitel města Litovle a zároveň jeden z jednatelů FCC Litovel.

Počet odpadových nádob a frekvence svozů

Komunální odpad se v současné době sváží jednou za 14 dnů. Jde o přibližně 3.000 ks nádob o objemu 120 l a 250 ks o objemu 240 l. Dále se sváží 130 ks nádob o 1100 l, z čehož 100 ks se sváží v týdenní frekvenci.

Pro separaci je k dispozici 130 nádob na plast o 1100 l, 105 nádob na papír 1100 l, 1.550 ks nádob na plast 240 l, 1.300 ks nádob na papír 240 l, 1.450 ks nádob 240 l a 15 ks nádob na bioodpad o objemu 1100 l. Dále 80 ks nádob na separaci bílého a barevného skla o 1300 l, 25 ks nádob 1200 l pro separaci kovových obalů a 15 ks nádob o objemu 120 l na jedlé oleje a rostlinné tuky.

Separační stanoviště se sváží jednou týdně, individuální svoz 240 l nádob je zajištěn jednou za měsíc. Svoz bioodpadu od března do listopadu probíhá jednou za 14 dnů. Od prosince do února je to jednou za měsíc. Nádoby na kovové obaly se sváží jednou měsíčně, rostlinné tuky a oleje jednou za dva měsíce.

Změny v odpadovém hospodářství v souvislosti se změnou odpadové legislativy

„Již zmiňované know-how strategického partnera nám s předstihem umožnilo zavést systém adresného třídění, tzv. Door to Door. Díky tomuto systému se zvýšil podíl vytříděných složek a současně snížilo množství komunálního odpadu. To má mimo jiné pozitivní dopad na snížení nákladů za uložení komunálního odpadu na skládce,“ vysvětluje Petr Šrůtek a uzavírá: „Dalším ze zamýšlených kontrolních mechanismů, který chceme se spuštěním nově vybudovaného sběrného dvora zavést, bude zavedení evidenčního systému pro příjem odpadů na tento sběrný dvůr. Abychom tak získali informaci o množství odpadu vyprodukovaného za číslo popisné a zamezili zneužívaní sběrného dvora.“

Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.

logo_MZP_CZ (3).png

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Vodárenství
Sovak
Zdravá města
ABPlast
Satturn
Meva a.s.
Fair Care
Wasten
JRK
SKS