Víte, že na skládkách skončí každý rok až 1,3 miliardy tun potravin? Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) se vyhodí 45 % vypěstovaného ovoce a zeleniny, 35 % ryb a mořských plodů, 30 % obilovin, 20 % mléčných výrobků a stejné množství masa. Přitom téměř miliarda lidí na Zemi trpí hladem a podvýživou.
Takové množství jídla, které se vyhodí, by nasytilo asi 3 miliardy lidí. Kromě tohoto paradoxu je však třeba řešit i likvidaci tak velkého objemu odpadu a zamezit plýtvání surovinami, energiemi, vodou, půdou i pracovní silou. Vyhazováním nespotřebovaných potravin se plýtvá i zdroji, které byly využity k jejich výrobě. To představuje velkou zátěž pro životní prostředí.
Situace v České republice
V České republice až jedna třetina potravin skončí v popelnici. Každý Čech vyhodí průměrně okolo 80 kg potravin ročně. Přitom však až 97 % Čechů podle průzkumu Bayer Barometr* považuje plýtvání jídlem za problém. Polovina dotázaných plýtvání dokonce označila za velmi závažné téma současnosti.
Pozitivním faktorem je, že velká část Čechů se v poslední době snaží změnit své spotřebitelské chování. Devět z deseti Čechů podle zmíněného průzkumu věnuje pozornost době trvanlivosti, každý čtvrtý ji kontroluje vždy. Kvalita potravin je stejně důležitá, ale jejímu sledování nevěnují dotazovaní tolik pozornosti. Významným faktorem při výběru je pro respondenty i cena, i když překvapivě až na třetím místě.
Devět z deseti respondentů se domnívá, že pokud se nebudeme zabývat tím, jak zabezpečit dostatek potravin pro všechny, čekají nás v budoucnu problémy. Jako dobré řešení vidí 83 % dotázaných udržitelné zemědělství. Podle 92 % účastníků průzkumu bychom měli usilovat o větší soběstačnost v produkci plodin. Téměř polovina respondentů si myslí, že k tomu může napomoci technologický vývoj v obdělávání a péči o plodiny v průběhu pěstování i nové, odolnější druhy plodin.
*Průzkum Bayer Barometr realizovala agentura Median v září a říjnu roku 2020. Zúčastnilo se ho 510 respondentů ve věku 15–79 let./ zdroj Bayer s.r.o.
Velkou roli v plýtvání potravinami hrají domácnosti
V Evropské unii přes 40 % všeho vyhozeného jídla pochází z domácností.
Nejčastější důvody, proč domácnosti vyhazují jídlo:
Jak neplýtvat potravinami?
Je třeba se zaměřit zejména na plánování nákupu a přípravy jednotlivých jídel a věnovat pozornost skladování potravin.
Plánování
Naplánování a následný nákup jídel včetně svačin, pochutin a nápojů je jedním z nejdůležitějších faktorů, jak ušetřit výdaje za potraviny a následně i potraviny samotné.
Častější menší nákupy jsou výhodnější než jeden velký nákup. Při menších nákupech máte čerstvé ovoce, zeleninu i pečivo a lépe se vám přizpůsobuje množství kupovaných potravin aktuálním zásobám doma. Když nemáte možnost nakupovat častěji, je třeba se zaměřit zejména na množství kupovaného jídla a jeho skladování.
Máte otázky týkající zero waste styl života? Chtěli byste nakupovat bezobalově nebo online na farmářském tržišti a nevíte, jak začít? Můžete se zeptat odborníků v naší poradně:
Rozdíl mezi datem minimální trvanlivosti a datem spotřeby
Datum minimální trvanlivosti nám říká, po jakou dobu by potravina měla zůstat kvalitní. Nejčastěji se uvádí na sušených, zmrazených, konzervovaných a jiných trvanlivých potravinách. Po datu minimální trvanlivosti je možné potraviny jíst, pokud byly skladovány tak, jak je uvedeno na obalu a obal není poškozen. Je možné, že po uplynutí data minimální trvanlivosti potravina ztratí svou chuť, vůni nebo strukturu. Pokud má ale neporušený obal a voní i chutná tak, jak by měla, její konzumace by měla být bezpečná.
Datum spotřeby (Spotřebujte do) nám dává informaci, do jakého data můžeme potravinu bezpečně zkonzumovat. Uvádí se zpravidla na čerstvých potravinách a na takových, které se rychle kazí. Potraviny po uplynutí data spotřeby byste už neměli jíst. Datum spotřeby můžete prodloužit okamžitým zmrazením potraviny.
Uchovávání potravin
Potraviny s nejbližším datem expirace umisťujeme na viditelná místa dopředu. Pro výběr místa skladování určité potraviny jsou rozhodující zejména teplota a vlhkost. Rozeznáváme tzv. suchou, chladnou, chlazenou a mrazící zónu.
Suchá zóna
Do suché zóny patří například koření, mouky, luštěniny, rýže, cereálie, čaje, káva, dochucovadla, zavařeniny, konzervy, oleje, ocet, čokoláda, cukrovinky, těstoviny nebo pečivo. Jedná se o prostory s ideální teplotou 18–20 °C a nízkou vlhkostí, jako jsou spíž nebo skříňky kuchyňské linky.
Chladná zóna
Podmínky chladné zóny splňuje sklep se stálou teplotou kolem 12 °C a větší vlhkostí, kam umístíme ovoce, zeleninu, brambory, nealkoholické nápoje, pivo a víno. Pokud sklípek nemáme k dispozici, většinu těchto potravin skladujeme v ledničce.
Chlazená zóna
Chlazenou zónou je místo s teplotou 0–5 °C, tyto podmínky v domácnosti splňuje chladnička, do které patří čerstvé maso, vejce, mléko a mléčné výrobky, některé druhy ovoce a zeleniny, uzeniny, zákusky, máslo nebo hotové pokrmy, které hodláme rychle spotřebovat. Lednici nepřeplňujte, aby v ní mohl studený vzduch proudit.
Mrazicí zóna
Mrazák má ideální teplotu pod –18 °C. Sem ukládáme potraviny jako například maso, ryby, uzené výrobky, pečivo, zmrzliny, některé druhy zeleniny a ovoce, vařená jídla bez brambor a těstovin.
Jak vařit beze zbytku
Cílem je zužitkovat veškeré suroviny použité při vaření. Potraviny je možné zavařovat, sušit, nakládat do soli nebo fermentovat.
Odkrojky zeleniny, listy, košťály a stonky se dají odšťavnit nebo je lze rozmixované použít na pesta, bylinkové omáčky či polévky. Květák nebo brokolice uvařené ve vlastní šťávě (ze zbytků nebo z košťálů) mají mnohem výraznější chuť. Stejně tak i omáčka z listů kedlubny, oleje, soli a trochy octa, která ozvláštní čerstvé plátky kedlubny i jiné zeleniny.
Pevnou složku, která zbude po lisování olejů ze semínek a ořechů, lze použít při pečení místo ořechové mouky.
Mezi staré známé recyklované recepty patří knedlíky s vajíčkem, škubánky nebo placky ze zbylé bramborové kaše (tu jde použít i do těsta na bramborový chléb).
Přečtěte si také:
Zásoby potravin? Jak je skladovat, aby se rychle nezkazily
Jak produkovat méně odpadu v obcích
Článek vznikl za podpory klastru Wasten
Klastr WASTen byl založen dne 23. 12. 2015 jako zapsaný spolek. Členy sdružení jsou inovativní české podniky, dodavatelé špičkových technologií na zpracování komunálního a průmyslového odpadu, a přední vědeckovýzkumná pracoviště.
Komentáře