Co bývalo přítěží, začíná se měnit v příležitost. Bioodpad, dříve vnímaný jen jako problém, který je nutné složitě odvážet a likvidovat, se dnes ukazuje jako cenný zdroj kompostu, energie i úspor v obecních rozpočtech. Správné nakládání s ním není jen otázkou dobré vůle, ale také nutností, kterou obcím ukládá česká i evropská legislativa. V Česku ročně vznikají zhruba tři až čtyři miliony tun biologicky rozložitelného odpadu, z čehož se daří vytřídit a využít jen část.
Od černých skládek k obecnímu kompostu
Například obec Koclířov v Pardubickém kraji ukazuje, že i bioodpad lze proměnit z problému na příležitost. Místo nelegálních skládek a vysokých nákladů na svoz vybudovala vlastní kompostárnu, která zvládne zpracovat až sedm set tun bioodpadu ročně. Díky tomu se výrazně snížil objem směsného odpadu a obec získala vysoce kvalitní kompost. Ten využívá k údržbě veřejné zeleně od parků po fotbalové hřiště a může jej nabídnout i místním zemědělcům. Efekt je dvojí: úspora za nákup průmyslových hnojiv a snížení nákladů na likvidaci odpadu. Návratnost investice do kompostárny se u podobných projektů pohybuje kolem tří až pěti let.
Osvěta jako klíč k úspěchu
Jiný model volí Prachatice. Tamní přístup stojí na třech pilířích: dostupná infrastruktura, cílená osvěta a měřitelné výsledky. Občané mají k dispozici nejen sběrné dvory, ale i možnost domácího kompostování – město rozdává kompostéry za symbolickou cenu. Radnice přitom ví, že technologie sama nestačí. Proto pořádá kampaně a workshopy, kde se lidé učí, jak správně kompostovat a jak hotový kompost využít. Výsledek? Více vytříděného bioodpadu, méně směsného odpadu a úspory na poplatcích za jeho likvidaci.
Rakouský model: energie a cirkulární ekonomika
Inspiraci nabízí i zahraničí. V rakouském regionu Kaiserwinkel zpracovávají bioodpad v bioplynové stanici tak, aby kromě kompostu vznikala i elektřina a teplo. Během fermentace se uvolňuje bioplyn, který se spaluje v kogenerační jednotce. Elektřina pokryje spotřebu zhruba pětiny místních domácností, teplo se využívá k vytápění okolních budov. Zbylý pevný podíl po fermentaci se dále kompostuje a vrací do půdy. Projekt propojený s recyklačním dvorem a fotovoltaikou představuje ukázkový příklad cirkulární ekonomiky, kde se odpad stává zdrojem.
Legislativa a ekonomika: tlak i příležitost
Třídění bioodpadu už dávno není jen otázkou dobré praxe, ale také povinností, kterou ukládá zákon o odpadech č. 541/2020 Sb. Do roku 2025 musí každá obec zajistit pro své občany celoroční možnost třídění biologicky rozložitelného odpadu, a do roku 2035 má být skládkováno maximálně 10 % komunálního odpadu. Rostoucí poplatky za skládkování proto motivují obce k hledání efektivnějších řešení. Na druhé straně mohou samosprávy čerpat podporu z dotací, například z Operačního programu Životní prostředí nebo z Modernizačního fondu, což investice do technologií výrazně usnadňuje.
Od odpadu ke zdroji
Správné nakládání s bioodpadem přináší obcím nejen ekologický efekt, ale i výrazné úspory. Snižují náklady na svoz a likvidaci odpadu, omezují nákup drahých průmyslových hnojiv a v některých případech vytvářejí i nové příjmy z prodeje kompostu či energie. Příklady z Česka i zahraničí ukazují, že klíčem k úspěchu je propojit investice do technologií s aktivní komunikací směrem k občanům. Tam, kde lidé dostanou jednoduché a srozumitelné řešení, přináší třídění a zpracování bioodpadu rychlé a měřitelné výsledky. Bioodpad tak přestává být přítěží a stává se mostem mezi ekologickou odpovědností a finanční stabilitou obcí.
Komentáře