Městys Žernov na Náchodsku dokazuje, že i malá obec může být průkopníkem moderní energetiky. V místě, kde žije jen něco přes tři stovky obyvatel, vzniká unikátní komunitní centrum. Jeho základy ukrývají vůbec první hmotové úložiště tepla u municipálního projektu v Česku, dobíjeného ze solárních panelů.
Princip je přitom překvapivě jednoduchý. V létě přebytky z fotovoltaické elektrárny ohřívají písek uložený pod budovou. Ten pak v zimě sálá teplo zpět do interiéru. „Odhadujeme, že úložiště bude mít životnost minimálně 80 let. Oproti tomu by bylo nutné běžný zdroj tepla, například tepelné čerpadlo, za dobu životnosti budovy vyměnit minimálně třikrát,“ vysvětluje starosta obce, Libor Mojžíš.
Díky této technologii bude možné pokrýt zhruba 80 procent potřeby vytápění komunitního centra, zbylá část se doplní z krbových kamen. Náklady na vybudování se odhadují na 5,6 milionu korun, návratnost investice pak na 20 až 30 let, což je v porovnání s klasickými bateriovými řešeními mimořádně výhodné. Pokud by se totiž stejné množství energie mělo uložit do baterie s tepelným čerpadlem, náklady by přesáhly 20 milionů korun.
Komunitní energetika jako pojítko obce
Žernov se ale nespokojil jen s tímto experimentem. V obci vzniklo také energetické družstvo Pohodlí, první venkovské sdružení svého druhu v Královéhradeckém kraji. Do družstva mohou vstoupit občané, podnikatelé i spolky, a to za symbolický členský vklad. Princip je jasný – přebytky z domácích fotovoltaických elektráren se sdílejí mezi těmi, kdo energii právě potřebují. „Všichni pracujeme zdarma, bez nároku na odměnu. V září 2025 zahájíme samotné sdílení. Věříme, že do dvou let bude družstvo soběstačné,“ doplňuje starosta Mojžíš. Tento model nejenže posiluje energetickou bezpečnost obce, ale také stmeluje komunitu a dává lidem pocit, že mají budoucnost ve vlastních rukou.
Tento trend navíc podporuje i legislativa. S přijetím novely energetického zákona LEX OZE II se komunitní energetika v České republice stala realitou, která umožňuje obcím i občanům zakládat energetická společenství a aktivně si spravovat vlastní energetiku. Pro realizaci projektů, jako je ten v Žernově, jsou k dispozici také dotační programy z Modernizačního fondu nebo Operačního programu Životní prostředí.
Další inspirace z obcí: od fotovoltaiky po bioplyn
Podobně jako v Žernově hledají i jiné české obce vlastní cesty k energetické soběstačnosti a chytře využívají dostupné technologie. Dolní Břežany u Prahy přišly s inovativním řešením akumulace přebytků z fotovoltaiky. Vyrobená elektřina zde neodchází do distribuční sítě, ale ukládá se a spotřebovává v rámci jednoho odběrného místa. Díky tomu se energie efektivně využije přímo v obci a zároveň se snižuje její zátěž na veřejnou síť.
Na Vysočině, v obci Vepříkov, se zase rozhodli kombinovat solární a větrnou energii. Cílem je postupně založit vlastní energetické družstvo, které by fungovalo na podobných principech jako to žernovské – tedy umožnilo občanům sdílet přebytky a snížit náklady na energie. Tento model má potenciál posílit i rozvoj čisté mobility, kterou obec rovněž podporuje.
K nejznámějším příkladům dobré praxe v energetice patří Kněžice na Nymbursku, kde už od roku 2006 funguje bioplynová stanice a kotelna na biomasu. Díky tomu jsou Kněžice první českou energeticky soběstačnou obcí. Vyrobené teplo i elektřina pokrývají potřeby domácností a místních institucí, zatímco zpracováním bioodpadu vzniká hnojivo, které se vrací zpět na pole. Obec tak dlouhodobě spojuje ekonomický přínos s ekologickým efektem i chytrým nakládáním s místními zdroji.
Komunita v centru dění
Přínos pro místní komunitu je důležitou součástí všech energetických počinů v Žernově. Ať jde o stavbu centra, nebo družstvo Pohodlí, občané mají zkrátka další pozitivní téma k diskusi. Komunitní centrum nad tepelným úložištěm bude primárně sloužit k setkávání místních občanů a spolků, pořádání kulturních a osvětových akcí. Jeho výstavbou ale vše teprve začíná. „Nápadů máme v zásobě hodně. Rád bych zval například renomované podcastery k besedám s veřejností. Ekonomiku provozu zase jistě posílí i nedaleký turistický bod – rozhledna, takže budeme mít benefit v možné vedlejší hospodářské činnosti,“ dodává starosta Žernova Libor Mojžíš.
Komentáře