Periodické tůně vracejí vodu do krajiny chytře a levně. V Rokytnici u Přerova letos vzniklo šest nových tůní napojených na historické meliorace, které posilují místní vodní režim a vytvářejí pestrý biotop pro obojživelníky i ptáky. Projekt ukazuje, jak proměnit vysychající rybníček v mozaiku tůní, jež zvyšuje odolnost krajiny vůči suchu i přívalovým dešťům a rychle přitahuje biodiverzitu.
Podstata projektu a využití historické infrastruktury
Projekt „Tůň Obora Rokytnice u Přerova“ ukazuje, jak lze propojit historickou meliorační síť se současnými požadavky na zadržování vody. Na místě bývalého zarostlého rybníku vzniklo šest mělkých periodických tůní, které využívají vodu z melioračního potrubí vybudovaného v 50. letech. Zatímco dříve odtékala voda z meliorací přes Návesní rybník do Bečvy, nyní zásobuje nové tůně a posiluje lokální vodní režim.
Co jsou periodické tůně a proč jsou důležité
Periodické tůně jsou mělké vodní biotopy, které se pravidelně plní vodou a na část roku vysychají. Tento střídavý režim vytváří podmínky pro specializované rostliny a živočichy – od bezobratlých a obojživelníků po specifické druhy ptáků. Ve srovnání s trvalými vodními plochami nabízejí dynamičtější prostředí a podporují druhovou rozmanitost.
Realizace projektu v Rokytnici
Revitalizace byla dokončena v březnu 2025. Původně se na lokalitě nacházela bažina, která byla mezi válkami a v 50. letech 20. století meliorována. Voda byla svedena do rybníka. Původní rybník v lokalitě však nikdy dobře nefungoval a postupně vyschl. Nové tůně proto představují efektivní náhradu. Voda z nich částečně stéká do návsi, takže zůstává zachován i historický vodohospodářský charakter obce.
Ekologické přínosy
Tůně se rychle staly útočištěm pro obojživelníky, což potvrzuje jejich význam pro biodiverzitu. Očekává se, že s postupným zarůstáním rákosem přibydou i další druhy ptáků Obojživelníci potřebují pro svůj životní cyklus právě takové biotopy, které se střídavě naplňují a vysychají. Mozaika mokrých a suchých ploch vytváří prostředí v různých fázích sukcese, a tím výrazně zvyšuje ekologickou stabilitu krajiny.
Dotační podpora
Podobné projekty mohou obce financovat díky podpoře Ministerstva životního prostředí a Státního fondu životního prostředí, zejména z programu NPO – podpora přirozených funkcí krajiny. Ten umožňuje až stoprocentní krytí způsobilých nákladů – od studie přes projektovou dokumentaci až po realizaci a následnou péči. Široká skupina žadatelů zahrnuje obce, fyzické i právnické osoby, spolky, zemědělce i vlastníky půdy. Cílem je posílit odolnost české krajiny vůči klimatickým extrémům a obnovit přirozený koloběh vody. Ministerstvo životního prostředí v rámci programu „800 milionů na rozmanitější krajinu“ podporuje tvorbu tůní, vodních nádrží a dalších opatření pro zadržování vody
Příklady dobré praxe
Inspiraci najdeme i jinde – například obec Červená Voda, která získala první místo v soutěži OBEC 2030 za revitalizaci nivy toku Březná, Zbyslavice v Moravskoslezském kraji vybudovaly retenční nádrže pro zachytávání dešťové vody, obec Olešenka v kraji Vysočina obnovila rybníky a tůně poškozené melioracemi a Strachotín na jižní Moravě vsadil na komplexní systém biocenter a biokoridorů, kde mokřady, tůně a další vodní plochy hrají zásadní roli v regulaci vodního režimu, zadržování srážkové vody a ochraně před povodněmi. Tyto projekty ukazují, že i menší obce mohou významně přispět k udržitelnému hospodaření s vodou.
Ekonomické a společenské přínosy
Periodické tůně mají přínos nejen ekologický, ale i ekonomický a společenský. Zadržování vody v krajině snižuje riziko sucha i povodní, a tím chrání zemědělskou produkci i obecní infrastrukturu. Periodické tůně zároveň podporují biodiverzitu a s ní i ekosystémové služby, jako je opylování nebo přirozená regulace škůdců. V kontextu klimatické změny představují důležitý adaptační prvek – pomáhají krajině zvládat extrémní výkyvy počasí od období sucha po přívalové deště. Kromě ekologické funkce zvyšují i estetickou a rekreační hodnotu území, čímž posilují vztah místních obyvatel ke krajině.
Budoucí perspektivy
Rokytnice u Přerova nám ukazuje, že propojení historických technických prvků s moderními opatřeními funguje. Pro úspěch je však zásadní kvalitní příprava, zapojení odborníků a respektování místních podmínek. Periodické tůně se tak stávají nejen nástrojem adaptace na klimatickou změnu, ale i cestou k atraktivnější a odolnější krajině.
Komentáře