Od roku 2023 bude nutné se na úrovni obcí zaměřit také na sběr živočišných biologicky rozložitelných odpadů. Olomouc proto nezahálí a od 1. listopadu zavádí na zkoušku sídlištní sběr kuchyňských zbytků živočišného původu.
První projekty na sběr živočišného bioodpadu
S projekty na třídění kuchyňského odpadu živočišného původu již přišla města jako Šumperk, kde jsou bioodpady v místní bioplynové stanici bezemisně zpracovány na elektrickou energii, teplo a biometan. V Teplicích probíhá pilotní projekt na sběr tohoto druhu odpadu od 8. 4. 2021. Hlavní město Praha testuje sběr kuchyňských odpadů živočišného původu v městských částech Prahy 5, 6 a 7.
Doporučujeme: Projekt Když se s odpady nakládá dobře: Bioodpad
Jak to probíhá v Olomouci
Olomouc pro testování vybrala sídliště Povel, kam umístí 40 nádob na sběr kuchyňského odpadu. Protože město může využít jako koncové zařízení blízkou bioplynovou stanici, je možné ukládat do nádob i kuchyňský odpad živočišného původu. Pokud se třídění a sběr tohoto odpadu na sídlišti Povel osvědčí, zhruba od poloviny příštího roku by se uvažovalo o umístění sběrných nádob i jinde ve městě.
„Větší separaci vytřiditelných složek biologicky rozložitelného komunálního odpadu nám nově ukládá legislativa a já jsem moc rád, že se nám podařilo navázat spolupráci s firmou, která projekt „Třídím gastro“ úspěšně odstartovala už na Šumpersku. V Olomouci lidé tuto možnost najdou od listopadu na čtyřiceti místech lidnatého sídliště Povel, kde mohou do tmavě hnědých popelnic s označením „gastroodpad“ vhazovat kuchyňské zbytky i třeba prošlé potraviny. Podtrhuji tmavě hnědé, protože světle hnědé nádoby na bioodpad již v ulicích máme a právě v nich mnohdy nesprávně končí gastroodpad živočišného původu, který tam nepatří. Věřím, že pokud budou Olomoučané této možnosti využívat, podaří se poměrně výrazně snížit podíl směsného komunálního odpadu ukládaného na skládku. Každá recyklace má smysl. Snad bude třídění odpadu z kuchyně úspěšné i v Olomouci,“ věří náměstek primátora města Olomouce Otakar Bačák, který má odpadové hospodářství města ve své kompetenci.
Kuchyňský odpad lze ukládat do označených tmavě hnědých nádob o objemu 120 litrů. Do sběrných nádob mohou občané vyhazovat širokou škálu odpadů, jako jsou tepelně upravené i neupravené potraviny rostlinného či živočišného původu, prošlé potraviny i s původním obalem, maso, mléčné výrobky, pečivo, cukrovinky, čaje či kávovou sedlinu.
„Tento odpad je možné do popelnice vhodit v jakémkoli obalu kromě skla, to do nádob na gastroodpad nesmí. Tyto nádoby budou vypadat vlastně jako menší popelnice na bioodpad, ale budou mít speciální těsnící systém, aby vyhozené zbytky v okolí nezapáchaly a nelákaly třeba potkany. Podle zkušeností odborné firmy ze Šumperska měla prý instalace těchto sběrných nádob dokonce takový efekt, že se u kontejnerů i v rizikových lokalitách potkani přestali úplně objevovat. Právě proto, že už je nelákaly zbytky jídla vyhozené do klasických popelnic nebo kontejnerů na směsný odpad. To samozřejmě může dobře fungovat pouze v případě, že nádoby budou lidé pečlivě zavírat. Konkrétně Povel v posledním roce bojuje s větším výskytem potkanů, proto doufám, že třídění kuchyňských zbytků zafunguje i v tomto směru,“ vysvětluje používání i výhody nových sběrných nádob Otakar Bačák.
Rozmístění sběrných nádob na kuchyňský odpad rostlinného i živočišného původu v Olomouci najdete zde.
Proč živočišné bioodpady nelze ukládat do běžné bioopopelnice?
Suroviny živočišného původu musí projít procesem tzv. hygienizace, při které dojde k vyhubení patogenních mikroorganismů a dalších choroboplodných zárodků.
Přečtěte si také:
Komentáře