Poradna_obrazek_canva.png
Katalog odpadů

Rozdíl mezi bioodpadem a odpadem kuchyňským

| autor: Hana Tomášková| zdroj: JRK ČR0

bioodpad_kuchodpad.png
zdroj: Ilustrační foto/ Pixabay

Až 65 % biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO) tvoří kuchyňské odpady z domácností. Je velmi důležité, aby tato komodita nekončila ve směsném odpadu, ale byla řádně tříděna a dále využita.

Rozdělení biologicky rozložitelného komunálního odpadu

BRKO lze rozdělit na tři kategorie: Zpracování:
1. zelený odpad ze zahrad (tráva, listí, větve) Tento odpad v ideálním případě vůbec nemusí vzniknout, jelikož se může
zkompostovat v místě vzniku v zahradním kompostéru.
2. kuchyňský odpad z domácností (slupky od brambor, zbytky jídel atp.) Dá se taktéž kompostovat v zahradním kompostéru, avšak jeho kapacita
vzhledem k množství tohoto odpadu je většinou přehlcena, a proto doporučujeme
zavedení třídění tohoto druhu odpadu do perforovaných košíků přímo v
kuchyních a následný sběr ve větších (např. 40 l) nádobách přímo od domu.
3. kuchyňský odpad ze stravoven Má úplně jinou konzistenci (je převážně tekutý) než kuchyňský odpad z
domácností a je nutno použít speciální řešení, např. CSC kontejner.

„Biologicky rozložitelný odpad neboli bioodpad je obecné slovo nadřazené pro složky zelený odpad, kuchyňský odpad a odpad ze stravoven. Často se pojem bioodpad však v praxi využívá jako ekvivalent pro zelený odpad včetně rostlinných kuchyňských zbytků, a to právě z důvodu sběru biologicky rozložitelného komunálního odpadu v hnědých nádobách. Ten by však v hnědých nádobách vůbec končit nemusel a mohl by být zlikvidován v místě svého vzniku díky domácímu kompostování v zahradním kompostéru.,“ objasňuje Robin Dufek, ředitel společnosti JRK Česká republika s.r.o. a doplňuje: „Kuchyňský odpad je složkou BRKO a patří do něj všechny zbytky z kuchyní domácností včetně živočišného odpadu až na pár výjimek, jako jsou např. velké kosti, nebo celá uhynulá zvířata. V obecné rovině se dá říct, že bioodpad je všechen biologicky rozložitelný odpad a kuchyňský odpad je veškerý odpad, který vzniká v kuchyni.“

Jak správně nakládat s biologicky rozložitelnými odpady

V mnohých městech a obcích končí velká část biologicky rozložitelného odpadu v nádobách na směsný odpad. Představuje to jednak nebezpečí, protože směsný odpad končí často na skládkách, kde způsobuje zahnívání, uvolňování plynů či možnost kontaminace půdy a vody. Pro velký obsah vody není tento odpad vhodný ani pro spalovny, i když ho lze kombinovat s vysoce výhřevným materiálem.

Znamená to však také plýtvání surovinou, kterou lze dále využít. Důsledným tříděním BRKO lze vylepšit balanci odpadového hospodářství ve prospěch obcí.

JRK_brko.png
Zdroj: JRK/ Fyzické analýzy odpadu ve spolupráci s INCIEN 2019

Prevence vzniku odpadu je budoucností odpadového hospodářství a cirkulární ekonomiky. Jedním z velmi významných opatření v této oblasti je likvidace bioodpadů v místě, kde vznikají.

Zelený odpad ze zahrad nemusí končit jako komunální odpad, je možné ho zkompostovat v místě vzniku v zahradním kompostéru. Je to mnohem vhodnější řešení, než jeho vyhazování do hnědé nádoby na bioodpad. Obec v takovém případě netřídí bioodpad, který se nachází ve směsném komunálním odpadu, ale navyšuje celkové množství odpadů.

Nejefektivnější přístup k bioodpadům je systém domácího kompostování zeleného odpadu provázaný s tříděním a následným svozem zbytků z kuchyně. Jediný biodpad, který má smysl svážet, je tedy kuchyňský odpad. A toto řešení je možné jak u rodinných, tak i bytových domů.

Třídění kuchyňského odpadu v praxi

„Ideální způsob nakládání s kuchyňským odpadem je, že každá domácnost je vybavena speciálními perforovanými košíky - kvůli proudění vzduchu, a speciálními kompostovatelnými pytlíky. Do nich pak přímo v kuchyni třídí veškeré kuchyňské zbytky, včetně například i ruliček od toaletního papíru či zbytků z pokojových rostlin,“ uvádí Robin Dufek a pokračuje: „Tento odpad pak každá domácnost vynáší před dům, u kterého mají k dispozici větší např. 240 l nádobu, která je svážena min. 1x týdně. Tyto nádoby se pak sváží buď do bioplynové stanice, anebo do kompostárny, která je vybavena hygienizační jednotkou. V případě bioplynové stanice se pak vrací energie zpět do domácnosti a v případě kompostárny se pak výsledným zkompostovaným substrátem hnojí např. obecní zeleň. Tím se pak cyklus uzavírá a funguje cirkulární ekonomika v praxi. Nesmírně důležitá v tomto procesu je osvěta, distribuce a začlenění občanů do třídění.“

Potřebná je častá frekvence sběru odpadu v menších objemech, ta zajistí hygienickou manipulaci a efektivní svoz. Tříděné BRKO by mělo být odvážené z každé domácnosti minimálně jedenkrát za týden.

Příklad dobré praxe nakládání s kuchyňským odpadem

Projekty na sběr kuchyňského odpadu probíhají například v Praze, Brně nebo Teplicích.

O systému, který zavedli v Teplicích, říká Robin Dufek: „Jedná se o pilotní projekt, který zavádíme jen v pár bytových jednotkách. Každá domácnost obdržela od města speciální košíky a sáčky na třídění, u každého domu stojí uzamykatelná 240 l nádoba, která je pravidelně svážena do místní kompostárny.

Ve městě taktéž proběhla kampaň na třídění odpadu a separátně individuální proškolení občanů všech bytových jednotek, kde třídění kuchyňského odpadu zavádíme. Po určitě době budeme projekt vyhodnocovat a rozšiřovat třídění kuchyňského odpadu do celého města.“

Gastroodpad ze stravoven

Gastroodpad ze stravoven má jiné složení než kuchyňský odpad z domácností, je převážně tekutý, a je tedy nutno svézt odpad do nejbližšího zařízení, které disponuje hygienizační jednotkou.

Zpracování bioodpadů se obcím vyplatí

Minimálně 50 % biodpadů, většinou však výrazně více, lze zkompostovat doma na zahradě. Takovým kompostováním, bez ohledu na to, jestli jde o formu zahradního či komunitního kompostování, lze zpracovat podstatnou část bioodpadů.

Je to efektivní přístup, který šetří zdroje i prostředky, což obce a města jistě ocení.

Nutná osvěta občanů

Moderní a efektivní systém sběru biodpadu sám o sobě nestačí. Zásadní pro úspěšné zapojení občanů do systému třídění BRKO je jejich informovanost. Vhodná komunikační strategie zajistí, že lidé pochopí, jak se mají do třídění zapojit a co to jim, respektive obci či městu přinese.

Zde je nezastupitelná role samosprávy. Ta by měla zvolit vhodnou informační kampaň směrem k občanům. Jejím hlavním cílem by mělo být motivování lidí, aby se do systému zapojili.

Článek vznikl za podpory klastru Wasten

Klastr WASTen byl založen dne 23. 12. 2015 jako zapsaný spolek. Členy sdružení jsou inovativní české podniky, dodavatelé špičkových technologií na zpracování komunálního a průmyslového odpadu, a přední vědeckovýzkumná pracoviště.

logo_wasten.png

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Vodárenství
Sovak
Zdravá města
ABPlast
Satturn
Meva a.s.
Fair Care
Wasten
JRK
SKS