Navyšování sběru bioodpadů, textilu, dřeva a jedlých olejů a tuků bude nezbytné pro plnění cílů stanovených obcím v § 59 odst. 3 zákona o odpadech. Podle tohoto ustanovení měly obce v roce 2025 odděleně soustřeďovat 60 % recyklovatelných složek z celkového množství komunálních odpadů. A cíle dále porostou, již pro rok 2030 bude cíl navýšen o pět procent a pro rok 2035 dokonce o dalších deset.
Ke splnění těchto cílů obce musí jednak snížit množství nerecyklovatelných komunálních odpadů a jednak maximalizovat sběry papíru, plastů, kovů, skla a všech dalších využitelných odpadů, tedy i bioodpadů, textilu, jedlých olejů a tuků a dřeva. O stavu sběrů tříděných odpadů reportuje AOS EKO-KOM pravidelně. Jak vypadá aktuální stav sběru dalších využitelných odpadů vám přiblížíme v tomto článku, a to na základě dat za rok 2024 získaných dotazníkovým šetřením v obcích zapojených do Systému EKO-KOM.
Biologicky rozložitelné odpady
Povinnost obcí umožnit třídit biologicky rozložitelné odpady alespoň ve vegetačním období platila od roku 2015. V roce 2020 se požadavek rozšířil na celý rok, kdy je obec povinna zajistit sběr biologických odpadů alespoň rostlinného původu.
Množství vytříděných bioodpadů, jež jsou v odpadové evidenci vedeny jako biologicky rozložitelné odpady z kuchyní a stravoven (20 01 08, nově také 20 01 08 01) a biologicky rozložitelný odpad (20 02 01), si obce mohou započítat do odděleně soustřeďovaných recyklovatelných složek komunálního odpadu z pohledu plnění zákonných cílů obce. Bioodpady představují největší potenciál pro navýšení množství využitelných a recyklovatelných složek komunálních odpadů.
V Dotaznících za rok 2024 o nakládání s komunálním odpadem sdělilo 411 obcí, že sbírá tzv. gastroodpad, tedy biologicky rozložitelný odpad živočišného či rostlinného původu z kuchyní od občanů využitý převážně v bioplynových stanicích.
Předcházení vzniku odpadu podporou domácího a komunitního kompostování občanů vede ke snižování množství biologicky rozložitelné složky v SKO. Z Dotazníků za rok 2024 vyplynulo, že domácí kompostování probíhalo v 2 872 obcích, kdy celkový počet domácích kompostérů je odhadován na 603 800 kusů.
Rostlinné zbytky sbírané v rámci předcházení vzniku odpadu, především prostřednictvím domácích kompostérů, do plnění zákonných cílů započítat nelze. Nicméně MŽP novelou vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady s účinností od 1. února 2025 umožňuje obcím zahrnout do plnění cílů hmotnost rostlinných zbytků z území obce vstupujících do technologie kompostování v komunitních kompostárnách, přestože jsou dle zákona provozovány v rámci režimu předcházení vzniku odpadu.
Textilní odpady
Od 1. ledna 2025 je ve všech členských státech Evropské unie, tedy i v České republice, zavedena povinnost odděleného sběru textilních odpadů. V roce 2024 činil hmotnostní podíl textilních odpadů ve směsném komunálním odpadu podle rozborů společnosti
EKO-KOM 4,6 % hm. Podrobnější analýzu látkové skupiny textil a obuv ve směsném komunálním odpadu v roce 2024 jsme zveřejnili v článku o výsledcích rozborů SKO zde. Pokud je starý textil vyhozen do směsného komunálního odpadu nebo do objemného odpadu a dojde k jeho kontaminaci s jinými odpady, snižuje se možnost jeho efektivní recyklace.
Množství vytříděného textilního odpadu uvedeného v odpadové evidenci jako textilní materiál (20 01 11) nebo oděvy (20 01 10) si mohou obce započítat do odděleně soustřeďovaných recyklovatelných složek komunálního odpadu z pohledu plnění zákonných cílů obce. Textilie sbírané v rámci předcházení vzniku odpadu (např. RE-USE, SWAP, Charita) do plnění zákonných cílů započítat nelze.
Současné charitativní sběry textilu mají obce většinou zdarma nebo jsou náklady nízké. V Dotaznících EKO-KOM za rok 2024 uvedlo náklady na svoz a sběr textilu 1 168 obcí, kdy jejich průměrná výše představovala 3,70 Kč na obyvatele. V roce 2025 však tyto náklady podle informací z obcí výrazně vzrostly.
Asociace recyklace textilu a další dotčené subjekty pracují na přípravě systému rozšířené odpovědnosti výrobce (EPR). Povinností výrobců a prodejců, kteří uvedou textilní výrobky, obuv a výrobky s textilem související na trh, by mělo být mimo jiné hradit náklady na provoz systému sběru, třídění a recyklace, podobně jako je tomu u obalů, elektroodpadů či baterií a akumulátorů a dalších typů výrobků. Plné spuštění nového systému lze v ČR očekávat do poloviny roku 2028, kdy to požaduje revize rámcové směrnice o odpadech přijatá v září 2025.
Povinnost zajistit samostatný sběr dřeva v obcích v ČR neexistuje. Avšak, že je dřevo cenný zdroj si uvědomuje i Evropský parlament, který v průběhu schvalovacího procesu revize rámcové směrnice o odpadech navrhoval, aby bylo dřevo doplněno na seznam materiálů podléhajících tříděnému sběru a aby se na něj vztahovaly cíle opětovného použití a recyklace. Zatím se tak sice nestalo, ale výhledově to lze očekávat.
Dřevo patří také mezi odděleně soustřeďované recyklovatelné složky komunálního odpadu. Chtějí-li si obce množství vytříděného dřeva započíst z pohledu plnění zákonných cílů obce, měly by zajistit místo pro samostatný sběr dřeva anebo provádět dotřiďování objemných odpadů na úrovni obecních systémů. Podíl dřeva v objemném odpadu představuje cca 20–30 % hmotnosti.
Dřevo sbírané prostřednictvím sběrných dvorů, sběrných míst a mobilních sběrů, které je předáno k materiálové recyklaci, obce mohou vykázat do Systému EKO-KOM a získat za vytříděné množství odměnu dle aktuálního ceníku.
Jedlé oleje a tuky
Povinnost zajistit místa pro celoroční sběr jedlých olejů a tuků (20 01 25) platí pro obce od roku 2020. Navíc je obce mohou zahrnout mezi odděleně soustřeďované recyklovatelné složky komunálního odpadu.
Ke zintenzivnění jeho sběru je nutné optimální nastavení sběrné sítě s ohledem na zlepšení dostupnosti nádob nebo jiné zajištění podmínek pro tříděný sběr (např. umístění nádob na sběrné dvory a sběrná místa nebo využití mobilních sběrů). Náklady vynaložené na sběr jedlých olejů a tuků uvedlo v Dotaznících 2 490 obcí, kdy jejich průměrná výše činila 2,90 Kč na obyvatele.
Komentáře