Město Zbiroh ještě v roce 2022 čelilo nelichotivým číslům – vysoká produkce směsného odpadu a nízká míra třídění neodpovídaly zákonným cílům ani moderním standardům. Starosta Josef Šticha na konferenci Odpadové hospodářství měst a obcí v praxi popsal trnitou, ale úspěšnou cestu, která zahrnovala nepopulární opatření, edukaci i důslednou kontrolu. Výsledek? Zbiroh se stal premiantem regionu.
Alarmující stav odpadového hospodářství
Když nové vedení města na začátku roku 2023 obdrželo výsledky za předchozí rok, byl to pro všechny zúčastněné alarmující pohled. Produkce směsného komunálního odpadu (SKO) dosahovala 261,5 kilogramu na jednoho obyvatele a poměr skládkování vůči třídění byl v dramatickém nepoměru 73 % ku 27 %. Z hlediska legislativních cílů i udržitelnosti šlo o neobhajitelný stav. Starosta Josef Šticha na tento moment vzpomíná bez obalu: „První, co jsme viděli, byla katastrofa. Zjistili jsme, že 261,5 kg na občana sice bylo srovnatelné s předchozími lety, ale vzhledem k cílům, které musíme plnit, to bylo přímo katastrofální.“
Podrobná analýza ukázala, že systém byl nastaven příliš benevolentně. Monitoring sběrných míst odhalil, že kontejnery byly pravidelně obleženy pytli s plasty, které tam lidé odkládali místo toho, aby využili pravidelný svoz od domů. Kritickým bodem byly i odpadkové koše. Zatímco v jiných obcích slouží k odkládání drobného smetí, ve Zbiroze se z nich vyvážela více než tuna odpadu týdně.
Ukázalo se, že se do nich zkrátka naložilo vše, co leželo kolem nich, a bez třídění se to odvezlo na skládku. Stejně problematicky vycházely sezónní velkoobjemové kontejnery. Ty se v praxi staly nekontrolovanými skládkami směsi biomasy, elektroodpadu a SKO, kterou už z důvodu znečištění nebylo možné na skládce efektivně vytřídit.
14denní svoz a konec „anonymních“ kontejnerů
Prvním krokem bylo zrušení neefektivních svozů velkoobjemových kontejnerů v ulicích. Město vsadilo na to, že je lepší odpad třídit předem než se snažit o nemožné dotřiďování na skládce. Nejdůležitější změna však přišla v lednu 2024: zavedení svozu SKO jednou za 14 dní. „Byl to největší kámen úrazu, málem defenestrace. Všichni křičeli, že to bude zapáchat a že se tam odpad nevejde,“ vzpomíná starosta.
Město však lidem trpělivě vysvětlovalo, že pokud poctivě vytřídí papír, plasty, kovy a bioodpad (pro který má Zbiroh hustou síť 12 sběrných míst), v popelnici jim téměř nic nezbyde. Obavy ze zápachu město vyvrátilo v létě experimentem – i když se na chvíli vrátilo k týdennímu svozu, produkce odpadu se nezvýšila. Od roku 2025 už proto letní svozy neposilovali, protože se ukázalo, že bez bioodpadu popelnice nezapáchá. Zároveň město začalo přísně evidovat, komu popelnice vyváží, protože dříve se sváželo bez rozdílu všem, včetně podnikatelů.
Výsledky, které mluví samy za sebe
Důslednost a edukace (včetně Ekofestivalu pro děti) se vyplatily. Již rok 2023 ukázal pokles na 190,6 kg SKO na obyvatele. Skutečný průlom však přinesl rok 2024: město se dostalo na úroveň 161,2 kg na osobu, čímž překonalo stanovený limit 170 kg a stalo se nejlepším v ORP Rokycany i v Plzeňském kraji. Pozitivní trend pokračoval i v roce 2025, kdy se podařilo zásadně otočit poměr mezi skládkou a recyklací. Aktuální data ukazují, že míra třídění dosáhla 59,5 %, zatímco skládkování kleslo na 40,5 %. Zbiroh se tak během necelých tří let vypracoval z „odpadového outsidera“ na regionálního lídra.
Sběrný dvůr v centru a boj s „turistikou“
Aby město lidem třídění usnadnilo, otevřelo v roce 2025 nový sběrný dvůr v areálu staré čistírny odpadních vod, který je lidem mnohem blíž než ten původní v lese. Zároveň však muselo přitvrdit v kontrolách. Úspěšný systém totiž začala ohrožovat „odpadová turistika“ – lidé z okolních vesnic začali vozit odpad do otevřených kontejnerů na zbirožských sídlištích. Město reagovalo instalací kamerového systému a udělováním pokut. „Lidé jsou nepoučitelní – nechají v pytli adresu nebo v lese u černé skládky odloží starou průkazku do fabriky. Díky policii a kamerám se nám daří tyto hříšníky identifikovat,“ popisuje starosta zkušenosti z praxe.
Třídění není zadarmo, ale vyplatí se
Starosta Josef Šticha přiznává, že čistá čísla nejsou zadarmo. Město platí více za dopravu tříděného odpadu a dotřiďování znečištěných surovin (např. krabice od jídla v papíru). Přesto je tato cesta jedinou možností. „Nesmíme usnout na vavřínech. Pořád je co zlepšovat. Musíme stále přemýšlet, jak lidem třídění usnadnit, ale zároveň ho důsledně kontrolovat,“ uzavírá starosta. Zbiroh je dnes důkazem, že i z katastrofálních výsledků se lze díky odvaze k nepopulárním krokům propracovat k systému, který skutečně funguje.
Komentáře