Volně pohozený odpad v krajině a městech představuje pro české obce nejen estetický problém, ale především rostoucí nákladovou položku. Nová podrobná studie se zaměřila na analýzu toho, co přesně končí mimo odpadkové koše.
Výsledky ukazují, že struktura litteringu věrně odráží naše spotřební návyky – naprostým „králem“ znečištění jsou tabákové výrobky, které tvoří téměř polovinu všech nalezených kusů odpadu. Významný podíl mají také obaly z rychlého občerstvení a nápojové obaly, u nichž studie potvrdila, že tvoří zhruba pětinu objemu pohozeného odpadu.
Pochopení přesného složení litteringu je klíčové pro nastavení efektivní prevence i pro budoucí legislativní kroky v rámci oběhového hospodářství. Studie neodhaluje pouze „viníky“ v podobě konkrétních komodit, ale sleduje také souvislosti mezi typem lokality a intenzitou znečištění. Dozvíte se, které materiály jsou v terénu nejodolnější, jak dramatický rozdíl v množství pohozených PET lahví vykazují země se zavedeným zálohovým systémem a proč je sběr těchto dat nezbytný pro efektivní správu obecních rozpočtů určených na úklid veřejných prostranství.
Zajímá vás, jaký podíl na znečištění mají právě nápojové plechovky či plasty a co s tím může samospráva dělat? Přečtěte si původní článek na Průmyslové ekologii.
Komentáře