Z předcházejícího článku víme, proč bychom měli bioodpady sbírat odděleně od ostatních odpadů. Dnes si přiblížíme jednotlivé druhy bioodpadů, ukážeme si, co do biopopelnice patří a co ne, nebo jaké povinnosti a možnosti v oblasti třídění bioodpadů ukládá obcím zákon.
Není to tak dávno, co se biologicky rozložitelné komunální odpady netřídily a končily v popelnici na směsný odpad, ze které putovaly na skládky. Vzhledem k tomu, že až 40 % směsného odpadu může tvořit právě bioodpad, dostávalo se na skládky značné množství odpadů, které mohlo mít jiné a lepší využití.
Nicméně od roku 2015 mají obce povinnost zajistit místo pro oddělené soustřeďování bioodpadů alespoň rostlinného původu a od roku 2020 je tato povinnost celoroční, doplněná o třídění jedlých olejů a tuků. Třídění bioodpadu má svoje pravidla, která sice nejsou nijak složitá, ale je důležité o nich vědět, abychom se vyvarovali zbytečných chyb.
Rostlinný a živočišný
Biologicky rozložitelný odpady, zkráceně bioodpady, lze charakterizovat jako ty druhy odpadů, které jsou schopné anaerobního nebo aerobního rozkladu. V současné době se v České republice třídí zejména biologicky rozložitelný odpad rostlinného původu, čili zelený odpad, jako je tráva, listí nebo větve. Jedná o bioodpad ze zahrad a kuchyňský odpad rostlinného původu.
V případě, že máte zahradu, můžete bioodpady vyhazovat na kompost, i když kompostování je možné i v bytových domech, což si ukážeme v dalších článcích. Pokud ale pro vás není kompostování alternativou, je nutné využít obecní síť pro sběr bioodpadu.
Zpravidla se bioodpad odkládá do hnědých popelnic na bioodpad, někde se třídí do pytlů, které se sváží, dále to mohou být velkoobjemové kontejnery, které jsou přistavovány v předem stanovených termínech nebo sběrné dvory. Možnosti se v různých městech nebo městských čtvrtích mohou lišit, proto je dobré obrátit se na městský či obecní úřad a informovat se. Další možností je kompostování prostřednictvím komunitních zahrad, které jsou zejména ve velkých městech dnes už poměrně běžné.
Druhou složku bioodpadů představuje kuchyňský odpad (slupky od brambor, zbytky jídel atd.) a odpad ze stravoven (gastroodpad). V některých městech byly spuštěny projekty na třídění kuchyňského odpadu živočišného původu, které nabízí jejich sběr prostřednictvím různých nádob. I tak ale není třídění živočišné složky bioodpadů zatím u nás moc rozšířené, a proto je třeba mu věnovat zvláštní pozornost.
Co do biopopelnice patří a co ne
Obecně lze říci, že pří třídění je důležité dbát na to, abychom třídili správně a kvalitně. Kvalitně vytříděné odpady dosahují vyšší finální využitelnosti, což vede i k lepší finanční efektivnosti. Platí to i případě biologicky rozložitelných odpadů, u kterých jsou častým problémem zejména plastové sáčky. V průmyslových kompostárnách, které upravují velké objemy odpadu, není možné rozlišit, zda jsou sáčky v bioodpadu kompostovatelné nebo plastové, takže je materiál automaticky vyřazen ze zpracování.
Co tedy patří do popelnice na bioodpad? Jsou to zbytky ovoce a zeleniny, jadřince a pecky, dále čajové sáčky a kávová sedlina, květiny a jejich odumřelé části, tráva a větve keřů i stromů, nebo piliny a kůra či štěpka. Naproti tomu odkládat do biopopelnice bychom neměli: maso a živočišný odpad (kosti, odřezky, šlachy, uzeniny atd.), mléčné výrobky, vajíčka, a to včetně skořápek, zvířecí trus, moč a hnůj jako podestýlka domácích zvířat včetně exkrementů, peří nebo chlupy a vlasy, uhynulá zvířata, cigarety a nedopalky a odpady, které patří do jiných tříděných nádob, například jedlé oleje a tuky.
Třídit dohromady nebo zvlášť?
Podle zákona obec splní povinnost odděleného sběru, pakliže soustřeďuje alespoň bioodpady rostlinného původu. Případně může nastavit systém komunitního kompostování, který namísto režimu nakládání funguje v režimu předcházení vzniku odpadů.
Ministerstvo životního prostředí v metodickém návodu uvádí, že obec, která třídí i bioodpady živočišného původu, si může zvolit, zda je bude soustřeďovat odděleně od odpadu rostlinného původu, nebo společně s ním. „Nastavení systému závisí zejména na zařízení, na které jsou odpady dále předávány ke zpracování,“ vysvětluje MŽP.
Podle ministerstva je možné systém nastavit i tak, že bude odděleně sbírán potravinový a kuchyňský odpad, a to rostlinného i živočišného původu) od ostatních bioodpadů rostlinného původu ze zahrad (tzv. zeleného odpadu). „Tento systém je ovšem realizovatelný pouze v případě zajištění odpovídajícího koncového zařízení pro nakládání s potravinovými odpady,“ doplňuje ministerstvo. Obec ale vždy musí podle vyhlášky č. 273/2021 Sb. zajistit zcela oddělený sběr jedlých olejů a tuků.
Jak vzdělávat občany
Stejně jako u ostatních tříděných odpadů, i v případě bioodpadů je třeba soustavná osvěta, která občany naučí, jak s těmito odpady správně nakládat. Platí to zejména u sběru kuchyňských odpadů, ve kterém máme rezervy a domácnosti musí překonat svoje běžné návyky.
Ministerstvo životního prostředí v tomto ohledu označuje jako důležité:
- propagační a vzdělávací aktivity o tříděném sběru biologicky rozložitelných komunálních odpadů, školení, zajištění sběrných nádob;
- zveřejňováním informací o tříděném sběru biologicky rozložitelných komunálních odpadů na webové stránce obce, přednášky, propagaci domácího kompostování (pobídkové programy);
- distribuci informačních materiálů o tříděném sběru do všech domácností;
- zapojení škol, neziskových institucí do cirkulární ekonomiky, zapojení komerčních potravinářských společností a obchodních řetězců.
Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí.
Projekt nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.
Komentáře