Každodenní život ve městech ovlivňuje především to, jak kvalitní životní prostředí svým obyvatelům nabízí. Jeho zlepšování napomáhá urychlit takzvaná modrozelená infrastruktura přinášející do obcí zeleň a šetrné hospodaření s vodou. Její budování ale může obce finančně zatížit. Je proto nutné zvážit konkrétní situaci, najít způsob financování a soutěžit budování infrastruktury na kvalitu.
Modrozelená infrastruktura má za svůj hlavní cíl zlepšovat životní prostředí, které je potřeba vnímat v širším měřítku jako všechno přírodní, co ovlivňuje náš každodenní život. Bohužel se životní prostředí a zejména jeho vodní složka dlouhodobě zhoršuje.
Krajina je rozparcelovaná mezi extrémně hustě obydlená sídla a intenzivně obhospodařovanou krajinu. Cokoliv mezi zmíněnými variantami se hledá těžko. Krajina a životní prostředí jako takové se nemá kde regenerovat a nevzniká ani naprostý základ zdravého životního prostředí – malý vodní okruh.
Klíč k posouzení projektů
Přitom je pro veřejné subjekty poměrně jednoduché chytře realizovat správné projekty modrozelené infrastruktury. Podle Regionální poradenské agentury je důležité připravit si nebo si nechat zpracovat generel těchto projektů, kde jsou z pohledu krajináře, vodního hospodáře, urbanisty a dotačního specialisty jednotlivé projekty navrhovány a posuzovány. Je nutné vybrat a posoudit projekty podle následujícího klíče:
- Je nemovitost v majetku obce? Nemá nemovitost někdo dlouhodobě pronajatou? Tento bod odděluje realizovatelné projekty od nerealizovatelných. V rámci nejvyšší priority se musíme zaměřovat na projekty realizovatelné, respektive s možným zahájením realizace do dvou let.
- Je v místě projektu voda? Dle detailního posouzení intravilánu nebo odtokových poměrů krajiny nemá smysl realizovat projekty na zadržování vody v krajině na místě, kde neteče dostatek vody.
- Pomůže projekt zlepšit životní prostředí lidem v obci? Dá se zachycená voda použít pro další využití smysluplně? Například zelené střechy je ideální realizovat blíže lidem, aby zlepšovaly mikroklima, a větší elektrárenské komplexy naopak dál od obytných domů.
- Je možné projekt spolufinancovat z dotace? V jaké výši? Ty nejpotřebnější projekty s největším potenciálem by bylo smysluplné realizovat i bez dotace, na druhou stranu některé budovy dnes nemá smysl zateplit s třicetiprocentní nebo padesátiprocentní dotací.
Žádné z výše uvedených měřítek není hlavní nebo rozhodující. Pro ekologický a hospodárný postup je stěžejní posoudit všechna měřítka a vybrat koktejl těch správných projektů, které budou stát co nejméně financí z veřejných rozpočtů a mít co největší přínos pro lidi, vodu a krajinu.
Balíček nejpřínosnějších projektů pro každou obec stojí 10 až 30 milionů dle velikosti obce a při správném postupu a využití dotací se pravidelně dají zrealizovat za přibližně dva miliony Kč.
Správným nastavením projektů se dají čerpat i stoprocentní dotace, a minimalizovat tak náklady na veřejný rozpočet. Vypracováním generelu všech potenciálních projektů modrozelené infrastruktury získá obec seznam, podrobný popis a specifikaci přibližně 50 projektových záměrů s předpokládaným rozpočtem a rozdělením do jednotlivýchpriorit od nejvyšší po nejnižší.
Co dělat pro maximální hospodárnost a přínosnost zároveň?
Díky generelu navrhovaných opatření obec přesně ví, co chce a nechce realizovat, může se levně připravovat na realizaci vybraných projektů a žádat o dotace. Genereldnes může podle Regionální poradenské agentury pořídit průměrná obec i za cca 50 tisíc Kč.
Pro maximalizaci hospodárnosti a přínosu pro životní prostředí je stěžejní:
- nepřipravovat ani nerealizovat projekty s minimálním nebo žádným reálným vlivem na životní prostředí a jeho kvalitu,
- realizovat vybrané projekty v době nabídky nejvyšší možné dotace,
- nepřipravovat solitérní projekty bez kombinace dalších projektů,
- realizovat projekty ve vzájemné provázanosti, které například zachytávají vodu, vytváří malý vodní okruh, znovu využívají zachycenou vodu, a multiplikují tak celkový přínos pro lidi, vodu i krajinu.
Mezi nejpřínosnější a nejrealizovanější projekty na obcích je:
- vysazování větrolamů, sadů, keřových segmentů, alejí a stromořadí v extravilánu,
- zachytávání dešťové vody do retenčních nádrží nebo otevřených nebeských rybníků, budování rozvodů zachycené dešťové vody a závlah,
- rekonstrukce parkovišť a jiných nepropustných povrchů za propustné a polopropustné,
- budování zelených střech v kombinaci s jejím využitím na splachování a zavlažování,
- vysazování alejí, stromořadí a parků v intravilánu obcí,
- budování svejlů a remízů a revitalizace toků,
- rozdělování krajiny a parcelizace extravilánu,
- budování tůní a mokřadů v extravilánu obce.
Obce dnes vynakládají desítky a stovky milionů nesmyslně na projekty, které mají zlepšovat životní prostředí, a výsledek je přitom nulový, někdy dokonce kontraproduktivní pro vodu, lidi i krajinu. Správné investování statisíců nebo jednotek milionů korun by mohlo životní prostředí lidem zachránit, zvrátit směrování krajiny a přivést vodu zpátky.
Jak zadávat veřejné zakázky na modrozelenou infrastrukturu v obci na kvalitu?
Ačkoliv je hospodárnost při plánování prvků modrozelené infrastruktury pro obce zcela zásadní, je nutné zařadit mezi aspekty rozhodující při soutěži na zpracování veřejné zakázky kromě ceny i kvalitu. Právě to je přirozená cesta k udržitelnému stavitelství.
Zadávání na kvalitu je proces, při kterém zadavatel nakupuje způsobem, který mu umožní získat za vynaložené peníze maximální hodnotu z hlediska vytváření prospěchu pro společnost a ekonomiku při minimálních škodách na okolí nebo životním prostředí jako takovém. I v případě, že se nebude na první pohled jednat o nejlevnější nabídku, úspory přijdou v průběhu let. Pod kvalitou plnění si lze představit získání co nejlepšího plnění z veřejné zakázky, ale také to, že zakázka může zlepšit zaměstnanost či životní prostředí v obci nebo regionu.
Vhodné využití zadávání „na kvalitu“ může zadavateli pomoci k dosažení jeho strategických cílů, které si předem definoval. Zadavatel se snaží takovým postupem podporovat nejen udržitelné stavitelství, ale také sociální začleňování, malé a střední podniky, lokální ekonomiku, prosazuje rovné příležitosti, nebo hledá cesty k podpoře udržitelnosti životního stylu.
S tím souvisí i novela zákona o zadávání veřejných zakázek účinná od 1. ledna 2021, kterou byla do § 6 zákona doplněna povinnost zadavatele dodržovat zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací při vytváření zadávacích podmínek, hodnocení nabídek a výběru dodavatele ve smyslu tohoto zákona a za předpokladu, že to bude vzhledem k povaze a smyslu zakázky možné. Svůj postup je zadavatel povinen řádně odůvodnit. Tato povinnost platí i pro zakázky malého rozsahu.
Při uvedeném způsobu zadávání se obec vyhne rizikům z mimořádně nízké nabídkové ceny spojené s nedokončením veřejné zakázky, popřípadě s hledáním víceprací na straně dodavatelů. Dále se vyhne rizikům spojeným s nedodržením termínů nebo ztrátou nároku na dotace. V neposlední řadě přináší dobrý pocit a zprávu pro veřejnost, že vynakládání veřejných prostředků má pozitivní dopady. Výsledek a efekt jsou tak dlouhodobější.
Na co nezapomenout?
Je potřeba vyhnout se zakázaným kritériím kvality. Podle expertů z Frank Bold Advokáti jím nesmí být smluvní podmínky, jejichž účelem je utvrzení povinností dodavatele – typicky smluvní pokuta – nebo platební podmínky.
V závislosti na předmětu i hodnotě zakázky a časovém rozsahu, který zadavatel má pro zadání nebo realizaci, si může vybrat, na jakou přidanou hodnotu zakázky se chce soustředit a vtělit ji do zadávacích podmínek. Zda specificky vymezí kvalifikační předpoklady uchazečů nebo zvolí širší paletu kritérií kvality pro hodnocení předložených nabídek a jak přísný bude při nastavování smluvních podmínek s vítězným uchazečem.
Je třeba mít na paměti cíle zadávání na kvalitu. Zamýšlet se nad formulováním zadávacích dokumentů tak, aby zakázka byla zadaná v souladu s principy hospodárnosti, efektivity a účelnosti a současně aby bylo zajištěno řádné a účelné plnění.
Spolupráce na financování s developery
Při budování modrozelené infrastruktury je možné se o její financování rozdělit s investory, kteří plánují na území obce své konkrétní stavební záměry. Nedávný výzkum Zeleného kruhu ve spolupráci s Frank Bold Advokáty ukázal, že ačkoliv obce o budování modrozelené infrastruktury stojí, často její dobudování po investorech přímo nechtějí. Je to však možné například s pomocí takzvaných zásad pro spolupráci s investory, což je dokument stanovující pravidla pro vstup investora do území konkrétního města.
Prostřednictvím zásad je možné nastavit kromě dalších podmínek investiční příspěvek, který pomůže obci dobudovat dopravní infrastrukturu, kvalitní veřejná prostranství, chybějící místa ve školách či školkách i prvky modrozelené infrastruktury. Jasně nastavené podmínky navíc pomáhají vnést do vzájemného vztahu mezi obcí a investorem transparentnost a usnadňují komunikaci a pomáhají stavět ve městech udržitelně s ohledem na jejich stávající i budoucí obyvatele.
Článek vznikl v rámci projektu Udržitelné stavitelství ve spolupráci Frank Bold Advokáti a Regionální poradenské agentury.
Komentáře