Klimatická změna a její projevy, jako důsledek emisí fosilních skleníkových plynů, patří v současnosti k nejvíce sledovaným tématům. Hledání východiska z této situace již řadu let ovlivňuje dění na celé planetě. Česká republika produkuje v přepočtu na 1 obyvatele asi 12 tun CO2.
Vliv produkce a nakládání s komunálními odpady na emise skleníkových plynů
Vliv není vůbec zanedbatelný. Analyzovali jsme situaci v Praze, kde se odpad energeticky využívá, a přesto zde na 1 obyvatele připadá 1200 kg CO2. Domácnosti se na této hodnotě, v přepočtu na 1 obyvatele, podílí 750 kg.
Největší podíl na vysoké uhlíkové stopě nacházíme v souvislosti s vysokou produkcí komunálních odpadů. Až 85 % uvedené uhlíkové stopy souvisí s jeho produkcí, současně však i s tím, že ho málo recyklujeme. Úroveň recyklace v Praze je cca 16 %. Praha patrně nemá šanci splnit cíl oběhového hospodářství a požadavek nové legislativy v roce 2025 využívat komunální odpady z 55 %.
Komunální odpad tvoří směs různých materiálů
Komunální odpad je směs různých materiálů. Každý z nich má jinou uhlíkovou stopu a u každého z nich se liší dopady, v závislosti na tom, jak s nimi nakládáme. Výpočet ovlivňuje i používaná metodika. Jde hlavně o to, že do vykazovaných emisí se nezapočítávají emise CO2 biologického původu, protože u nich se předpokládá jejich trvalý koloběh v životním prostředí.
Přehledně udáváme příspěvek jednotlivých materiálů v následující tabulce. Celkový příspěvek je součtem produkce a toho, jak je s daným materiálem naloženo.
Tabulka: Uhlíková stopa pro vybrané materiálové toky odpadů
| Materiál | Produkce | Recyklace | Spalovna | Skládka |
| (kg CO2e/t) | (kg CO2e/t) | (kg CO2e/t) | (kg CO2e/t) | |
| papír | 1000 | -600 | -500 | 1000 |
| plasty | 2400 | -1600 | 1600 | 10 |
| sklo | 1150 | -670 | 10 | 10 |
| železo | 3000 | -1700 | 10 | 10 |
| hliník | 12870 | -9800 | 10 | 10 |
| bioodpad | -60 | -70 | 500 | |
| textil | 25000 | 600 | 600 | |
|
směsný odpad | 2000 | 183 | 700 |
Papír
Například vidíme, že u papíru je nejhorší jeho skládkování, recyklace i jeho energetické využití emise snižuje. Třídit ho ale má smysl, protože tím snižujeme tlak na lesy, což nám umožňuje v nich šetrněji hospodařit a vázat v nich více uhlíku.
Plasty
U plastů vidíme, že kromě produkce má vysoký dopad i jejich energetické využití (plasty se podílí na výhřevnosti komunálních odpadů z 50 až 60 %). Uvolníme tak fosilní uhlík. A nezáleží na tom, zda ve spalovně či cementárně. Klíčové je spotřebu plastů snížit. Recyklace přináší úsporu především tehdy, když dochází k náhradě primárních surovin.
Sklo, hliník a textil
U skla má největší význam jeho recyklace. O vysoké uhlíkové stopě hliníku už asi většina lidí slyšela. Velmi vysokou uhlíkovou stopu má produkce textilu. Nejde jen o vstupní suroviny, náročně je i zpracování vláken a celý výrobní proces. Když uvážíte, že i v EU za posledních 10 let spotřeba textilu vzrostla asi o 40 %, je to na pováženou. Ve směsném odpadu v Praze se vyskytuje asi 12 kg textilu. Pokud je to pravda, pak textil má největší podíl na uhlíkové stopě odpadů (asi 300 kg CO2).
Směsný odpad a jeho uhlíková stopa
Hodnota uhlíkové stopy produkce směsného odpadu je odvozena od jeho složení a uhlíkové stopy jednotlivých materiálů, který směsný odpad obsahuje. S časem se vyvíjí. Znovu opakuji, nejdůležitější je odpadům předcházet.
Moje uhlíková stopa
Další podrobnosti naleznete v publikaci „Moje uhlíková stopa“, kterou vydal spolek Arnika. V publikaci je vyčíslena uhlíková stopa průměrného obyvatele Prahy (spotřeba energií, jídlo, doprava, spotřeba). Podobná publikace v České republice dosud nevyšla.
Komentáře