Poradna_obrazek_canva.png
Katalog odpadů

Komunální odpady a jejich vliv na uhlíkovou stopu

| autor: Milan Havel0

kontejnery20.jpg
zdroj: Ilustrační foto/ redakce archiv

Klimatická změna a její projevy, jako důsledek emisí fosilních skleníkových plynů, patří v současnosti k nejvíce sledovaným tématům. Hledání východiska z této situace již řadu let ovlivňuje dění na celé planetě. Česká republika produkuje v přepočtu na 1 obyvatele asi 12 tun CO2.

Vliv produkce a nakládání s komunálními odpady na emise skleníkových plynů

Vliv není vůbec zanedbatelný. Analyzovali jsme situaci v Praze, kde se odpad energeticky využívá, a přesto zde na 1 obyvatele připadá 1200 kg CO2. Domácnosti se na této hodnotě, v přepočtu na 1 obyvatele, podílí 750 kg.

Největší podíl na vysoké uhlíkové stopě nacházíme v souvislosti s vysokou produkcí komunálních odpadů. Až 85 % uvedené uhlíkové stopy souvisí s jeho produkcí, současně však i s tím, že ho málo recyklujeme. Úroveň recyklace v Praze je cca 16 %. Praha patrně nemá šanci splnit cíl oběhového hospodářství a požadavek nové legislativy v roce 2025 využívat komunální odpady z 55 %.

Komunální odpad tvoří směs různých materiálů

Komunální odpad je směs různých materiálů. Každý z nich má jinou uhlíkovou stopu a u každého z nich se liší dopady, v závislosti na tom, jak s nimi nakládáme. Výpočet ovlivňuje i používaná metodika. Jde hlavně o to, že do vykazovaných emisí se nezapočítávají emise CO2 biologického původu, protože u nich se předpokládá jejich trvalý koloběh v životním prostředí.

Přehledně udáváme příspěvek jednotlivých materiálů v následující tabulce. Celkový příspěvek je součtem produkce a toho, jak je s daným materiálem naloženo.

Tabulka: Uhlíková stopa pro vybrané materiálové toky odpadů

Materiál Produkce Recyklace Spalovna Skládka
(kg CO2e/t) (kg CO2e/t) (kg CO2e/t) (kg CO2e/t)
papír 1000 -600 -500 1000
plasty 2400 -1600 1600 10
sklo 1150 -670 10 10
železo 3000 -1700 10 10
hliník 12870 -9800 10 10
bioodpad -60 -70 500
textil 25000 600 600
směsný
odpad
2000 183 700

Papír

Například vidíme, že u papíru je nejhorší jeho skládkování, recyklace i jeho energetické využití emise snižuje. Třídit ho ale má smysl, protože tím snižujeme tlak na lesy, což nám umožňuje v nich šetrněji hospodařit a vázat v nich více uhlíku.

Plasty

U plastů vidíme, že kromě produkce má vysoký dopad i jejich energetické využití (plasty se podílí na výhřevnosti komunálních odpadů z 50 až 60 %). Uvolníme tak fosilní uhlík. A nezáleží na tom, zda ve spalovně či cementárně. Klíčové je spotřebu plastů snížit. Recyklace přináší úsporu především tehdy, když dochází k náhradě primárních surovin.

Sklo, hliník a textil

U skla má největší význam jeho recyklace. O vysoké uhlíkové stopě hliníku už asi většina lidí slyšela. Velmi vysokou uhlíkovou stopu má produkce textilu. Nejde jen o vstupní suroviny, náročně je i zpracování vláken a celý výrobní proces. Když uvážíte, že i v EU za posledních 10 let spotřeba textilu vzrostla asi o 40 %, je to na pováženou. Ve směsném odpadu v Praze se vyskytuje asi 12 kg textilu. Pokud je to pravda, pak textil má největší podíl na uhlíkové stopě odpadů (asi 300 kg CO2).

Směsný odpad a jeho uhlíková stopa

Hodnota uhlíkové stopy produkce směsného odpadu je odvozena od jeho složení a uhlíkové stopy jednotlivých materiálů, který směsný odpad obsahuje. S časem se vyvíjí. Znovu opakuji, nejdůležitější je odpadům předcházet.

Moje uhlíková stopa

Další podrobnosti naleznete v publikaci „Moje uhlíková stopa“, kterou vydal spolek Arnika. V publikaci je vyčíslena uhlíková stopa průměrného obyvatele Prahy (spotřeba energií, jídlo, doprava, spotřeba). Podobná publikace v České republice dosud nevyšla.

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Vodárenství
Sovak
Zdravá města
Satturn
Wasten
JRK
SKS
Ecobat
Nadace Partnerství
Adapterra Awards
Teplárna ČB
EkoWATT
Solární asociace
AKU-BAT
I-tec
SmVaK Ostrava
Energie AG
Den malých obcí
Denios
PSAS
Rema
K-tech Komunální technika
Meva a.s.
EKO-KOM
ČEVAK
Povodí Vltavy
SRVO
Bert