Události posledních měsíců nás utvrzují v tom, že jakákoli výraznější závislost je na škodu. Ať se jedná o energie, potraviny nebo třeba technologie. Pozornost se soustředí zejména na ropu, zemní plyn či hrozící nedostatek obilí. My v České republice tak trochu zapomínáme na vodu.
Zatím se nám může zdát, že jí máme dost. Je dostupná pouhým otočením kohoutku. I když občas nadáváme na to, že je drahá, nepřikládáme jí hodnotu, kterou ve skutečnosti má.
Jde o strategickou surovinu, která je nezbytná pro zachování života i chod průmyslu. Mezi celosvětově nejnáročnější odvětví z pohledu spotřeby vody patří zemědělství, potravinářský, chemický či energetický průmysl. Řada firem se proto začala zajímat o projekty zabezpečující lepší hospodaření s vodou. Pro mnohé obory je navíc zásadní nejen množství, ale i kvalita vody.
Průměrná spotřeba vody v domácnosti se v České republice odhaduje na 100 až 120 litrů na jednu osobu za jeden den. Dosud si tedy užíváme pravý vodní blahobyt. Omezuje nás, když nemůžeme využívat vodu tak, jak jsme si navykli.
Máme štěstí, že zásobování pitnou vodou se řeší intenzivně. Podnikají se kroky vedoucí k zajištění dodávek i do lokalit ohrožených nedostatkem pitné vody. Spolupráce je vedena nejen na úrovni obcí a měst, ale i krajů. Plánuje se například propojování vodárenských soustav na Vysočině či budování a propojování skupinových vodovodů ve Středočeském kraji. Města obnovují majetkovou kontrolu nad provozováním vodárenské infrastruktury a peníze, které by skončily v zahraničí, využívají k obnově vodohospodářského zařízení. Kroky k soběstačnosti jsou nezbytné.
Z pohledu evropských zemí patří Česká republika mezi země s menším množstvím vody. Nachází se na rozvodí. Zásoby vody zde zajišťují zejména srážky. Nemáme k dispozici vodu, která by k nám přitékala. Klíčové proto je, jak srážkovou vodu na našem území zadržet. Chystají se pozemkové úpravy, revitalizují se toky, vznikají retenční tůně apod. V rámci programů je možno na projekty čerpat dotace z nejrůznějších zdrojů, žádosti lze podávat i v rámci některých krajů. Vhodně zvolená adaptační strategie plní ve výsledku více funkcí.
Klimatické změny přinášejí nejen sucho a nedostatek vody, ale také přívalové deště. Jde o krátké, ale velmi intenzivní srážky, které zasáhnou pouze určité území. Způsobí rychlý vzestup hladiny vody a důsledkem často bývá přívalová povodeň (tzv. bleskové povodně). V kombinaci s neschopností půdy zadržet takové množství vody přináší rychlý odtok vody.
Povodně i záplavy způsobují škody na majetku a někdy bohužel i na životech. I na protipovodňová opatření lze žádat o dotační podporu. Inspirovat se můžete například v Brně. Zde si dali za úkol zajistit město proti povodním a zároveň umožnit obyvatelům relaxovat a smysluplně trávit volný čas. Vzniká zde unikátní projekt, který vrací život na nábřeží. Opatření jsou realizována v úzkém propojení s přírodou a zároveň s ohledem na kvalitu moderního života.
Čelit změnám klimatu opravdu zásadním způsobem se celosvětově zatím nedaří. Dá se očekávat, že důsledky se budou dále projevovat. Může to mít vliv na kvalitu pitné vody. Sníží se množství obnovitelných zdrojů vody, a naopak o ně vzroste zájem. Kdo si pak bude diktovat podmínky?
Komentáře