Poradna_obrazek_canva.png
Katalog odpadů

Vláda schválila Zprávu o životním prostředí za rok 2020

| zdroj: MŽP ČR0

oze_ja3.jpg
zdroj: Ilustrační foto/ redakce archiv

Ovzduší v České republice se dále zlepšuje, Česko plní své závazky v oblasti ochrany klimatu, výroba elektřiny z uhlí nadále klesá, byla poprvé v historii nižší než výroba elektřiny z jádra a o 2,6% vzrostla výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů – konstatuje Zpráva o životním prostředí za rok 2020, kterou schválila Vláda ČR.

Projevy změny klimatu na území ČR, přechod ke klimatické neutralitě či adaptace sídel na změnu klimatu – i to jsou témata, na která se zaměřuje nová Zpráva o životním prostředí 2020. Sílící změna klimatu je výrazným faktorem, který se v posledních letech promítá do stavu životního prostředí.

Rok 2020 byl velmi teplý, průměrná roční teplota v Česku roste, a to tempem 0,35 °C za dekádu, ve srovnání s předchozími dvěma roky byl však bohatší na srážky - úhrn srážek dosáhl 112 % normálu 1981–2010. Přesto na části území pokračovalo půdní a hydrologické sucho. V souvislosti se změnou klimatu roste počet událostí způsobených živelními pohromami, dlouhodobě především z důvodu silného větru a povodní, které se rovněž významnou měrou podílejí na pojistných škodách evidovaných českými pojišťovnami.

Kvalita ovzduší v Česku nadále roste. Česko již v roce 2019 plnilo emisní stropy stanovené k roku 2020, včetně emisí suspendovaných částic PM2,5. Přestože regionálně stále dochází k překračování imisních limitů pro znečišťující látky v ovzduší, v roce 2020 znovu poklesl podíl území i podíl obyvatel zasažených nadlimitními koncentracemi. K poklesu emisí základních znečišťujících látek dochází i v sektoru dopravy v důsledku postupné obnovy a modernizace vozového parku. Zlepšování kvality ovzduší v posledních třech letech příznivě ovlivnily meteorologické (zejména pak rozptylové) podmínky, zřetelný je ale vliv zavádění moderních technologií ve výrobě a modernizace skladby spalovacích zařízení v domácnostech podpořené poskytováním kotlíkových dotací. V roce 2020 nebyla vyhlášena žádná smogová situace.

Emise skleníkových plynů z velkých stacionárních spalovacích zdrojů i v roce 2020 nadále klesaly. Výrazně ale narostly emise skleníkových plynů ze sektoru změn využití území a lesnictví (LULUCF) v důsledku špatného zdravotního stavu lesů. Po rozsáhlé kůrovcové kalamitě jsou tak od roku 2018 lesy zdrojem dalších emisí skleníkových plynů, namísto ukládání uhlíku v biomase, jak tomu bylo doposud. Nicméně, v zasažených oblastech dochází k rozsáhlé obnově lesů s převahou výsadby listnatých dřevin. V roce 2020 bylo v rámci umělé obnovy zalesněno rekordních 17,3 tis. ha listnáčů a 16,4 tis. ha jehličnanů, nejčastěji vysazovanou dřevinou byl stále smrk (10,3 tis. ha).

V energetice se postupně projevuje pokles domácí těžby hnědého uhlí, v roce 2020 se poprvé v historii vyrobilo více elektřiny z jaderných zdrojů než z hnědého uhlí. Zvyšuje se také výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů, která již od roku 2013 splňuje cíle stanovené pro rok 2020. Celková výroba elektřiny byla v roce 2020 nejnižší za posledních 18 let, což je důsledkem nižší domácí i zahraniční poptávky ovlivněné opatřeními kvůli pandemii COVID-19. Vlivem poklesu těžby domácích energetických zdrojů se však výrazně zvyšuje celková energetická závislost ČR, která je nucena dovážet větší množství energetických zdrojů ze zahraničí. Klesá materiálová náročnost hospodářství, ekonomika tak potřebuje méně surovin a materiálů na vytvoření jednotky HDP. S tím je spojen i pokles zátěže životního prostředí, která se získáváním a spotřebou materiálů souvisí. Doprava je nadále závislá na fosilních zdrojích energie a je tedy uhlíkově náročná, a to i přes růst využívání alternativních paliv a pohonů. Spotřeba energie v dopravě navíc s výjimkou roku 2020 rostla a zvyšoval se tak tlak dopravy na klimatický systém.

Většina měst nad 40 tis. obyvatel má již schváleny plány udržitelné mobility, případně strategické rámce udržitelné mobility, jejichž implementace přispěje ke snížení negativního vlivu dopravy na zdraví a životní prostředí a k adaptaci měst na změnu klimatu. Podpora připravenosti na extremitu počasí, resp. dopady změny klimatu, a to včetně sucha, je zajišťována řadou dotačních programů jak z národních, tak evropských zdrojů, a také preventivně výchovnou činností.

V roce 2020 nadále rostly výdaje státu investované na ochranu životního prostředí. Pokračuje úspěšné čerpání prostředků z evropských zdrojů prostřednictvím operačních programů, a to zejména z Operačního programu Životní prostředí, příp. z Programu rozvoje venkova. Příkladem úspěšného financování opatření na ochranu životního prostředí je realizace programů Nová zelená úsporám, Dešťovka a či kotlíkové dotace.

Zpráva o životním prostředí (PDF, 15 MB )

Hlavní zjištění Zprávy

Projevy změny klimatu na území Česka

  • Průměrná roční teplota v Česku roste, a to tempem 0,35 °C za dekádu. Rok 2020 byl teplotně silně nadnormální
  • Srážkově byl rok 2020 nadnormální, úhrn srážek dosáhl 112 % normálu 1981–2010
  • Roční počet tropických dní s teplotou nad 30 °C se za posledních 30 let více než zdvojnásobil na průměrně 12 tropických dní za rok, což ukazuje na rostoucí teplotní extremitu letní sezony
  • V Poohří, části středních Čech a na jižní Moravě poklesly v roce 2020 hodnoty půdní vláhy pod 10 % VVK, což značí výrazné půdní sucho. Jedná se o oblasti s výskytem půdního sucha i v minulých letech. Půdní sucho však nemělo plošný charakter jako v předchozích letech, ve výše položených oblastech a na většině území Moravy a Slezska se kvůli vyšším srážkám vůbec nevyskytovalo a v postižených oblastech trvalo kratší dobu
  • Suchá zima roku 2019 a srážkový deficit v jarním období roku 2020 se projevily na podnormálních stavech průtoků ve sledovaných profilech a na silně až mimořádně podnormální úrovni stavu hladin podzemních vod na většině území, naopak vydatné srážky v červnu a říjnu způsobily povodně
  • Suchá zima roku 2019 a srážkový deficit v jarním období roku 2020 se projevily na podnormálních stavech průtoků ve sledovaných profilech a na silně až mimořádně podnormální úrovni stavu hladin podzemních vod na většině území, naopak vydatné srážky v červnu a říjnu způsobily povodně

Kvalita ovzduší

  • Emise všech základních znečišťujících látek (NOX, VOC, SO2, NH3 a PM2,5) do ovzduší v dlouhodobém časovém horizontu klesají
  • Emise NOx, VOC a CO z dopravy dlouhodobě klesají. V roce 2020 v meziročním srovnání výrazně poklesly emise všech sledovaných znečišťujících látek a skleníkových plynů z dopravy
  • Emise z vytápění domácností mají mírně klesající trend, stále však z domácností pochází největší podíl celkových emisí PM10 (55,1 %) a B(a)P (96,4 %)
  • Stále dochází k překračování některých imisních limitů, avšak meziročně v roce 2020 došlo opět k poklesu podílu obyvatel i podílu území, kde byl překročen denní imisní limit pro suspendované částice PM10, roční imisní limit pro B(a)P i PM2,5. Limit pro roční průměrnou koncentraci PM10 nebyl překročen vůbec. Především v krátkodobém horizontu dochází k velmi výraznému nárůstu podílu obyvatel i území zasažených zvýšenou koncentrací ozonu
  • V roce 2020 nedošlo k překročení imisních limitů pro ochranu zdraví stanovených pro arsen, kadmium, olovo, nikl, oxid siřičitý, oxid uhelnatý a benzen
  • V roce 2020 nebyla vyhlášena žádná smogová situace

Adaptovaná sídla

  • V roce 2020 mělo v ČR adaptační strategii či plán zpracováno 18 měst, resp. městských částí, na jejichž území žilo celkem přes 2,6 mil. obyvatel, a dalších cca 30 měst, resp. obcí tyto dokumenty připravovalo. Realizace příslušných adaptačních opatření na místní, resp. regionální úrovni však postupuje pomalu
  • Do realizace MA21 na lokální a regionální úrovni bylo v roce 2020 celkově zapojeno 142 realizátorů zejména z řad obcí, resp. malých obcí. Ve vyšších kategoriích realizace MA21 je možné pozitivně hodnotit stabilní zastoupení a v případě nejlepších realizátorů MA21 (kategorie A) dokonce i mírný růst
  • Celkový podíl obyvatel měst s verifikovaným Plánem udržitelné mobility v roce 2020 činil 25,3 % obyvatel ČR a 70,8 % celkového počtu obyvatel měst nad 40 tis. obyvatel. Všech 10 největších měst ČR dle počtu obyvatel má schválený Plán udržitelné mobility či alespoň Strategický rámec udržitelné městské mobility
  • Celkově bylo za období 2014–2020 nově evidováno 1 241 brownfieldů s celkovou plochou 3 285,0 ha. Brownfieldy v Česku jsou regenerovány (v roce 2020 celkem 174 brownfieldů s celkovou plochou 257,7 ha), a to zejména prostřednictvím dotačních programů
  • Hospodaření se srážkovými, resp. šedými vodami v sídlech je finančně podporováno zejména prostřednictvím OPŽP a programu Dešťovka. V OPŽP bylo do konce roku 2020 schváleno 115 projektů v celkové výši 507,6 mil. Kč celkových způsobilých výdajů (CZV), jejichž realizace umožní v intravilánu obcí zadržet celkem 6 500 m3 dešťové vody. V Dešťovce bylo do roku 2020 schváleno 6 230 projektů s celkovou výší podpory 232,8 mil. Kč, celkový objem akumulačních nádrží pořízených s podporou tohoto programu činí téměř 30 tis. m3
  • Zastoupení ploch zeleně a vodních ploch ve vymezeném urbánním území sídel nad 20 tis. obyvatel je relativně vysoké a v průměru činilo 76,0 %. Avšak významnou část podílu zeleně na celkové rozloze urbánního území sídel představuje nízká zeleň (78,0 % celkové plochy zeleně v sídlech), jejíž potenciál pro zvyšování adaptační kapacity sídel je v porovnání s vysokou zelení nízký

Přechod ke klimatické neutralitě

  • Fosilní paliva se v roce 2020 podílela 94,9 % na spotřebě energie v dopravě ze spalování paliv
  • Hrubá výroba elektřiny v roce 2020 dosáhla hodnoty 81 443,4 GWh. Meziročně poklesla o 6,4 % a představuje nejnižší hodnotu za posledních 18 let
  • Výroba elektřiny z jádra poprvé v historii převýšila výrobu elektřiny z hnědého uhlí
  • Výroba tepla z pevných fosilních paliv má od roku 2010 výrazně klesající trend, naopak výrazně roste podíl obnovitelných zdrojů a biopaliv
  • Tuhými palivy (uhlí + dřevo) v roce 2019 topilo 8,6 % domácností, jejichž počet v posledních pěti letech vzrostl o 9,1 %. Celková spotřeba tuhých fosilních paliv v domácnostech však dlouhodobě klesá
  • Energetická náročnost hospodářství klesá, což je důsledkem růstu HDP a v menší míře poklesem spotřeby
  • Celková energetická závislost ČR se výrazně zvyšuje, v roce 2019 dosáhla hodnoty 40,9 %
  • Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů v roce 2020 meziročně vzrostla o 2,6 % na 10 291,1 GWh
  • Cíl podílu OZE na hrubé konečné spotřebě energie, tj. 13 % do roku 2020, je od roku 2013 splněn, v roce 2019 tento podíl činil 16,2 %

Ekologická stabilita krajiny a udržitelné hospodaření v krajině

  • Mezi lety 2019 a 2020 vzrostla rozloha zastavěných ploch o 410 ha
  • Spotřeba minerálních hnojiv se meziročně snížila o 13,0 % na hodnotu 101,7 kg čistých živin.ha-1 v roce 2020
  • Spotřeba přípravků na ochranu rostlin postupně klesá. V roce 2020 činila 3 784,2 tis. kg účinných látek, tedy o 9,7 % méně než v roce 2019
  • Došlo k dalšímu navýšení spotřeby rodenticidů (meziročně o 172,7 %), na celkové spotřebě přípravků na ochranu rostlin se to však neprojevilo, protože mají minoritní podíl
  • Ročně dochází k rozsáhlým ztrátám půdy erozí. Potenciálně je ohroženo 51,7 % zemědělské půdy vodní erozí, z toho 15,6 % erozí extrémní. Větrnou erozí je ohroženo 22,9 % zemědělské půdy. V roce 2020 bylo zaznamenáno celkem 399 erozních událostí
  • Těžba nerostných surovin kolísá s celkově klesající tendencí, ovlivňuje ji zejména průmyslová výroba a stavebnictví
  • Snižuje se plocha ovlivněná těžbou, naopak narůstá území rekultivovaných ploch
  • V roce 2020 byly lesní ekosystémy opět ovlivněny rozsáhlou těžbou po kůrovcové kalamitě. Objem evidované těžby dřeva se zvýšil na 35,8 mil. m3 dřeva bez kůry a překonal tak dosavadní rekord z roku 2019. Objem hmyzové těžby v roce 2020 (26,2 mil. m3 dřeva bez kůry) dosáhl téměř hodnoty jako celkový objem hmyzové těžby za období 1990–2012. V souvislosti s rozsáhlou těžbou vznikla velká plocha holin a lesy se staly zdrojem emisí skleníkových plynů
  • Dochází k obnově lesů v oblastech zasažených kůrovcovou kalamitou a díky snižování podílu obnovovaných jehličnatých dřevin ve prospěch listnáčů dochází k pozvolnému přibližování k doporučené dřevinné skladbě. V roce 2020 bylo v rámci umělé obnovy zalesněno rekordních 17,3 tis. ha listnáčů a 16,4 tis. ha jehličnanů, nejčastěji vysazovanou dřevinou byl stále smrk (10,3 tis. ha)
  • V dlouhodobém horizontu je možné sledovat postupné přibližování se k přirozené (a stabilnější) struktuře lesních porostů. Tento proces je však vzhledem k dlouhodobosti produkčního cyklu lesa pomalý a vyžaduje mnohaletou intenzivní snahu

Biologická rozmanitost

  • Celková rozloha zvláště chráněných území, zahrnující jak maloplošná, tak velkoplošná ZCHÚ, v roce 2020 vzrostla o 1,8 tis. ha, tento nárůst byl způsoben zejména vznikem nových maloplošných ZCHÚ
  • Z celkového počtu 1 454 nepůvodních druhů rostlin, které se vyskytují, či byly zaznamenány na českém území, je za invazní považováno 61 druhů. Z celkového počtu nepůvodních 278 živočišných druhů je invazních 113
  • Roste počet vyvážených exemplářů chráněných druhů dle CITES. Nejvíce vyváženou skupinou živočichů jsou ptáci (především papoušci), druhou skupinou jsou pak plazi a dále obojživelníci.

Financování ochrany životního prostředí

  • Objem výdajů z centrálních zdrojů v roce 2020 meziročně vzrostl o 14,8 % na 60,4 mld. Kč a objem výdajů z územních rozpočtů o 9,8 % na 44,9 mld. Kč. Mezi prioritní oblasti podpory patřila ochrana vody, dále ochrana biodiverzity a krajiny, nakládání s odpady a v neposlední řadě ochrana ovzduší. V této oblasti pokračovala realizace programů zaměřených na podporu zateplování, úspor energie a změn technologií vytápění (např. program Nová zelená úsporám nebo tzv. kotlíkové dotace)
  • Do konce roku 2020 bylo v jednotlivých výzvách programu Nová zelená úsporám podáno celkem 69 472 žádostí o podporu a proplaceno bylo již 45 239 žádostí za cca 10,0 mld. Kč.
  • V rámci OPŽP pro programové období 2014–2020 bylo v roce 2020 vyhlášeno 19 nových výzev ve výši 279,4 mil. EUR (7,3 mld. Kč) CZV. Od začátku programového období pak bylo schváleno poskytnutí dotace pro 9 122 žádostí v celkové výši 3,5 mld. EUR (90,4 mld. Kč) CZV
  • V OPŽP jsou rovněž financovány tzv. kotlíkové dotace, ve 3 výzvách bylo do konce roku 2020 schváleno 101 tisíc výměn kotlů na pevná paliva v celkovém objemu 428,5 mil. EUR (11,2 mld. Kč)
  • Podíl investic na ochranu životního prostředí na HDP je z hlediska mezinárodního srovnání dlouhodobě nadprůměrný

Názory a postoje české veřejnosti

  • O informace týkající se životního prostředí v ČR se zajímají necelé dvě třetiny české veřejnosti
  • Respondenti lépe hodnotí stav životního prostředí v místě svého bydliště (70 %) oproti celkovému stavu v ČR (53 %)
  • Za nejzávažnější globální problém považují občané ČR hromadění odpadů, a znečišťování a nedostatek pitné vody
  • Výrazná většina české veřejnosti (tři čtvrtiny) se shoduje, že změna klimatu probíhá a představuje závažný problém
  • Pro více než dvě třetiny české veřejnosti je důležité, aby ČR přijala opatření na řešení změny klimatu

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Vodárenství
Sovak
Zdravá města
ABPlast
Satturn
Meva a.s.
Fair Care
Wasten
JRK
SKS
Ecobat
Nadace Partnerství
Adapterra Awards
Teplárna ČB
EkoWATT
Solární asociace
AKU-BAT
Sensoneo