Geotermální energie patří mezi nejstabilnější a zároveň nejméně využívané obnovitelné zdroje energie v České republice. Zatímco solární a větrné projekty zažívají boom, teplo ze zemského nitra zůstává spíše na okraji zájmu. Přitom právě tento zdroj by mohl pomoci obcím a městům stát se energeticky soběstačnějšími a snížit závislost na fosilních palivech.
Energie, která je vždy k dispozici
Na rozdíl od fotovoltaiky nebo větru je geotermální energie k dispozici nepřetržitě – 24 hodin denně, 365 dní v roce. Teplo z nitra Země lze využít nejen pro vytápění a ohřev vody, ale i pro výrobu elektřiny, pokud jsou teploty vrtů dostatečně vysoké.
V českých podmínkách jde převážně o nízkopotenciální geotermii, kdy se teplo získává z vrtů v hloubkách stovek metrů a následně využívá pomocí tepelných čerpadel. Tento model je vhodný právě pro městské a komunální systémy zásobování teplem (CZT).
Kde má Česko největší potenciál
Podle České geologické služby (ČGS) jsou nejvhodnější lokality pro rozvoj geotermálních projektů v oblastech s vyšším geotermálním gradientem, zejména v Podkrušnohoří v okolí Litoměřic, ústí nad Labem a Děčína. Dále na Karlovarsku, Jesenicku, Ostravsku a jižní Moravě.
V těchto regionech se v hloubkách 2–5 kilometrů nachází voda o teplotách 60–120 °C. Využití pro výrobu elektřiny však zatím není ekonomicky rentabilní – realistické je spíše vytápění, případně kombinace s tepelnými čerpadly a akumulací tepla.
Děčín: město, které využívá teplo ze země
Děčín je zatím jediným městem v České republice, které geotermální energii skutečně využívá ve veřejném systému zásobování teplem. Už od roku 2002 zde funguje centrální teplárenský systém, založený na dvou hlubinných vrtech a dvojici tepelných čerpadel o výkonu 2 × 3,28 MWt. Systém zajišťuje přibližně 35 % dodávek tepla pro městskou síť a zbytek je doplňován z plynových kotelen. V České republice dodnes ojedinělý projekt výstavby geotermálního zdroje. Voda o teplotě kolem 30 °C je čerpána z hloubky přibližně 550 metrů a ve výměníkové stanici se pomocí čerpadel ohřívá na teplotu vhodnou pro distribuci. Výsledkem je úspora zhruba 6 000 tun CO₂ ročně a výrazné snížení závislosti města na zemním plynu.
Projekt realizovala a provozuje městská společnost TERMO Děčín a.s., která v posledních letech investovala do modernizace sítě a regulace dodávek. Systém funguje spolehlivě přes dvacet let a je považován za modelový příklad komunální energetiky nové generace. Hnědé uhlí a topné oleje postupnými rekonstrukcemi a výstavbou nového zdroje nahradil zemní plyn a geotermální teplárna. Realizací projektu geotermální teplárny došlo k pozitivním ekologickým efektům z důvodu odstavení z provozu celkem 7 ks neekologických a dožitých velkých kotelen na topné oleje a několika malých kotelen na zemní plyn.
Geotermální zdroj v Děčíně byl zvolen jako Projekt desetiletí v anketě organizované Teplárenským sdružením České republiky. Jedná se ale poměrně unikátní řešení, založené na vyvěrající teplé vodě z geotermálního podzemního jezera, tedy tzv. “otevřený systém”, kdy je již teplá voda čerpána a využita v systému. Širší využití takovéto soustavy se nepředpokládá.
Litoměřice a další nadějné projekty
Druhým významným městem, které se dlouhodobě snaží o využití geotermální energie, jsou Litoměřice. Město ve spolupráci s ČGS provedlo v letech 2006–2007 výzkumný vrt do hloubky 2 100 metrů, který potvrdil přítomnost horkých vod s teplotou kolem 80 °C.
Cílem bylo vybudovat geotermální teplárnu s výkonem až 10 MWt, která by mohla pokrýt většinu spotřeby města. Projekt byl ale pozastaven kvůli vysokým investičním nákladům a nejisté ekonomické návratnosti, ale podle aktualizovaných dat MPO zůstává lokalita energeticky velmi perspektivní. V současnosti se zvažuje kombinace původního vrtu s novými technologiemi tepelných čerpadel a akumulace. Další průzkumy probíhají také v Karlových Varech, kde by mohla být využita teplá voda z lázeňských pramenů pro vytápění veřejných budov, a v Ostravě, kde se zkoumá využití geotermálního potenciálu bývalých důlních šachet.
Co brání širšímu rozvoji
Zásadní překážkou zůstávají vysoké počáteční náklady na vrty (v řádu stovek milionů korun), složitá legislativa a omezené zkušenosti s realizací. Právní rámec definuje vrty jako hornickou činnost, která ale de jure nezná energetické využití. Procesy povolování jsou tedy, například na rozdíl od sousedního Německa, zbytečně složité. Navíc neexistuje legislativa pro ukládání tepla a připravenost lokalit pro hlubokou GTE je nulová.
Podle Ministerstva průmyslu a obchodu je však geotermální energie strategicky významná pro dekarbonizaci teplárenství, zejména tam, kde nelze efektivně využít jiné obnovitelné zdroje. Očekává se, že právě Modernizační fond a programy OP TAK či Národní plán obnovy by mohly v nejbližších letech podpořit několik pilotních projektů.
Geotermie jako stabilní pilíř CZT
Pokud se podaří překonat technické a administrativní překážky, může být geotermální energie v příští dekádě důležitou součástí městských tepláren. Nabízí trvale dostupný, ekologický a lokální zdroj energie, který může pomoci českým obcím naplnit klimatické cíle i posílit jejich energetickou bezpečnost.
Komentáře