Mikroplasty už dávno nepředstavují problém vzdálených oceánů a moří. Tento stále závažnější ekologický fenomén se týká už i českých měst a obcí. Potvrzený výskyt drobných částic v surové vodě i ve vodě následně upravené na pitnou v České republice ukazuje, že nejde o budoucí hrozbu, ale o aktuální úkol pro místní samosprávy a vodárenství.
Přijetím aktivních opatření, od osvěty po technologické investice, mohou obce významně přispět ke snížení jejich výskytu, což je pro ochranu místního životního prostředí a biodiverzity klíčové. Dobrou zprávou je, že se v Evropě už začalo s aktivním řešením.
Od října 2023 platí v Evropské unii zásadní nařízení, které zakazuje prodej mikroplastů, které byly do výrobků přidány záměrně – například jako peelingové kuličky v kosmetice. Evropská komise navíc v březnu 2024 vydala klíčové rozhodnutí, kterým stanovuje harmonizovanou metodiku pro měření mikroplastů v pitné vodě, zaměřenou na částice od 20 mikrometrů a větší.
Cesty mikroplastů do životního prostředí
Mikroplasty vznikají buď primárně, kdy jsou záměrně součástí spotřebních výrobků (kosmetika, čisticí prostředky), nebo sekundárně – rozpadem větších plastových předmětů. Do obcí se dostávají několika hlavními cestami. Například při praní syntetického oblečení se uvolňují mikrovlákna, která končí v odpadních vodách a následně v přírodě, protože protečou čistírnami. Velký podíl znečištění přichází také z dopravy – opotřebení pneumatik a brzd uvolňuje drobné částice, jež se dostávají do ovzduší a deštěm jsou pak splachovány do kanalizace. A svůj díl viny pak nese i nedostatečné třídění plastového odpadu, který se v prostředí rozkládá na menší a menší mikročástečky.
Dopady na místní ekosystémy a kvalitu života
Přítomnost mikroplastů v přírodě má prokazatelné negativní dopady, zejména na kvalitu půdy a vody. Experti z brněnského centra RECETOX zjistili, že koncentrace mikroplastů v zemědělské půdě na některých místech v ČR patří mezi nejhorší v Evropě. V půdě se hromadí takové množství mikroplastů, že v nejhorších případech ohrožuje její kvalitu a dokonce i produktivitu plodin.
Když se mikroplasty dostanou do potravního řetězce, mohou ovlivnit zdraví místních živočichů a narušit celkovou ekologickou rovnováhu. Odborníci navíc upozorňují, že i přes malé koncentrace v pitné vodě je nutné mikroplasty monitorovat a minimalizovat.
Doporučená opatření pro obce
Obce zastávají v řešení problému mikroplastů významnou roli a mohou přijmout řadu účinných opatření. Základem je osvěta občanů, kdy je klíčové informovat obyvatele o správných postupech třídění a o tom, jak minimalizovat uvolňování mikrovláken (např. při praní syntetického oblečení). Dále je možné se zaměřit na technická řešení, například zvážit instalaci mikrofiltrů do praček ve veřejných prádelnách, školách a komunitních centrech, které účinně zachytí mikrovlákna.
Nezbytné je i zefektivnění systému třídění odpadu, aby se snížilo množství plastů, které končí mimo recyklační cyklus a rozkládají se v přírodě. V neposlední řadě je cenná spolupráce s výzkumnými institucemi na monitorování mikroplastů v místních vodách a půdě, což poskytne přesná data pro cílená a efektivní řešení.
Inovace v boji proti mikroplastům
Některé místní samosprávy a vodárenské společnosti v České republice se do boje s mikroplasty už aktivně zapojují. Jedním z nejvýraznějších příkladů je úpravna vody Domašov nad Bystřicí v Olomouckém kraji, která zavedla již v roce 2019 jako první v ČR nanofiltraci. Tato pokročilá membránová technologie dokáže z vody stoprocentně odstranit nejen mikroplasty, ale i další znečišťující látky, jako jsou hormony a léčiva. Podobný přístup vedl zastupitele ve Znojmě k iniciativě zavést pokročilou ultrafiltraci na principu předběžné opatrnosti, aniž by čekali na oficiální limity.
Zásadní roli hrají také čistírny odpadních vod (ČOV), které jsou hlavním bodem úniku mikroplastů do řek. Zde se připravuje budoucnost pro boj s mikroplasty v podobě kvartérního čištění. Ačkoli zatím není standardem, Evropská unie tlačí na jeho zavedení ve větších městech. Toto čištění, které má primárně odstraňovat zbytky léčiv a chemie, se přímo podepisuje i na efektivnějším zachycování mikroplastů – často pomocí pokročilých technologií, jako je filtrace přes granulované aktivní uhlí (GAU) nebo membránové filtry. Právě do vývoje takových řešení pro ČOV v současnosti investuje řada českých výzkumných institucí a firem.
Komentáře