V malé středočeské obci úspěšně funguje šedesát domovních ČOV

Obec Starkoč se zhruba 148 obyvateli leží v okrese Kutná Hora. Pozornost na sebe poutá zejména proto, že byla jednou z prvních obcí, které podaly žádost do dotační výzvy NPŽP v roce 2016. Způsob decentralizované kanalizace se zde osvědčil, a tak je dnes Starkoč inspirací pro mnohé další obce.

Stav před realizací soustavy DČOV

Systém decentralizované kanalizace byl v obci řešen již od roku 2013, a to bez podpory Státního fondu životního prostředí (SFŽP).

Celkem 10 domů mělo vlastní domovní čistírnu odpadních vod (DČOV) a jeden dům bioseptik s filtrem. Zbylých 92 domů se zbavovalo odpadních vod způsobem odpovídajícím tehdejší době. Septik se vypouštěl na pole či sousedovi na zahrádku a bylo zřejmé, že tento stav je dále nežádoucí.

Starkoč měla také zpracovaný projekt na klasickou kanalizaci (centrální čistírnu odpadních vod). Tato realizace by byla technicky náročnější a znamenala by výrazně vyšší finanční náklady.

Realizace DČOV

Byla svolána veřejná schůze, kde byli občané seznámeni s možnostmi a bližšími podmínkami decentralizované kanalizace. Podmínkou SFŽP byl souhlas se stavbou a následnou údržbou DČOV na pozemku občana. Na schůzi byla odsouhlasena spoluúčast domácností ve výši 3 000 Kč.

„Dnes bych doporučoval minimálně 10 000 Kč,“ říká starosta obce Jan Jiskra a zároveň upozorňuje: „Nesmí to být moc vysoká částka, protože největší znečišťovatelé bývají právě sociálně slabší.“

Jako nejzásadnější krok před samotnou výstavbou vidí Jan Jiskra dohodu s občany, konkrétně Smlouvu o zřízení práva stavby a smlouva o zřízení služebnosti pozemku k užívání DČOV.

Realizace domovních čistíren odpadních vod probíhala ve dvou etapách. V té první bylo odkanalizováno 41 domů. Po roce provozování DČOV přišlo dalších 18 objednávek od občanů, kteří zprvu váhali, ale výsledný provoz je přesvědčil.

Porovnání nákladů na odkanalizování pomocí DČOV a pomocí klasické ČOV

Náklady na odkanalizování pomocí DČOV:

Předběžné náklady na klasickou kanalizaci (data z roku 2016) bez DPH

„Při dnešních cenách se pochopitelně nelze dostat na stejné ekonomické srovnání,“ upozorňuje Jan Jiskra, nicméně finanční porovnání je i tak velmi zřetelné. Decentrální čištění odpadních vod lze s úspěchem využít všude tam, kde je klasická ČOV technicky neefektivní.

Současná situace

• 9 % domácností bylo odkanalizováno před zahájením obecní výstavby DČOV
• 60 % domácností realizovalo DČOV v první vlně
• 23 % domácností realizovalo DČOV v druhé vlně

Neodkanalizované zůstávají hlavně sezónně obývané objekty.

Následný provoz a údržba DČOV

„Realizace domovních čistíren odpadních vod ve Starkoči pro mě znamená být v polovině cesty. Druhá polovina, která znamená kvalitní údržbu a bezproblémový provoz, je před námi,“ konstatuje starosta.

• Běžná údržba zahrnuje čištění a prohlídku zhruba 5 - 6x ročně.
• 1x za dva roky je nezbytná prohlídka DČOV oprávněnou osobou.
• 1 x ročně je nutné provozní deník jednotlivých DČOV předat SFŽP a odboru životního prostředí ORP

Byla ověřena dobrá účinnost i u obyvatel pracujících mimo domov. Prokázalo se, že DČOV funguje bez problémů (po náběhu DČOV!) dva až tři měsíce bez přísunu bakterií.

Nebyla zaznamenána žádná nutná změna pracích prostředků a běžné domácí drogerie.

Je však nutné dát pozor na tuky, kávovou sedlinu, vlhčené ubrousky atd.

Recyklace odpadních vod je nezbytností

„Zvažujeme, že bychom do budoucna pořídili kalolis,“ přibližuje Jan Jiskra plány do budoucnosti. Ekonomické aspekty jsou při řešení odpadních vod důležité. Nicméně je třeba také pamatovat na lepší způsoby hospodaření s vodou. Využívání přečištěné vody je oblastí, na kterou se budou obce muset zaměřit.

„Budovat kanalizace a nechat všechnu vodu odtéct neznámo kam, je i v našich zeměpisných šířkách zbytečné plýtvání vodou. Odpadní vody je nutné vyčistit a recyklovat, nikoliv likvidovat bez dalšího využití,“ uzavírá starosta Starkoče závěrem.