Roste počet spotřebitelů, pro které je při nákupu oblečení rozhodující environmentální dopad výroby a podmínky, za kterých módní výrobky vznikají. Textilní průmysl patří mezi největší znečišťovatele životního prostředí.
Dopady textilního průmyslu na životní prostředí
Odhaduje se, že módní průmysl zodpovídá za 10 % celosvětových emisí uhlíku, což je více než mezinárodní letecká a námořní doprava dohromady. Podle Water Footprint Network je k výrobě jednoho párů džínů potřeba 8 000 litrů vody a k výrobě jednoho bavlněného trička zhruba 2 500 – 2700 litrů. Až jedna pětina znečištěné vody na světě pochází z textilního průmyslu.
Produkce tzv. rychlé módy je založena zejména na využívání neobnovitelných zdrojů. Například ropa je používána k výrobě syntetických vláken, hnojiv a pesticidů pro pěstování bavlny nebo chemikálií, kterými jsou nové výrobky barveny a ošetřovány.
Rychlá móda
Oblečení i obuv jsou produkovány v obrovském množství. Móda se neustále mění a diktát konzumní společnosti velí k neustálému obměňování šatníku. Levná asijská produkce chrlí tuny textilu, jehož kvalita značně pokulhává za kvantitou. Podmínky pracovníků, kteří textilní výrobky vyrábějí, jsou velmi nepříznivé. Produkty jsou transportovány stovky kilometrů k cílovým zákazníkům.
Pomalá móda
Spotřebitelé se oprávněně více zajímají o detaily výroby, materiálů a práce v textilním průmyslu. Tlaky na udržitelnost rostou.
Tzv. Slow móda se zabývá dopady výroby na životní prostředí i zaměstnance a usiluje o cirkularitu. Cílem je například snižování spotřeby vody a energie, zamezení používání chemických látek nebezpečných pro zdraví či zlepšení pracovních podmínek při výrobě. Dbá se na kvalitu materiálů i ušití, aby produkty vydržely co nejdéle. Zohledněna je i lokální produkce, která zamezí putování tun textilu na velké vzdálenosti.
Co je slow fashion, tzv. pomalá móda
Znovu využívání textilu
Kvalitněji vyrobený textil vydrží déle. Chcete-li obměnit šatník, není třeba nakupovat nové výrobky. Stávající oděvy lze přešít nebo z nich vyrobit další výrobky. V našem článku Mikulášská nadílka a adventní kalendář ve stylu zero waste najdete například návod na ušití adventního kalendáře.
Nevyužívané ošacení lze prodat či darovat. Funguje řada lokálních bazarů, charitativních organizací, swapů, second handů nebo webových aplikací, kde lze oděvy nabídnout nebo vyměnit za jiné.
Půjčovny oděvů
Dražší oblečení, obleky či stylové oděvy lze také vypůjčit. Často tak funguje výpůjčka svatebních nebo plesových šatů, ale i divadelních či party kostýmů apod.
Kontejnery na textil
Další možností je odkládat nepotřebné oblečení do kontejnerů na textil. Věci jsou následně tříděny a prostřednictvím provozovatelů je využitelná část z nich poslána znovu do oběhu. Zbytek se rozdělí na materiály vhodné a nevhodné k recyklaci.
Recyklace textilu probíhá pouze u materiálů, kde je to, z technologických i ekonomických důvodů, možné. Například směsové materiály recyklovat za současných podmínek nelze. Recyklovaný textil se používá například k výrobě zátěžových koberců, izolací nebo jako výplň autosedaček.
Je nutné zamezit vyhazování textilu do směsného odpadu. Takovýto odpad končí na skládkách, v lepším případě je energeticky zpracován.
Od 1. ledna 2025 budou mít obce zákonnou povinnost zajistit oddělené soustřeďování textilu.
Změny v chování a dokonalejší technologie
Textilu je vyprodukováno obrovské množství, zaplavuje svět a v konečném důsledku ho nelze smysluplně unosit a využít. Recyklace probíhá mechanicky, což má omezené možnosti.
Masivní změna chování spotřebitelů směrem k poptávce po tzv. slow módě by vyvinula tlak na kvalitní produkci s mnohem menší kvantitou. Pro likvidaci textilního odpadu by byla vhodná účinnější technologie recyklace, která by zajistila větší návratnost materiálu do oběhu.
Máte dotazy týkající se třídění nebo recyklace textilu? Zajímá vás, jak předcházet vzniku odpadu? Můžete se obrátit na odborníky prostřednictvím naší Poradny:
Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.
Komentáře