Poradna_obrazek_canva.png
Katalog odpadů

Materiály rozvodných systémů pitné vody v ČR

| zdroj: SOVAK ČR0

SOVAK_voda1.jpg
zdroj: SOVAK ČR

V roce 2001 byla vydána vyhláška č. 37/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky přicházející do přímého styku s vodou a na úpravu vody, která přímo reagovala na Evropskou směrnici pro pitnou vodu z roku 1998. Tato vyhláška byla v roce 2005 nahrazena vyhláškou č. 409/2005 Sb. a od té doby byla 2x novelizována, poslední novela je datována k 29. 12. 2015.

Trochu odlišná situace může být u dříve použitých materiálů a tam by měl být spotřebitel pozornější.

Z uvedených legislativních úprav vyplývá, že od roku 2001 jsou materiály používané v kontaktu s pitnou a vyráběnou vodou pod kontrolou hygienických orgánů – resp. orgánu ochrany veřejného zdraví (OOVZ). Jedná se jednak o materiály trubní sítě, ale i spojovací materiál, povrch stěn vodojemů i dodatečně aplikované ošetření vnitřní stěny potrubí (např. nástřiky vícesložkové pryskyřice, cementace, materiál pro relining apod). Dále pak se jedná o chemikálie používané při výrobě pitné vody a jejich požadovanou čistotu. Vyhláška zahrnuje i technologie, které jsou ze strany OOVZ prověřené a schválené. V případě realizace jiné technologie, než uvádí předmětná vyhláška, musí provozovatel doložit účinnost technologie a dosahované kvalitativní parametry dle požadavku příslušného OOVZ a požádat o její schválení. Za dodržování uvedených právních předpisů odpovídá provozovatel VaK a je povinen předložit dokumenty k použitým materiálům hygienickému orgánu, pokud si je vyžádá.

Vyhláška stanovuje hygienické požadavky nejen na materiály, ale zahrnuje požadavky na:

  • složení a značení výrobků určených k přímému styku s pitnou nebo teplou vodou nebo surovou vodou a úpravu jejich povrchů,
  • složení a značení chemické látky nebo chemické směsi určené k úpravě na vodu pitnou nebo teplou,
  • způsob ověření, že nedojde k nežádoucímu ovlivnění pitné nebo teplé vody, a náležitosti záznamu o jeho provedení,
  • vodárenské technologie k vodárenské úpravě surové vody a chemické látky nebo chemické směsi, které lze používat k úpravě vody.

Faktem však je, že voda je velmi dobré rozpouštědlo i tam, kde bychom se mohli domnívat, že tomu tak není. Proto při dlouhodobé stagnaci vody v potrubí, zejména v létě při vyšší teplotě dochází k rychlejším reakcím jednak ve vodě samotné (např. při vzniku vedlejších produktů desinfekce, nebo může dojít k nárůstu mikrobiologického oživení – voda není sterilní kapalina), nebo může dojít k uvolnění prvků a sloučenin z povrchu potrubí, byť ve velmi nízké koncentraci. Pozornost by měla být věnována vnitřnímu vodovodu, kde dochází k prohřátí vody z okolí. Tam, kde je voda „uložena“ v podzemí, tedy v chladném a teplotně stabilním prostředí, jsou tyto reakce potlačeny.

Je na místě, aby po delší stagnaci vody ve vnitřním vodovodu byla voda odpuštěna zhruba v objemu vnitřního vodovodu. Vhodné může být takové odpuštění vody u odstaveného vnitřního vodovodu i s ohledem na mikrobiologické oživení vody, kde po dobu odstávky může dojít k pomnožení mikroorganismů (v časové relaci odstávky týden a déle). V průměru se může jednat o náklady cca 2 koruny pro spotřebitele s ohledem na to, že ve většině domů bude v přípojce a vnitřních rozvodech zhruba 15 až 20 litrů vody.

Analogicky výše uvedenému, SOVAK ČR doporučoval vnitřní proplachy v provozovnách, které měly být otevřeny po tzv. „covidové“ odstávce (hotely, penziony, restaurace, školy, apod.).

Na web stránkách SZÚ jsou uvedeny Zásady správné péče o vnitřní vodovod z roku 2013, zde.

Na základě výše uvedeného lze říci, že od roku 2001 by neměly být používány nevhodné materiály v kontaktu s pitnou a vyráběnou vodou.

Závěrem SOVAK ČR uvádí, že není třeba se obávat ovlivnění kvality pitné vody z materiálů, které jsou aplikovány v části veřejného vodovodu, ale pozorný by měl být spotřebitel zejména tam, kde je starší a dlouhý vnitřní vodovod. Této problematice se věnovaly i některé výzkumy a bylo zjištěno překročení některých limitů, nicméně u každého takového rozboru je zásadní doba odběru vzorků a délka odstávky předmětného vodovodu. Takové části staršího potrubí vnitřního vodovodu, kde je zjištěno překročení hygienických limitů, je vhodné nahradit novými a ověřenými materiály.  Za tuto změnu rozvodného systému, za péči o něj a údržbu je odpovědný vlastník (resp. provozovatel) budovy, nikoliv provozovatel vodovodu.

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Vodárenství
Sovak
Zdravá města
Wasten
JRK
SKS
Ecobat
Nadace Partnerství
Adapterra Awards
Teplárna ČB
EkoWATT
Solární asociace
AKU-BAT
I-tec
SmVaK Ostrava
Energie AG
Den malých obcí
Denios
PSAS
Rema
K-tech Komunální technika
Meva a.s.
EKO-KOM
ČEVAK
Povodí Vltavy
SRVO
Bert
ORGREZ