Jihomoravský kraj poprvé svolal Radu pro klima, nový poradní a strategický orgán, který bude klíčový pro naplňování Klimatického akčního plánu (KAP).
Ten krajské zastupitelstvo schválilo v září 2024 a představuje komplexní strategii pro přípravu regionu na klimatické změny do roku 2050 – od energetiky a adaptaci přes krajinu a mobilitu až po zdraví, vzdělávání a spolupráci s obcemi. Rada pro klima vznikla na základě Nulté aktualizace KAP z roku 2025, která nastavila novou strukturu řízení. Ta zahrnuje manažera KAP, koordinační skupinu a expertní panel složený z odborných pracovních týmů. Rada propojuje vědecké poznatky, praxi, potřeby obcí i strategické priority kraje. Jejími členy jsou zástupci kraje, obcí, vědeckých institucí, univerzit, krajských organizací, neziskového sektoru i Jihomoravské agentury pro veřejné inovace JINAG, která proces koordinuje.
„Klimatická změna stále více ovlivňuje naše životy a Jihomoravský kraj patří k nejvíce zasaženým. Proto je nutné jednat – chránit vodu a půdu, vracet život do krajiny a adaptovat města na přehřívání. Na Ministerstvu životního prostředí jsme proto letos schválili protierozní vyhlášku, která pomůže lépe chránit půdu před vodní i větrnou erozí. Na jižní Moravě je v tomto směru zásadní realizace větrolamů, které zabraňují větrné erozi, a které vyhláška současně upravuje. Vyhlásili jsme také CHKO Soutok, která sehrála klíčovou roli během loňských povodní. Důležité jsou i krajinné prvky, například stromy, meze či remízky, protože zadržují vodu, zvyšují odolnost půdy, podporují biodiverzitu a zmírňují dopady klimatické změny. I proto jsme umožnili jejich jednodušší výsadbu, stejně jako snadnější výsadbu stromořadí podél silnic. Jsem rád, že Jihomoravský kraj jako první zřídil Radu pro klima, která se věnuje konkrétním dopadům změny klimatu v regionu a může tak účinně reagovat v místních podmínkách,“ uvedl ministr životního prostředí v demisi Petr Hladík (KDU-ČSL).
Klimatický akční plán vznikl na přelomu let 2023 a 2024 za účasti více než sedmdesáti odborníků a stovek aktérů z veřejnosti i institucí. Stanovuje tři hlavní dlouhodobé vize:
- zdravou a odolnou krajinu,
- udržitelná a obyvatelná sídla,
- uhlíkově neutrální energii a mobilitu.
Pro období 2025–2030 určuje konkrétní priority, například rozvoj obnovitelných zdrojů energie, renovace veřejných budov, zadržování vody v krajině či adaptaci měst na přehřívání. „Rada pro klima nám pomůže, aby se plán nezastavil u papíru, ale měnil se v konkrétní projekty v obcích, městech i v krajině. Děláme to proto, aby krajina jižní Moravy zůstala zdravá a odolná – taková, jak ji známe a máme rádi – a aby se tu dobře žilo i za desítky let,“ uvedl hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich.
Krajský radní pro životní prostředí Karel Podzimek doplňuje: „Změna klimatu už dnes ovlivňuje vodní režim, zemědělství i kvalitu života v našich obcích. Proto je klíčové, abychom opatření plánovali na základě dat a společně s odborníky i starosty. Rada pro klima nám umožní rychleji posouvat projekty, které zlepší hospodaření s vodou, posílí odolnost krajiny a pomohou lidem přímo v terénu.“
Nová struktura řízení KAP stojí na principu „řízení spolupráce“, nikoli na direktivním přístupu. „Nechceme obcím a partnerům nic shora nařizovat. Naopak – chceme s nimi spolupracovat a společně hledat řešení. Kraj v tom nebude jen ten, kdo říká, co a jak, ale hlavně ten, kdo pomáhá dávat věci dohromady a nese za ně odpovědnost spolu s ostatními,“ doplňuje náměstek hejtmana Jan Zámečník. První zasedání Rady pro klima se věnovalo stanovení rolí jednotlivých aktérů, prioritám prvního implementačního cyklu a také přípravě Strategického integrovaného projektu LIFE, který kraj a JINAG připravují k podání. Projekt by měl významně podpořit realizaci KAP v letech 2027–2036.
„Jihomoravský kraj je první v republice, kdo se rozhodl pojmout klimatickou politiku v tak širokém a zároveň praktickém rozsahu. Nechceme vytvářet další dokumenty, ale realizovat opatření, která mají skutečný dopad na lidi a území,“ říká Patrik Reichl ředitel agentury JINAG, která zajišťuje koordinaci celého procesu.
Jižní Morava je jedním z regionů nejvíce zasažených klimatickou změnou. Klimatické predikce navíc potvrzují další zhoršování podmínek do roku 2050. „Jihomoravský kraj jako nejteplejší a nejsušší oblast Česka už nyní výrazně pociťuje dopady změny klimatu – od rostoucích teplot a delších epizod sucha po častější extrémy počasí. Naše nejnovější predikce ukazují, že počet tropických dnů může do poloviny století přesáhnout 50 ročně a zároveň dojde k dalšímu poklesu dostupných vodních zdrojů. Tyto trendy potvrzují nutnost systematického a dlouhodobého přístupu. CzechGlobe proto poskytuje kraji data a analýzy, které pomáhají navrhovat účinná a vědecky podložená řešení,” uvedl Michal V. Marek, ředitel CzechGlobe.
I proto kraj přechází od přípravy dokumentů k systematické implementaci opatření, která mají přinést konkrétní změny v krajině, obcích i každodenním životě obyvatel. Tyto skutečnosti již dnes ovlivňují kvalitu života obyvatel, zemědělskou produkci, vodní režim i stav lesů, a proto představují jeden z hlavních důvodů, proč kraj přechází od přípravy dokumentů k systematické implementaci opatření, která mají přinést konkrétní změny v krajině, obcích i každodenním životě obyvatel.
Komentáře