Jak na gastroodpady? V Praze funguje svoz z bytové zástavby již téměř rok

Gastroodpad, tedy organický bioodpad, nejčastěji kuchyňské zbytky, se v Praze v rámci pilotního projektu sváží již téměř rok. Snižuje se tak podíl organické složky v komunálním odpadu. Gastroodpady končí v bioplynové stanici, kde je přeměněn na bioplyn využitelný jako palivo.

Kuchyňské zbytky obsahují velké množství vody a tento odpad tvoří obvykle značnou část komunálních odpadů. Pokud nejsou vytříděny a skončí na skládce, bývají častým zdrojem uvolňování skládkových plynů. Pro energetické využití ve spalovně nejsou kvůli vysokému obsahu vody vhodné. Vytříděné je však lze velmi efektivně využít na přeměnu bioplynu, který poslouží dále jako palivo.

Pražské služby a.s. projektem na svoz gastroodpadu navázaly na již probíhající svoz rostlinného bioodpadu. O detailech jsme hovořili s Radimem Manou, mluvčím společnosti.

Jak dlouho již funguje projekt na svoz gastroodpadu v Praze a můžete ve zkratce popsat jeho základní principy?

První svoz gastroodpadu v rámci pilotního projektu se uskutečnil v polovině prosince loňského roku. Svozy se konají jedenkrát týdně, konkrétně ve středu. Posádky před každým výsypem pořizují fotodokumentaci obsahu nádob, abychom měli přehled o podobě odevzdaného materiálu. Pro účely projektu byly na sběr gastroodpadů zvoleny speciální hnědé nádoby s oranžovým a uzavíratelným víkem o objemu 120 l. Na začátku každého měsíce pak provádíme vymývaní nádob speciálně upraveným kuka vozem. Do pilotu se zapojili zájemci z bytové činžovní zástavby na území MČ Praha 5, 6 a 7.

Jak se projekt v praxi osvědčuje, daří se odklonit podíl biosložky v komunálním odpadu a v jaké míře?

V současné době je do projektu dobrovolně a zdarma zapojeno 75 domácností. Doposud se podařilo sesbírat 34 tun kuchyňských zbytků, chcete-li gastroodpadu. Čistota materiálů je poměrně solidní a lidé respektují pravidla, která vymezují, co do nádob patří. Do nádob lze vyhodit zbytky jídel, jako je maso, kosti, omáčky, knedlíky, pečivo, mražené a vařené zbytky potravin, zbytky ovoce a zeleniny, ale také umaštěné papírové utěrky. Sesbíraný materiál poté putuje do bioplynové stanice (BPS).

V rámci projektu provádíme rozbor směsného odpadu (celkem 5x za rok) právě u objektů, které jsou zapojeny. Máme tak představu, zde se daří zmenšit podíl gastroodpadů v SKO. Vyjímaje jednoho vzorkování to můžeme potvrdit a poslední rozbor je ještě před námi.

Jak se k třídění organického bioodpadu – tady gastroodpadu v rámci pilotního projektu PSAS staví občané, setkali jste se s pochopením nebo nastaly nějaké obtíže?

Zásadní komplikace neevidujeme a pilotní projekt probíhá bez obtíží.

Ještě doplním, že Veškeré náklady na zajištění celého projektu hradí Magistrát hl. m. Prahy, jako iniciátor a objednatel pilotního projektu, tzn., že všem zapojeným občanům bude sběrná nádoba, její svoz, zajišťování nadstandardní služby zanášky/vynášky, včetně mytí nádoby poskytováno bezúplatně. Náklady spojené s uložením bioodpadů sebraných v průběhu realizace projektu na zpracovatelské zařízení budou hradit Pražské služby, a.s. jako realizátor projektu.