Rok 2026 přinese obcím několik nových povinností a úkolů, které na sebe postupně nabalují evropské strategie, české legislativní změny i tlak na efektivnější služby. Mnohé z nich se už dnes promítají do plánů investic, provozních rozpočtů i běžné komunikace s obyvateli.
Ať už jde o odpady, vodu, energetiku nebo kvalitu ovzduší, společným jmenovatelem je větší důraz na data, transparentnost a odpovědné nakládání se zdroji.
Odpady: postupná optimalizace a vyšší recyklace
V příštích letech budou obce stále častěji upravovat své systémy odvozu a třídění odpadů tak, aby naplnily cíle nového Plánu odpadového hospodářství 2025–2035, který klade důraz na vyšší míru recyklace a snížení skládkování. Bioodpad se stává plnohodnotnou součástí recyklačních plánů a obce tak sledují, kolik materiálu je skutečně možné znovu využít.
Praktickým příkladem je Plzeň, kde město od února 2026 zvýší frekvenci svozu tříděného odpadu na obden a zároveň posílí kapacitu sběrných míst a kontejnery. Takové kroky nejen zlepšují čistotu veřejného prostoru, ale zároveň napomáhají plnění evropských cílů recyklace, aniž by bylo nutné zvyšovat poplatky obyvatelům. Optimalizace svozových tras a sledování dat ze systému se tak stává běžnou součástí plánování.
Do roku 2030 navíc evropská legislativa stanovuje povinnost obcí zajistit recyklaci minimálně 60 % komunálního odpadu. To znamená nejen technické úpravy svozu, ale i větší zapojení občanů – povinné třídění bioodpadu, edukaci o správném nakládání s plastem či textilním odpadem a podporu cirkulární ekonomiky.
Voda: relativní stabilita cen, strategické investice a dotace
V oblasti vodného a stočného lze i pro rok 2026 očekávat spíše pokračování dlouhodobých trendů než výrazné cenové skoky. Plzeň plánuje jen minimální navýšení cen, které má zachovat město mezi těmi s nejnižšími sazbami v republice, a Ostrava rovněž drží ceny vodného a stočného na nízké úrovni s mírným růstem.
Současně se financování vodního hospodářství posouvá do strategické roviny. Dotace z krajských rozpočtů i strukturálních fondů podporují modernizaci vodovodních a kanalizačních sítí, posilování kapacity vodojemů a modernizaci čistíren odpadních vod. V Plzeňském kraji i menší obce aktivně využívají dotace k tomu, aby zlepšily kvalitu dodávek vody a energetickou efektivitu provozu. Do popředí se dostávají i nové výzvy spojené s klimatickou změnou – sucho, povodně a potřeba retenčních opatření. Obce proto stále častěji investují do retenčních nádrží, chytrých systémů řízení spotřeby vody a digitalizace monitoringu. Tyto kroky nejen stabilizují ceny, ale i zvyšují odolnost vůči extrémním výkyvům počasí.
Ovzduší 2026: data a prevence
V oblasti kvality ovzduší už teď probíhá řada aktivit, které do roku 2026 promění způsob, jak obce sledují a ovlivňují emise. Pozornost se přesouvá od improvizovaných měření k systematickému monitoringu a důrazu na data, která mají reálný dopad na rozhodování o dopravě, topeništích i stavebních aktivitách.
Na Jihomoravsku začala rada pro klima naplňovat klimatický akční plán, který se zaměřuje na cílené snižování emisí a větší koordinaci obcí, měst i krajských strategií. Ve Pardubicích je zase vidět, že plán pro udržitelnou energii a klima je součástí širšího konceptu rozvoje města a čerpání dotací, které se týkají i dopravy a energie. Zlínský kraj získal prostředky na modernizaci vlakové dopravy směrem k elektrickým a bateriovým soupravám s cílem nahradit dieselové vlaky od roku 2029. Podobně veřejná fóra pořádaná například na Vysočině pomáhají obcím definovat priority pro rozvoj včetně aspektů souvisejících s kvalitou ovzduší a klimatem.
Rok 2026 přinese také spuštění nových dotačních programů na výměnu lokálních topenišť, které mají zásadní vliv na kvalitu ovzduší. Obce budou muset více komunikovat s občany, aby zajistily jejich zapojení do těchto programů. Digitalizace monitoringu – senzory kvality ovzduší a aplikace pro občany – umožní rychlejší reakce a transparentní komunikaci.
Energetika: místní projekty, dotace a stabilní ceny
V oblasti energetiky do roku 2026 zůstává důležité propojení lokálních projektů s celostátními strategiemi a dotačními nástroji. Mnohé obce a kraje se snaží využít dostupné prostředky k podpoře obnovitelných zdrojů a udržitelných systémů, které mohou zvýšit energetickou soběstačnost a snížit emise. Příkladem je Kraj Vysočina, kde probíhá rozsáhlá instalace fotovoltaických elektráren na krajských objektech – například panelová pole na domovech pro seniory či nemocnicích, které se staví s podporou Modernizačního fondu a pomáhají snižovat energetickou náročnost provozu i emise skleníkových plynů.
Další krok přichází ze strany Ministerstva životního prostředí, které spustilo výzvu pro obce a kraje na vymezení akceleračních zón pro větrné a solární elektrárny. Tato výzva je součástí Národního plánu obnovy a umožní zjednodušené a rychlejší schvalování projektů obnovitelných zdrojů. Kraje mohou čerpat až 8 mil. Kč a obce až 1,5 mil. Kč na přípravu dokumentace a zapracování akceleračních oblastí do územních plánů.
Od roku 2024 se postupně zavádí legislativní rámec pro komunitní energetiku – sdílení elektřiny mezi obcemi a domácnostmi. V roce 2026 tak budou mít obce možnost nejen čerpat dotace, ale i aktivně zapojit občany do lokálních energetických projektů. Kombinace dostupných dotací, nových územních priorit pro obnovitelné zdroje a komunitní energetiky pomůže snižovat závislost na fosilních palivech a podpořit přechod na čistější a strategicky stabilní energetické systémy.
Komentáře