Poradna_obrazek_canva.png
Katalog odpadů

Chybí podpora odbytu kompostu

| autor: Hana Tomášková0

Ondra Bačina2
zdroj: Ondřej Bačina/ Agrossyn

Malé kompostárny zpracovávají kompost převážně na vlastních polích, drobní zemědělci často o kompost zájem nemají a upřednostňují průmyslová hnojiva. Najdou se však farmáři, kteří preferují udržitelný systém zemědělství a odebírají od obcí biologicky rozložitelný odpad. Spolupráce přináší užitek oběma stranám.

„Obcím a městům poskytujeme servis v různém rozsahu. Města umožňují občanům třídění biologicky rozložitelného odpadu a ten pak sváží na městské deponie. My zajistíme drtič, odvezeme bioodpad na kompostárnu, zbavíme plastových sáčků a dalších nežádoucích příměsí, upravíme do frakce a výsledný kompost aplikujeme na vlastní půdu. Malé vesnice od nás mají nádoby – kontejnery 10–20 m3, kam sváží bioodpad přímo občané,“ popisuje systém spolupráce Ondřej Bačina, majitel farmy Agrossyn z Klíčan u Prahy.

Farma využívá nové technologie v oblasti pěstování a ochrany rostlin, na svou zemědělskou půdu aplikuje organická hnojiva zahrnující kompost i kaly z ČOV.

Ondra Bačina obce kontejner

Proč se nevyužívají organická hnojiva ve velkém?

„Odpověď je jednoduchá – protože to stojí peníze. Doprava a aplikace vychází zhruba na 100 Kč za tunu. Na rozmetadlo nakládám průměrně 15 tun, rozmetadlo za den zpracuje 20–30 fůr. My máme linku o 4 rozmetadlech, to vychází na 120 tisíc korun za jeden den, jenom aplikace, nakládka, doprava. Podle legislativy se kompost musí do 48 hodin zapravit do pole, to znamená další peníze. Hektar stojí 2 tisíce korun, to je pro mě dalších 60 tisíc korun na zapravení kompostu do půdy. A to je jen hotový kompost dodaný na pole a zapravený do půdy. Není v tom výroba a sběr na začátku. Na konci nejsou zohledněny problémy v pěstování. - Organika je neřiditelná. Mineralizace půdy závisí na vlhkosti a teplotě, nevíme, kdy kompost začne ovlivňovat pěstované porosty. Jsou s tím spojeny, řekněme, technologické komplikace. Ale kdo se to chce naučit, tak to dělá,“ vysvětluje Bačina, jehož farma již přes dvacet let udržuje standardy tzv. precizního zemědělství.

Úskalí organického hnojiva

  • Kvalita – odběr od neznámých dodavatelů může znamenat riziko z důvodu nejasného složení kompostu, nelze dělat rozbor vzorků z každé fůry nebo skládky bioodpadu
  • Ekonomika – cena transportu, aplikace a zapravení do půdy (v porovnání s chemickými hnojivy je třeba mnohonásobně více kompostu)
  • Aplikace – organická hnojiva lze aplikovat pouze po sklizni nebo před setím, průmyslová kdykoli
  • Účinnost – organická hnojiva mají ze své podstaty nepředvídatelné chování, závisí na mnoha faktorech (teplota, voda atd.), které jsou ze strany zemědělce neovlivnitelné
  • Technické komplikace – velký přesun hmot
  • Sledování uvolňování CO2 do ovzduší – nutné technologicky přesné používání, aby organické plyny neunikaly do ovzduší

Výhody organického hnojiva

  • Obohacení půdní hmoty o organickou složku – nelze nahradit
  • Šetrnější k životnímu prostředí
  • Možnost využít vlastní zdroje
  • Dlouhodobé působení díky postupnému uvolňování živin
  • Dodává komplexní živiny

Průmyslově vyráběná hnojiva v průběhu války na Ukrajině zdražila zhruba třikrát. Současná cena klesla na 50 % z této navýšené hodnoty, což znamená, že se dostává na rentabilní úroveň.

Mezi výhody anorganických hnojiv patří rychlé vstřebávání a přesný poměr živin, takže zemědělci vědí, jak se budou v půdě chovat. „Má to obrovskou výhodu, protože se pracuje s mnohem menším množstvím hmoty. Použití je velmi snadné, navíc víme, kdy přesně je použít. Lze s nimi zajistit obrovský výkon,“ konstatuje farmář.

Ondřej Bačina odborná setkání (2)
Ondřej Bačina/ Odborná setkání

Kompostárny mají přebytky kompostu, dotace se chystají na technologie, chybí podpora odbytu

„My jsme byli připraveni. Začalo to tím, že obce měly povinnost třídit a likvidovat biologicky rozložitelný odpad. V několika vlnách byly zveřejněny dotace na kompostárny, kterých tak vzniklo velké množství. V roce 2020 končila spoustě zařízení udržitelnost. V provozu je tedy řada kompostáren, které mají obrovskou kapacitu a kumulují nakompostované zboží, protože ho nemají kam dávat. Není podpořený odbyt kompostu,“ přibližuje problematiku Ondřej Bačina.

MŽP se chystá podpořit aplikaci kompostů na zemědělskou půdu v rámci Národního plánu obnovy. (2.7 Cirkulární ekonomika, recyklace a průmyslová voda investice). Podpora by se dle zveřejněných informací měla týkat pořízení techniky pro koncové zapravování kompostu (případně digestátu a fugátu) vyprodukovaného v zařízeních na zpracování bioodpadů na zemědělský půdní fond. Dále jde o podporu navýšení kapacity stávajících kompostáren za účelem zvýšení produkce kompostu.

„Na dotace se čeká,“ připouští Ondřej Bačina. Lidé z oboru by podle něj preferovali jednoduchý efektivní systém státní podpory.

„Podpořila by se každá tuna naaplikovaného kompostu do zemědělské půdy. Protože komposty eviduje MŽP, těm odevzdáváme evidenci odpadů – včetně vydaného kompostu. Tam by se vidělo, kolik bioodpadu se přemění na kompost. My, jako zemědělci, zase evidujeme aplikovaný kompost přes ÚKZÚS, kde specifikujeme, kolik tun hnojiv na které místo jsme dali. Takže by fungovala křížová kontrola mezi ministerstvy, která mají zákonnou povinnost vést evidence,“ popisuje Bačina.

Přečtěte si také:

Obce mohou podpořit aplikaci kalů na zemědělskou půdu. Někdy stačí vůle a větší osvěta občanů

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Vodárenství
Sovak
Zdravá města
Satturn
Wasten
JRK
SKS
Ecobat
Nadace Partnerství
Adapterra Awards
Teplárna ČB
EkoWATT
Solární asociace
AKU-BAT
I-tec
SmVaK Ostrava
Energie AG
Den malých obcí
Denios
PSAS
Rema
K-tech Komunální technika
Meva a.s.
EKO-KOM
ČEVAK
Povodí Vltavy
SRVO
Bert