Každý rok v létě publikuje město Přerov ročenku o životním prostředí. Letos město vybralo ty nejzajímavější údaje a události roku 2024 a shrnulo je do kratšího textu. Ti, kteří se o životní prostředí zajímají do hloubky, ale o své oblíbené čtení nepřijdou – ročenku v celém znění najdou nawebu města.
Povodně
Nejvýraznější událostí loňského roku byly zářijové povodně, které zasáhly Přerov a obce podél toku řeky Bečvy. Ta kulminovala na 685 centimetrech a dosáhla 3. stupně povodňové aktivity. V předstihu se podařilo nainstalovat na kritická místa mobilní hrazení i pytle s pískem, zahrazeny byly také propustky u železnice v Dluhonicích. Díky včasné výstraze, preventivním opatřením – především vybudované protipovodňové zídce z monolitického železobetonu a hradidlovým komorám a čerpacím jednotkám u pat mostů – a spolupráci všech složek Integrovaného záchranného systému se podařilo ochránit město před vážnějšími škodami. Voda se do centra nedostala. Zaplaveny byly především zahrádky v Lověšicích, okolí Lagun a Žebračky. Zářijové povodně zasáhly i další vodní toky – například na Olešnici byl zaznamenán první stupeň povodňové aktivity. Vodní tok Strhanec zůstal stabilní, v zimě ale opakovaně hrozilo zamrznutí česlí u malé vodní elektrárny Prelax.
Výročí parku
Městský park Michalov oslavil 120 let od svého založení. Výročí doprovázely od jara do podzimu kulturní akce, výstavy i promenádní koncerty. Park se na velkou událost připravoval několik let předem – probíhala obnova parku, modernizován byl závlahový systém, opraveny mlatové cestičky, Mimořádné péče se dostalo i bustám Josefa Bajáka, Augusta Mervarta a Jiřího Sumína. Vysazeno bylo zhruba 700 trvalek přizpůsobených změně světelných podmínek stanovišť, nově rozkvetlo i obnovené rozárium.
Ovzduší
Z pohledu ovzduší pokračoval trend z předchozích let – kvalita se dlouhodobě drží pod imisními limity. Ani jednou nenastala smogová situace. Průměrná roční koncentrace polétavého prachu (PM10) dosáhla 21,3 µg/m³, což je o 2,7 µg/m³ více než v roce 2023, avšak stále hluboko pod limitem 40 µg/m³. Limit pro 24hodinovou koncentraci byl překročen 17krát, což je méně než povolených 35 dní. Celkové množství emisí ze tří hlavních přerovských znečišťovatelů – firem Precheza, Veolia a METSO – zůstává relativně nízké, a to 10,07 tuny ročně, proti 10,93 tunám v roce 2023. Pro srovnání v roce 2002 činilo 48,02 tuny, tedy téměř pětkrát více. Novinkou bylo zavedení měření prašného spadu v Předmostí. Průměrná roční hodnota zde dosáhla 3,75 g/m²/30 dní, což je druhá nejvyšší hodnota ze všech sledovaných lokalit. Pro srovnání – v Žeravicích byl průměr 2,36, v areálu Prechezy 2,72, a na tradičně zatížené křižovatce Komenského–Novosady 4,32. Tyto výsledky potvrzují významný vliv dopravy na kvalitu ovzduší ve městě.
Třídění odpadu
Produkce komunálního odpadu na obyvatele meziročně vzrostla z 439,43 na 450,15 kilogramů. Lidé třídili ale o něco méně – podíl vytříděného odpadu klesl z 52,72 na 50,43 procent. Výrazně se ale zvýšil objem vytříděného skla (o 91 tun) i plastů (o 23 tun). Významný skok nastal u sběru nápojových kartonů – jejich množství vzrostlo o 9,7 tuny. Kovů se vloni nasbíralo 3 381 tun – tedy o 449 tun více než v roce 2023.
Ekologie
Ekologické vzdělávání podpořilo město i finančně – největší částka (350 tisíc korun) směřovala do provozu záchranné stanice. Do soutěže ve sběru baterií se zapojily školy a školky, které dohromady nasbíraly přes 4,7 tuny. Od začátku soutěže v roce 2004 už Přerované odevzdali více než 50 tun baterií. Záchranná stanice ORNIS přijala 332 živočichů – nejčastěji ježky, poštolky a rorýse. Po odchování nebo léčbě se do přírody vrátilo 86 jedinců. Mezi přijatými byli i chránění a vzácní živočichové, například sokol stěhovavý nebo bobr evropský.V ptačím parku Malá Lipová, který je domovem početné kolonie vlh pestrých, vyrostla nová ptačí pozorovatelna. Díky ní mohou milovníci přírody nerušeně pozorovat tyto krásné pestrobarevné chráněné ptáky na stěně bývalé pískovny. Vyskytují se tu ale i břehule říční, žluvy hajní, motáky lužní či hrdličky divoké. Nové zázemí pro návštěvníky vybudovala Česká společnost ornitologická s finančním přispěním olomoucké zoologické zahrady.
Komentáře