V okamžiku kdy odpad již nelze vytřídit tak, aby se dal smysluplně materiálově využít, končí stále ještě ve velké míře na skládkách. Přitom moderní oběhové hospodářství je v tomto případě všude v moderním světě opřené o ZEVO – zařízení na energetické využití odpadů.
Energetické využití odpadu má a bude mít smysl
ZEVO zpracovává materiálově nevyužitelné odpady – tedy ty, které nelze recyklovat kvůli znečištění, složení nebo degradaci. Místo skládkování se z nich vyrábí teplo a elektřina, čímž se snižuje závislost na fosilních palivech a zároveň se minimalizuje objem odpadu.
Moderní zařízení navíc umožňují získávat druhotné suroviny, jako je škvára nebo kovy, umí stabilizovat popílek a filtrační zbytky pro bezpečné uložení, odstraňuje nebezpečné vlastnosti odpadů, a především minimalizuje emise díky vyspělým moderním technologiím, přísné filtraci a nepřetržitému monitoringu.
V hierarchii nakládání s odpady stojí ZEVO přirození níže, než recyklace, ale rozhodně výš než skládkování. Je to jakýsi smysluplný a environmentálně více než přijatelný „plán B“ pro odpady, které už nemají jinou využitelnou cestu.
Zákaz skládkování se blíží
Od roku 2030 bude platit zákaz skládkování využitelných odpadů – tedy těch, které lze materiálově nebo energeticky využít. Formulace v zákoně a prováděcích předpisech mluví o zákazu skládkování recyklovatelných odpadů (např. papír, plasty, sklo, kovy), energeticky využitelných odpadů (s výhřevností nad určitou mez), a biologicky rozložitelných odpadů, pokud nejsou upraveny.
To znamená jediné: Nastane razantní nástup množství odpadů, které bude moci materiálově využít, ale také i odpadu, který půjde využít již jen energeticky. A to je role ZEVO v celém Oběhovém hospodářství. Řeší odpady a škváru a popílky lze dále využít.
ZEVO u nás a v Evropě
V Česku dnes fungují čtyři zařízení ZEVO: v Praze Malešicích, v Brně, Liberci a v Chotíkově u Plzně s celkovou kapacitou přibližně 750 tisíc tun ročně. Pro splnění evropských cílů bude nutné tuto kapacitu navýšit o dalších 950 tisíc tun.
Evropa se v oblasti energetického využívání odpadu drží na čelních příčkách světového žebříčku. V roce 2025 zde funguje více než 530 zařízení s celkovou kapacitou přesahující 105 milionů tun odpadu ročně. Nejvýrazněji se ZEVO podílí na nakládání s odpady ve Švédsku, kde je touto cestou řešeno přibližně 50 % komunálního odpadu. Německo disponuje více než stovkou zařízení s roční kapacitou okolo 26 milionů tun, ve Francii se počet ZEVO pohybuje kolem 130.
Přestože se průměrná míra skládkování v EU pohybuje zhruba okolo 23 %, cílem Unie je tento podíl do roku 2035 snížit na maximálně 10 %. ZEVO přináší i významný energetický přínos – dodává teplo pro přibližně 17 milionů a elektřinu pro zhruba 20 milionů domácností.
ZEVO není konkurencí recyklace
Zbytkový směsný odpad nevymizí lusknutím prstů. Dokonce i skvěle třídící státy mají pořád 30–40 % nerecyklovatelného komunálu. ZEVO z něj vytěží, co se dá, a zbývá jen stabilizovaný popel či škvára.
Je samozřejmé, že ZEVO není zázrak. Je ovšem technologií, která je jakýmsi nutným environmentálně přijatelným mezistupněm, který musíme realizovat alespoň do té doby, než se naučíme vyrábět a spotřebovávat tak, že odpad bude vznikat pouze materiálově využitelný, nebo nebude vznikat vůbec. V době, kdy se Evropa odklání od skládek a uhlí, je ZEVO mostem mezi odpadem a energií a zároveň pro důsledné využívání odpadu.
Komentáře