Poradna_obrazek_canva.png
Katalog odpadů

Zálohování PET lahví? Efektivnější je návrat ke sklu

| autor: Hana Tomášková0

láhev sklo2.jpg
zdroj: Ilustrační foto/ Pixabay

Znovu probuzené téma zálohování PET lahví a plechovek rozproudilo opět řadu diskusí. Svaz měst a obcí ČR podporuje stávající systém sběru odpadů, který se lety rozvíjel a je plně funkční. Z druhé strany se objevují argumenty, že povinné zálohování by napomohlo předcházení vzniku odpadu či že můžeme čerpat zkušenosti ze zahraničí.

O náhled na situaci jsme v krátkém rozhovoru požádali Petra Havelku, výkonného ředitele České asociace odpadového hospodářství.

Napomohlo by zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek předcházení vzniku odpadu?

Z odborného hlediska v tomto nevidím žádnou spojitost. Je potřeba si uvědomit, že navrhované zálohování není to, které známe u pivních lahví, kde lahev je po vymytí opět naplněna pivem. S PET lahvemi a plechovkami, pokud budou zálohované, se naloží stejně, jako když jsou sebrané v barevných kontejnerech. To znamená, slisují se, následně se fragmentují, regranulují nebo v případě hliníku roztaví a pak je z toho surovina vhodná pro recyklaci mnoha možnými způsoby.

Souvislost se snížením množství odpadu zde tedy nevidím. Pokud by nápojovému průmyslu záleželo na skutečném snížení odpadu, pak nejefektivnějším řešením je to, které zná každý zákazník, a to je právě ona zmíněná pivní lahev, která se vymyje a znovu naplní. Tedy jednoduše řečeno, návrat ke sklu. Toto řešení skutečně produkuje nejméně materiálového odpadu.

Co nám o zálohování PET lahví napovídají zkušenosti ze zahraničí a lze tyto výsledky aplikovat i na ČR nebo je zde situace naprosto odlišná?
Klíčová je výchozí pozice, ze které ten který stát chce směřovat ke splnění stanoveného cíle. V ČR dokážeme naším přes 25 let vyvíjeným systémem třídění podle dat MŽP sebrat 8 PET lahví z 10 uvedených na trh. Taková Francie svým odpadovým systémem sebere jen 2 lahve z 10. Tam chápu, že řeší zavedení záloh. Cíl EU je k roku 2029 sebrat 9 lahví z deseti. V ČR tedy máme 7 let na to, abychom výkonnost našeho systému zvedli o jednu lahev. Např. v Belgii už se jim to systémem tříděného sběru podařilo. Obce a města v ČR sdružená v SMO ČR se spolu s prakticky všemi klíčovými profesními svazy svozových, třídících a recyklačních firem shodly, že toho lze velmi dobře dosáhnout pokračováním rozvoje stávajícího systému třídění.

Ten navíc potřebujeme i s ohledem na dalších cca 20 cílů, které ve vztahu ke komunálním odpadům stanovují evropské předpisy. V řadě států jsou ve vztahu ke splnění těchto závazných cílů mnohem dál, než my v ČR. V ČR tedy máme oproti mnoha státům náskok, a to i díky pozitivnímu přístupu našich občanů a tomu, že stále větší procento lidí bere třídění jako nezbytnou součást moderního a odpovědného způsobu života. Jsem za to rád a lidem v tom určitě patří díky.

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Vodárenství
Sovak
Zdravá města
ABPlast
Satturn
Meva a.s.
Fair Care
Wasten
JRK
SKS
Ecobat
Nadace Partnerství
Adapterra Awards
Teplárna ČB
EkoWATT
Solární asociace
AKU-BAT
Sensoneo
I-tec
SmVaK Ostrava
Energie AG
Den malých obcí
Zlatý erb
Denios
Syba
PSAS
Rema