1 312 804 – tolik tun obalových odpadů vzniklo v roce 2022 na tuzemském trhu. Z tohoto celku se jich podařilo v systému EKO-KOM vytřídit a předat k recyklaci nebo energetickému využití 81 %. To je 1,065 milionu tun obalů.
Oproti roku 2021 se tedy v ČR vyprodukovalo méně obalových odpadů, ale vytříděno a předáno k využití jich bylo více. Pomyslné nůžky se tedy rozevírají správným směrem.
Většina obalových odpadů, 71 %, byla využita materiálově, tzn. recyklována. Dalších 10 % vytříděných obalů pak bylo využito energeticky. Nejvyšší míry celkového využití se podařilo dosáhnout tradičně u papírových obalů, míra recyklace činila 91 % a dalších 5 % bylo využito energeticky. U skla dosáhla míra recyklace 85 % a u kovových obalů 63 %. U ostře sledovaných plastových obalů se míra dosažené recyklace meziročně zvýšila ze 43 % na 46 %, dalších 39 % pak bylo využito energeticky. Celková míra využití plastových obalů dosáhla tedy 85 %. V ČR jsou tříděny a zpracovány i hůře zpracovatelné plasty. U obtížně recyklovatelných plastových obalových odpadů finančně podporujeme jejich dotřídění i zpracování.
V České republice třídí odpady tři čtvrtiny obyvatel. Několik let byla účast na třídění stabilních 73 %, loni se řady třídičů rozrostly. Tato činnost již stala naprostou samozřejmostí pro 75 % obyvatel ČR. Jak vyplývá z nejnovějších průzkumů, nejvíce zastoupení jsou mezi třídiči lidé, kterým není lhostejný stav životního prostředí, ženy, lidé z vyšší třídy a lidé, kteří mají vlastní zahradu. A znovu se potvrzuje, že třídění je ovlivněno i dostupností kontejnerů nebo menších nádob na tříděný odpad. V přepočtu každý občan ČR loni vytřídil v průměru 78 kilogramů odpadů. Konkrétně to bylo 23,7 kilogramu papíru, 21,5 kilogramu kovů, 17,2 kilogramu plastů, 15,2 kilogramu skla a 0,4 kilogramy nápojových kartonů. Celkem tak každý vytřídil v průměru zhruba o 6 kilogramů více než v roce 2021. Oproti minulým rokům třídili lidé především kovy a papír častěji také prostřednictvím výkupen surovin.
Přečtěte si také:
V ČR třídí odpady už 75 % obyvatel
Jedním z hlavních faktorů, které často rozhodují o tom, zda lidé své odpady třídí, je určitý komfort. To znamená, že barevných nádob na třídění musí být dostatek a lidé to k nim nesmí mít z domácnosti daleko. Tento předpoklad byl v loňském roce splněn. Pokračovali jsme ve spolupráci s obcemi na dalším zahušťování sběrné sítě tam, kde dosud neodpovídala potřebám domácností. Díky tomu Česká republika disponuje jednou z nejkvalitnějších sběrných sítí v Evropě, lidé mají k dispozici už přes 838 000 barevných kontejnerů a menších nádob na tříděný odpad. A s každým rokem se zkracuje i vzdálenost, kterou musí k nejbližším barevným kontejnerům absolvovat. Podle aktuálních průzkumů lidé odhadují, že k nádobám na třídění musí v průměru ujít 87 metrů, což znamená, že docházková vzdálenost se meziročně zkrátila o další dva metry. Pokud bychom to srovnali s počátky systematického třídění, tedy s rokem 1999, pak se tato vzdálenost zkrátila skoro o polovinu. Nadále se také rozvíjejí tzv. door to door systémy třídění odpadů, kdy jsou menší nádoby 120 nebo 240 litrů umístěny přímo k rodinným domům, což zvyšuje komfort, ale zejména množství a čistotu vytříděných odpadů.
Nádobový sběr je v České republice doplněn ještě o další způsoby sběru tříděného odpadu – někde mohou lidé třídit odpady doma rovnou do barevných pytlů nebo do menších separačních nádob, případně prostřednictvím sběrných dvorů nebo výkupen druhotných surovin. Novinkou posledních let je i tzv. vícekomoditní nádobový sběr, kdy lze například do žlutého kontejneru třídit spolu s plasty i kovy či nápojové kartony. Tyto způsoby sběru často řeší prostorová omezení v obcích a přináší také úspory emisí při zajišťování svozu.
„Odhadovaná docházková vzdálenost se v roce 2022 zkrátila o další 2 metry na 87 metrů. I to se jistě pozitivně projevilo na vyšší účasti lidí na třídění odpadů. Aktuálně třídí odpad už 75 % obyvatel ČR,“ říká ředitel oddělení komunikace EKO-KOM, Lukáš Grolmus.
Struktura nákladů systému EKO-KOM
98 % celkových ročních nákladů AOS EKO-KOM, a.s., bylo v roce 2022 vynaloženo na zajištění sdruženého plnění. Konkrétně bylo rozdělení následující: 89 % představovaly přímé náklady odpadových činností (sběr obalů a zajištění sběrné sítě v obcích, sběr a využití průmyslových obalů, dotřídění odpadů z obalů, přímá podpora recyklace obalových odpadů). Největší část připadla na obce, protože ony a jejich obyvatelé jsou pro třídění obalových odpadů klíčové a zároveň nejnákladnější. Přímé platby zapojeným obcím za zajištění zpětného odběru obalových odpadů a sběrné sítě a za jejich předání prostřednictvím svozových firem k dotřídění a zpracování v roce 2022 tvořily celkově 65,7 %. Výše odměn obcím je závislá zejména na množství vytříděných odpadů a roste spolu s účinností systému sběru. Přes 23 % tvořily náklady na dotřídění obalových odpadů, náklady spojené se sběrem a využitím průmyslových obalových odpadů a náklady na přímou podporu recyklace a využití odpadů z obalů.
4,7 % tvořily loni náklady na zajištění průkazné evidence všech obalových a odpadových toků, a to včetně její kontroly a pravidelných auditů. Náklady na povinnou osvětu, vzdělávání žáků v oblasti ochrany životního prostředí, informování spotřebitelů a na další činnosti vedoucí ke správnému a efektivnímu třídění odpadů v ČR, představovaly 3,2 % celkových nákladů. Náklady na administrativu a řízení činily 1,5 % a zákonné odvody státu byly ve výši 0,9 % z celkových nákladů. Bohužel příjmy AOS musely být v roce 2022 o bezmála 673 milionů vyšší kvůli tvorbě zákonem předepsané rezervy. Od roku 2021 je dle nové legislativy tvorba rezervy pro AOS již povinná. Tato povinnost je stanovena v § 21a zákona č. 477/2001 Sb., o obalech, kde je přímo uvedeno, že „Autorizovaná společnost je povinna vytvořit rezervu určenou na krytí budoucích nákladů na sdružené plnění povinností osob uvádějících obaly na trh nebo do oběhu, zohledňující finanční rizika s tím spojená, jejímž cílem je zajistit kontinuitu a dostupnost poskytování služeb ze strany autorizované společnosti.“
Poplatky tak musely být v minulém roce o 18,8 % vyšší právě z důvodu tvorby rezervy vyžadované zákonem. Výše této zákonné rezervy má do roku 2025 odpovídat nejméně 50 % celkových nákladů autorizované obalové společnosti.
Komentáře