Na otázky týkající se kontroly kvality vody v České republice či porovnání kohoutkové vody s balenou odpověděl redakci ředitel Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR, z.s., Ing. Vilém Žák.
Jaké jsou normy v ČR pro kvalitu vody?
Požadavky na kvalitu vody v České republice jsou stanoveny vyhláškou. Od roku 2004 jsou většinovým zdrojem dat pro národní zprávu o jakosti pitné vody rozbory zajišťované provozovateli, jejichž provedení v předepsané kvalitě, četnosti a rozsahu je provozovatelům vodovodů uloženo platnými právními předpisy, konkrétně zněním vyhlášky č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody. Tato vyhláška je plně v souladu s evropskou směrnicí pro pitnou vodu.
Kontrola kvality dodávané pitné vody je nepřetržitě sledována v průběhu celého kalendářního roku, a to jak laboratorními analýzami, tak často i online monitorovacími sondami, které jsou instalovány na strategických místech distribuční sítě. Některé ukazatele jsou stanovovány přímo v terénu při odběru vzorků, jedná se především o teplotu vody, množství chloru, případně železo a zákal. Další ukazatele jsou pak analyzovány v laboratoři. Analýzy v rozsahu kráceného a úplného rozboru je provozovatel vodovodu povinen zajistit v akreditované nebo autorizované laboratoři nebo v laboratoři s osvědčením o správné činnosti laboratoře. Kromě výše uvedených analýz probíhá celá řada provozních kontrol, které stanoví odpovědný zaměstnanec dle aktuálně řešené situace. Kvalita pitné vody je v průběhu celého kalendářního roku pod super kontrolou Orgánu ochrany veřejného zdraví.
Jak si stojí naše normy v porovnání se zahraničím?
V případě evropské legislativy se jedná o Směrnici pro pitnou vodu. Naše legislativa je nastavena historicky poměrně přísně, kde řada ukazatelů má limit přísnější, než požaduje evropská směrnice, a to dokonce i v aktuálním novelizovaném znění z konce roku 2020.
Jak si stojí kvalita vody v různých regionech ČR?
Na výslednou kvalitu vyrobené vody mají základní vliv 2 parametry. Prvním z nich je samotné složení surové vody, druhým je použitá úpravárenská technologie. Surová voda povrchová, či podzemní většinou obsahuje širokou škálu rozpuštěných i nerozpuštěných sloučenin, které mají zásadní vliv na organoleptické vlastnosti vody, které lze do značné míry upravit adekvátní úpravárenskou technologií. I v ČR existují vodní zdroje, které jsou tak kvalitní, že se před distribucí vůbec nemusí upravovat. Většina zdrojů však nějakou úpravu vyžaduje. Proto, aby měl v ČR každý odběratel vody z veřejného vodovodu garantovanou její nezávadnost existuje příslušná vyhláška, přesně vymezující kritéria pro pitnou vodu. Jinak řečeno, každý, kdo u nás používá vodu z veřejného vodovodu má jistotu, že voda splňuje příslušná kritéria a prochází pravidelnou kontrolou. Proto se nedá říct, že je některá voda lepší a některá horší. Každá voda má kvalitu podle zdroje, z kterého pochází, tedy originální.
Dá se srovnat kvalita kohoutkové vody s balenou vodou?
V minulosti byly opakovaně prováděny srovnávací testy balené a kohoutkové vody a kohoutková voda z toho vždy vyšla velmi dobře, v mnoha případech lépe než voda balená v PET lahvích. Také vždy hodně záleží na skladování balené vody. Voda ve vodovodu je uložena („skladována“) v zemi v hloubce, kde je víceméně stálá teplota a je bez přístupu slunečního záření, tak takové skladování u balené vody není nikdy dosaženo. Nákup balené stolní vody pro běžnou spotřebu v domácnosti, která je napojená na veřejný vodovod, není opodstatněné. V případě, kdy je známo, že balená i kohoutková voda mají v ČR vysokou kvalitu, pak balená voda v ceně 10 Kč za 0,5 litru je v porovnání s 0,09 Kč za 1 litr kohoutkové vody neadekvátní výdaj. Kohoutková voda má navíc hlavní a nenahraditelnou výhodu v tom, že teče 24 hodin denně 7 dní v týdnu bez toho, aby člověk musel někam chodit, jezdit a nosit těžká balení. Existují samozřejmě situace, kdy se bez balené vody neobejdeme, jako například na dlouhé cestě, nebo při pobytu v místě, kde pitná voda prostě není dostupná. Ve všech ostatních případech by se každý měl zamyslet nad tím, jestli zbytečně nezatěžuje životní prostředí produkcí obalových materiálů.
Komentáře