Poradna_obrazek_canva.png
Katalog odpadů

Svazky obcí mohou usnadnit plnění cílů odpadového hospodářství

| autor: Hana Tomášková0

Mníšek_pod_Brdy,_zámek_od_břehu_Zámeckého_rybníka
zdroj: Ilustrační foto/ Aktron / Wikimedia Commons

Nároky na obce v oblasti nakládání s odpady rostou. Sdružování obcí může usnadnit řadu systémových změn. Dobrovolný svazek obcí Technické služby Brdy a Hřebeny vznikl 24. 8. 2021 v současné době jej tvoří 8 měst a obcí. Aktivity svazku v oblasti odpadového hospodářství přibližuje v rozhovoru jeho zakladatelka, Magdaléna Davis, zastupitelka města Mníšek pod Brdy.

Co vedlo k vytvoření DSO TS Brdy a Hřebeny?

Primárně k tomu vedlo přijetí nového zákona o odpadech (Zákon č. 541/2020 Sb.), který zpřísnil cíle odpadového hospodářství a stanovil obcím celou řadu nových povinností – např. do konce roku 2023 nesmí být součástí směsného komunálního odpadu bioodpad, od roku 2025 je nutné vytřídit alespoň 60 % směsného komunálního odpadu, od roku 2030 alespoň 65 % a od roku 2035 alespoň 70 % (momentálně třídíme asi 38 %). Každý rok narůstá cena za tunu odpadu uloženého na skládku, zatímco klesá množství kilogramů odpadu na občana, které obec může na skládku uložit za sníženou cenu (tzv. třídící sleva na občana, viz. graf). A od roku 2030 nebude možné skládkovat směsný komunální odpad vůbec, což znamená, že obce se musí přeorientovat na nová koncová zařízení pro zpracování odpadu. To jsou všechno poměrně zásadní úkoly, které se lépe řeší společně, než když se je každá obec snaží nějak udělat sama, navíc v závislosti na individuální dohodě se soukromou svozovou firmou.

davis1

Proč je tak důležité, aby kontrolu nad odpadovým hospodářstvím měla města a obce?

Bez kontroly nad sběrem a zpracováním odpadů nemají obce možnost monitorovat a následně ovlivňovat množství jednotlivých druhů produkovaných odpadů, zapojovat inovativní řešení, minimalizovat své náklady a optimalizovat služby občanům. Ve všech těchto úkonech jsou zcela závislé na svozové společnosti, která služby provozuje, a ačkoli ta může být obci často dobrým partnerem a snažit se jí vyjít vstříc, nakonec se vždy musí zachovat tak, aby to bylo výhodné hlavně pro její majitele/akcionáře. Většinou se jedná o potřebu vykázat zisk. Někdy ale třeba i o nutnost poskytovat službu tak, jak je to výhodné pro provozovatele, nikoli tak, jak to zrovna potřebuje obec. Z tohoto důvodu se k nám např. přidala obec Voznice, které systém zapojení svazku Dobříšsko a Novoknínsko neumožňoval přímý vliv na řízení svozové společnosti.

Na co by se měli zaměřit starostové v oblasti odpadového hospodářství v dnešní době?

Pokud bych to měla říct úplně polopaticky, pak je to zaprvé snížit množství odpadu v obci a za druhé co nejlépe využít odpad, který už vznikne – to jsou základní principy cirkulárního hospodářství. Obojí je třeba řešit souběžně. Co se týče prvního cíle, je nutné za a) informovat občany o důležitosti předcházení vzniku odpadu, např. podporou bezobalových obchodů nebo pravidelných farmářských trhů, a za b) zlepšovat úroveň vytřídění směsného komunálního odpadu z 38 % na 60 % (a následně až na 70 %), což je podle statistik možné při zavedení tzv. systému door-to-door, tedy sběru hlavních druhů odpadu přímo od domu. Důležité je, aby to bylo včetně bio odpadu, který v současné době tvoří v českých popelnicích 20-40 % objemu. Pro druhý cíl je potřeba smluvně zajistit všechna koncová zařízení, tedy dotřiďovací linky na komodity jako je papír, sklo, plast, tetrapak a kovy a jejich následný odkup. Pro bio odpad je to kompostárna nebo bioplynová stanice a pro zbytkový směsný odpad skládka (do roku 2030) nebo/po roce 2030 ZEVO, neboli zařízení na energetické využití odpadu.

Jaké výhody nabízí obcím sdružování do svazků?

Jsou to všechny výhody spojené s tím, že obce nemusí řešit stejné problémy každá zvlášť ze svých omezených prostředků a místo toho jeden tým lidí vše řeší za všechny společně. Zároveň spolu mohou sdílet příklady dobré praxe a případných slepých uliček, což ve výsledku snižuje náklady všem. Výhodou je i možnost vyšší dotační podpory na společné projekty, protože svazky mohou žádat o vyšší finanční prostředky a s nižší spoluúčastí, než kdyby se jednalo o samotné obce. I náš svazek podal žádost na podporu z programu OPŽP na odpadové nádoby do systému door-to-door, na jejíž vyhodnocení zatím čekáme. Zajímavá a důležitá je i spolupráce mezi svazky, například náš svazek spolupracuje se svazkem Dolní Berounka, což šetří náklady a zdroje na obou stranách.

Jak se změnila situace v odpadovém hospodářství u členů vašeho sdružení?

Náš svazek je zatím stále v rozjezdové fázi, poslední obec se připojí ke svozu v lednu 2023, takže zavádíme jednotlivé nástroje pro monitoring odpadu (například dynamické vážní systémy na každém svozovém voze, které budou poskytovat data o skutečném množství sběru odpadu v členských obcích od ledna 2023). Už teď ale víme, že svozová společnost svazku BOS s.r.o. bude mít větší obrat, než předpokládala naše původní analýza regionu z roku 2020, předpokládaného obratu na rok 2022 jsme dosáhli již v září. Nyní provádíme vyhodnocení a aktualizaci ekonomického plánu na rok 2023 a připravujeme se na zavedení systému door-to-door od roku 2024. Následně bude možné vyčíslit konkrétní výsledky ve snižování odpadu.

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Vodárenství
Sovak
Zdravá města
Satturn
Wasten
JRK
SKS
Ecobat
Nadace Partnerství
Adapterra Awards
Teplárna ČB
EkoWATT
Solární asociace
AKU-BAT
I-tec
SmVaK Ostrava
Energie AG
Den malých obcí
Denios
PSAS
Rema
K-tech Komunální technika
Meva a.s.
EKO-KOM
ČEVAK
Povodí Vltavy
SRVO
Bert