Důvodem pro odložení účinnosti je fakt, že nejsou hotovy prováděcí předpisy. S odkladem zásadně nesouhlasí ministr životního prostředí Richard Brabec. Pozměňovacími návrhy se bude dále zabývat Sněmovna.
Odložení účinnosti zákona o odpadech o jeden rok
Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová uvedla, že zákon odkazuje na mnoho podzákonných předpisů, které nejsou k dispozici. Připomněla, že produkce odpadů, ani trh s odpady se nezastaví, ale situace bude kvůli chybějícím předpisům chaotická, což se dotkne například identifikace nebezpečného odpadu.
Prodloužení konce skládkování na rok 2030
„Zákon stanovuje termín rok 2030, od kterého bude zakázáno ukládat na skládky využitelné a recyklovatelné odpady,“ sdělil na schůzi Senátu ministr životního prostředí Richard Brabec.
Dále zdůraznil, že rok 2030 je výsledkem kompromisu: „Nakonec jsme se přiklonili k názoru Svazu měst a obcí. Není tajemstvím, že Sdružení místních samospráv jako další subjekt, který zastupuje celou řadu obcí, především menších obcí, měl představu ještě o delším termínu zákazu skládkování. Dokonce se hovořilo o termínu 2035.“
Senátor Petr Orel ve svém projevu oponoval, že prodloužení skládkování do roku 2030 významně zpomalí proces transformace odpadového hospodářství, aniž by to přineslo nějaký významný benefit zúčastněným subjektům, maximálně tak těm, kteří provozují skládky.
Nové nastavení poplatků za ukládání odpadů na skládky
Richard Brabec upozornil, že nový odpadový zákon je prorecyklační: „Využitelné odpady nemohou být ukládány bez využití na skládkách, ale musí směřovat do recyklace, což zajistí zejména ekonomické znevýhodnění skládkování.“
Skládkovací poplatek by se měl navýšit ze současných 500 Kč až na 1850 Kč do roku 2030. Aby nedocházelo k nadměrnému ekonomickému zatížení obcí, je zavedena tzv. třídicí sleva.
Čím více město třídí, tím větší má náklady
Vytříděné odpady však poslední dobou trápí mnoho měst a obcí. Ceny za odběr na koncových místech rostou, odpady se hromadí na sběrných dvorech, svozy jsou neefektivní a systém se prodražuje.
„Obce musí platit za odběr už dnes vyseparovaného odpadu, potom paradoxně platí, že čím více třídí, tím více platí. Čili se chovají neekonomicky,“ řekl senátor Zbyněk Linhart a připomněl, že velká část těchto separovaných odpadů se následně vyváží na skládky. „My jsme tedy nejlepší v třídění, ale samo o sobě je to k ničemu,“ konstatoval Linhart ve svém projevu.
O paradoxu třídění hovořil i senátor a starosta města Mladá Vožice na Táborsku Jaroslav Větrovský, který dále zmínil, že kvalita třídění je na vysoké úrovni, ale demotivujícím faktorem je skutečnost, že vytříděný odpad končí na nerecyklovatelných místech.
„Já jsem přesvědčen o tom, že tíha, která je dnes na obcích a městech, jak už tady zaznělo od několika kolegů, nemůže být k tíži obcím. Tíha musí být na výrobcích nebo dovozcích, na těch, kdo uvádějí, budeme říkat, výrobky, které se stávají odpady, na trh,“ vyjádřil se senátor a starosta obce Petrovice na Příbramsku Petr Štěpánek k financování nakládání s odpady.
Přerozdělení výnosů za skládkování
„Myslím si, že snad uznáme, že největší náklady z provozu skládky na infrastrukturním majetku, na inženýrských sítích, zatížení dopravou nenese Státní fond životního prostředí, ale příslušná obec, na jejímž území skládka je umístěna,“ řekl ke zvýhodnění obcí oproti SFŽP v podílu rozdělení výnosů za skládkování senátor Vladislav Vilímec.
Ten dále sdělil, že ví, že se problematika dotýká asi jen 200 obcí, na jejichž území je skládka provozována. To však nic nemění na tom, že daná obec je skládkou zatížena a v mnoha případech je vůbec problém přemluvit obec, aby na svém území skládku ještě strpěla. Jedinou motivací je ekonomický přínos.
Konstrukční prvky skládky a neodvádění poplatku
„V novém zákonu o odpadech oproti starému bylo navýšeno hmotnostní procento odpadů, které je možné použít na technické zabezpečení skládky z 20 na 25 % odpadů, tzn. že o 5 % odpadů méně bude nazváno odpadem a nebude za ně vybírán poplatek. Dosavadní zkušenosti říkají, že 20 % materiálu na technické zabezpečení skládky naprosto postačuje. Tím, že by se zvýšila bezpoplatková hmotnost odpadu na skládky, tím by se samozřejmě i ponížily poplatky obcím a SFŽP,“ informoval senátor Ladislav Kos, zpravodaj Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu .
Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu přednesl pozměňovací návrh, který se týkal § 155 odstavce 4 a 5. V Poslanecké sněmovně byla tato úprava (odstavce 4 a 5) začleněna jako pozměňovací návrh poslance Staňka do původního zákona o odpadech.
Návrh Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu by zajistil, že skládkovým firmám nebude odpouštěno neodvádění skládkového poplatku, kterého se některé tyto firmy v minulosti dopustily tím, že neodváděly poplatky tak, jak měly a deklarovaly výrazně větší podíl hmotnosti odpadu jako konstrukční prvky skládky, za které se poplatek platit nemusí. Otázky ohledně odpadů, které lze využít jako technické zabezpečení skládky, vyvolaly již v minulosti řadu spekulací a soudních sporů. Nastavení správné definice v novele zákona je proto klíčové.
Úplné znění stenozáznamu z 1. dne 2. schůze Senátu (dne 12.11.2020) najdete zde.
Návrh zákona o odpadech Senát svým usnesením č. 27, v hlasování č. 27 byl projednán s výsledkem: pozměňovací návrhy.
Návrh zákona o výrobcích s ukončenou životností Senát svým usnesením č. 28, v hlasování č. 31 byl projednán s výsledkem: pozměňovací návrhy.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech) Senát svým usnesením č. 26, v hlasování č. 15: zamítl.
Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpadech a zákona o výrobcích s ukončenou životností Senát svým usnesením č. 29, v hlasování č. 35 byl projednán s výsledkem: pozměňovací návrhy.
Komentáře