Reklama

11. 9. 2019  |  Voda  |  Autor: Radek Vojtěchovský / Envi-Pur

Proč jsou u čističek odpadních vod tak důležité limity na fosfor?

Domácí čistička odpadních vod je ekonomicky vhodným řešením, jak se zbavit odpadních vod. Musí ale splňovat předepsané limity. Proč je tak důležitý zrovna fosfor?

Celkový fosfor je ukazatel kvality povrchových a podpovrchových vod

Fosfor (P) je důležitým biogenním prvkem ve vodě se vyskytujícím v organických i anorganických sloučeninách. Celkový fosfor je stejně jako u celkového dusíku skupinový analytický ukazatel sloužící k hodnocení kvality povrchových a podpovrchových vod. Celkový fosfor je dán množstvím anorganických orthofosforečnanu (PO43-), polyfosforečnanu a organicky vázaného fosforu.

 

V nadměrném množství způsobuje eutrofizaci vod

Do vodního prostředí se anorganický fosfor dostává zejména z hnojiv, čistících a pracích prostředků, organicky vázaný fosfor pak z rozkladných procesů biomasy, živočišného odpadu a z některých chemických látek používaných v zemědělství (pesticidy, koenzymy ATP apod.). Sloučeniny fosforu nejsou jako takové pro vodní život toxické, v nadměrném množství ale způsobují eutrofizaci vod v posledních letech velmi palčivý problém vedoucí až k úplné ztrátě ekologické funkce vodních biotopů.

Fosfor jako limitující prvek rozvoje vodní vegetace v nadměrném množství stimuluje růst vodních řas, sinic i vyšších rostlin, čímž dochází k změně hydrochemického a kyslíkového režimu biotopu a k hromadění nebezpečných plynů vedoucí až k degradaci celého vodního prostředí a k ztrátě jeho ekologické funkce.

 


 

Přečtěte si také:

Kam vypouštět vyčištěné odpadní vody z čistírny

Jak funguje domácí čistička odpadních vod a jak postupovat při jejím výběru

Kupujete DČOV? Pozor na provozní řád

 


 

Zdravotní, estetické i ekonomické dopady

Hlediska, kde se střetává eutrofizace, či její důsledky, a lidé, mohou být zdravotní, estetická nebo ekonomická. Závažnějším problémem je samozřejmě ohrožení zdraví, v extrémních případech i životů lidí, ale ani estetická hlediska nelze zanedbat. V případě vodních ploch sloužících k rekreačním účelům jsou konečné důsledky eutrofizace i ekonomické. Dopady zdravotní, estetické a ekonomické nelze rozdělit jednoznačně do přihrádek. Problémy jsou navzájem provázané a úzce spolu souvisí.

Mechanismy, kterými eutrofizace může působit škodlivě na zdraví exponovaných živočichů a lidí, jsou různé. Voda odebíraná z eutrofizovaných nádrží k úpravě na pitnou představuje specifické zdravotní riziko. V našich podmínkách jsou mediálně nejznámějšími „hříšníky“ sinice, které jsou schopny tvořit masivní povrchové povlaky pěny, ale také jsou příčinou otrav lidí a zvířat. Sinice (cyanobakterie) jsou organismy schopné využívat fotosyntézu jako rostliny a jsou stejně blízké bakteriím i řasám.

Některé druhy sladkovodních řas mají také schopnost vytvářet toxiny, ale případů, kdy byly příčinou onemocnění lidí či zvířat, bylo zatím zaznamenáno jen velmi málo. V pobřežních vodách a při ústí řek, kde jsou podmínky pro proliferaci sinic méně příznivé, protože ty potřebují ke svému růstu i prvky jako železo, byl pozorován růst toxických řas (např. obrněnek), které způsobily i zdravotní poruchy.

 

Sinice, vodní květ a jejich vliv na zdraví

Sinice – Dnes je identifikováno více než 50 druhů sinic, které produkují toxiny. Byla provedena řada experimentů s cílem studovat účinek toxinů produkovaných sinicemi (tzv. cyanotoxiny). Lidé mohou být vystaveni účinku toxinů po požití kontaminované vody, po přímém kontaktu s vodou nebo inhalací aerosolů. Poškození organismu lidí a zvířat toxiny se odehrává na molekulární úrovni s následným poškozením buněk, tkání a celých orgánů. Postiženy mohou být kůže, nervový, zažívací a dýchací systém. Toxiny mohou vyvolat řadu příznaků počínaje malátností, bolestmi hlavy či střevními a žaludečními obtížemi.

Vodní květ a estetické hledisko – Kalamitou při eutrofizaci je vytvoření tzv. vodního květu, monokultury sinic, kdy ve spodních vrstvách postižených lokalit dochází k deficitu kyslíku, ke zvýšení koncentrace železa a manganu a v horších případech k tvorbě sirovodíku a methanu. K vytvoření vodního sinicového květu stačí množství 10 μg fosforu v jednom litru vody.

 

Fosfor se poměrně hojně vyskytuje v zemské kůře

Koncentrace fosforečnanů není ze zdravotního hlediska při běžných koncentracích příliš důležitá. Náhlý vzrůst koncentrace fosforečnanů ve vodě může indikovat případné fekální znečištění vody. Fosfor je v prostředí zcela běžným prvkem, kterému patří 11. místo v četnosti v zemské kůře. Průměrná koncentrace fosforu v horninách je odhadována na 1 až 1,2 g na kg.

Fosfor ve formě fosforečnanu (PO43-) je jako součást řady nezbytných molekul jako je DNA, nebo RNA, nedílnou součástí všech živých organizmů. Prostřednictvím ATP (adenosin trifosfát) se anorganický fosfor podílí na přenosu energie, ve formě fosfolipidů je pak základním stavebním kamenem buněčných stěn. Člověk vyloučí denně přibližně 1,5 g fosforu, který přechází do splaškových vod. Ve splaškových vodách obsahujících i sloučeniny fosforu z jiných zdrojů roste specifická produkce fosforu na 2 – 3 g fosforu na obyvatele a den.

 

Foto: ilustrační/ Pixabay

 

 



 

Máte dotazy či připomínky?

Napište nám,

vaše názory nás zajímají.

Tento portál tvoříme společně.


 



 

© Ekologie v praxi, z.s. Autorská práva jsou vyhrazena a vykonává je vydavatel

ZPĚT NA SEZNAM

PARTNEŘI