Pokud něco vyhodíme do černé popelnice, je to už nenávratně ztraceno. Není to možné zrecyklovat nebo jinak využit. Proto bychom se při cestě k popelnici na směsný komunální odpad měli zamyslet, zda to, co tam chci vyhodit, tam patří a jestli je skutečně nutné se toho zbavit.
Odpad na skládce je vždy špatně
Podle dat Ministerstva životního prostředí v roce 2022 vyprodukovala Česká republika 5,8 milionů tun komunálních odpadů. To znamená, že ročně na každého občana v průměru připadá asi 553 kg těchto odpadu. Komunální odpady podle zákona zahrnují dvě složky odpadů, které pochází z domácností: směsnou a tříděnou část.
Směsná část nám zůstává po tom, co vytřídíme využitelné složky, jako je papír, plasty, sklo nebo nápojové kartony či kovy, které odhazujeme do samostatných barevných popelnic. Zvlášť třídíme i odpadní elektrozařízení, objemné odpady nebo bioodpady a do směsného odpadu nepatří ani nebezpečné složky.
Vytříděné složky je možné materiálově využít, naproti tomu odpad, který končí v černé popelnici, lze využít už jen energeticky ve spalovně nebo je odstraňován na skládce. V roce 2022 skončilo 45 % komunálních odpadů právě na skládkách. Číslo to není příliš lichotivé, jelikož průměr v EU dosahuje 23 %.
Na skládkách jsou odpady trvale uloženy a pomalu rozkládají. Skládky zabírají značné množství prostoru, který mohl být využit jinak a navíc mají omezené kapacity, které jsou mnohdy zaplněné. Mohou se zde uvolňovat nebezpečné látky do půdy a podzemních vod, při rozkladu odpadu se produkuje metan, což je skleníkový plyn, který je horší než oxid uhličitý.
Jenom zbytkový odpad, který není možné využít
Odpad na skládkách často obsahuje materiály, které bylo možné recyklovat nebo kompostovat. Jejich skládkování představuje ztrátu cenných surovin, které mohly být znovu využity a velké zatížení prostředí, proto bychom se měli zamýšlet nad tím, co do černé (někdy i šedé) popelnice vyhazujeme a zda to nemá jiné využití nebo by se to nedalo vytřídit.
Jak už bylo řečeno, černá popelnice je určena pouze pro zbytkové odpady, které není možné třídit, respektive recyklovat. Patří do ní obaly, které jsou vyrobené kombinací různých materiálů (kromě nápojových kartonů), obaly od pizzy nebo silně znečištěné obaly od potravin, mastné obaly, mokré papírové obaly, tuby od zubní pasty, použité dětské pleny, papírové kapesníky a dámské hygienické potřeby.
Do žlutých popelnic třídíme plasty, do modrých patří papír, zelené a bílé nádoby jsou určeny pro sklo, do šedých se sbírají kovy, oranžové jsou pro nápojové kartony, hnědé popelnice jsou na bioodpad či gastroodpad a červené pro elektroodpad. Platí to ve většině oblastí, nicméně existují i výjimky. Například v Praze se nápojové kartony třídí do žlutých popelnic společně s plasty. Proto bychom měli vždy ujistit, k čemuž slouží samolepky a popisky na nádobách.
Může posloužit i jinak
Kromě třídění je pro předcházení vzniku odpadů klíčové i to, jak vypadá naše nákupní chování a zvyky. Skutečně si potřebujeme koupit danou věc, i když tu samou už máme doma? Opravdu si to musím dát do extra obalu? Neobešlo by se nákup bez něj? Je vážně dobrý nápad nakoupit tohle tričko, ačkoliv si nejsem jistá, jestli ho budu nosit? Musíme starý spotřebič vyhodit, i když je ještě funkční? Nebylo by možné ho prodat nebo darovat někomu jinému?
Některé věci navíc nemusíme vůbec vyhazovat, a to do černé ani do barevné popelnice. I doma můžeme recyklovat a využívat materiály. Na internetu je možné nalézt celou řadu návodů na to, jak doma vyrobit recyklovaný papír nebo využit plastovou lahev a vyrobit novou věc, která nám bude dále ještě chvíli sloužit. Je možné na to jít i mnohem jednodušeji a začít pozvolna. Třeba tak, že prázdnou sklenici od zavařených okurek vymyji a uskladním do ní něco jiného. Tím se předešlo vzniku odpadu a zároveň se to obešlo bez koupě nové dózy.
Pakliže budeme uvážlivě přemýšlet o tom, co nakupujeme a vyhazujeme, vymýšlet pro věci nová využití, můžeme snížit svou spotřebu a tím i produkci odpadů. Nezachráníme tím sice celý svět, ale udělali jsme alespoň něco a i to se počítá.
Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí.
Projekt nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.

Komentáře