Nájemníci bez trvalého bydliště odmítají v pronajímané nemovitosti platit za svoz jimi vyprodukovaného odpadu s odůvodněním, že za komunální odpady již platí v obci, kde jsou trvale hlášeni k pobytu. Kdo je v tomto případě povinen za odpady platit a jedná se o komunální nebo živnostenský odpad?
Do naší Poradny dorazil dotaz týkající se platby za svoz odpadu v případě nájemníků bez trvalého bydliště:
Vlastník bytového domu s nájemníky má smlouvu se svozovou firmou na svoz odpadu nájemníků. Rád by platby za svoz inkasoval od nájemníků. Ti však nemají v bytovém domě trvalé bydliště a odmítají platit s tím, že za svoz komunálního odpadu platí v obci, kde mají trvalé bydliště.
Kdo je v tomto případě povinen platit za svoz odpadu vyprodukovaného nájemníky v bytovém domě a jak se na tento odpad pohlíží z pohledu zákona - jde o komunální odpad nebo odpad vzniklý v rámci podnikatelské činnosti?
Na dotaz odpovídá Mgr. Petr Opluštil z advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS:
Odpad produkovaný v rámci nájemního bydlení
Odpad produkovaný nájemci v rámci jejich nájemního bydlení je dle zákona č. 541/2021 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů („zákon o odpadech“), považován za komunální odpad. Vlastník nemovité věci nemá ve vztahu ke komunálnímu odpadu pocházejícího z domácností nacházejících se v nemovité věci postavení původce odpadu (§ 5 odst. 3 zákona o odpadech). Jedná se o odpad mající původ v nepodnikatelské činnosti fyzických osob a takový odpad by měl být odstraňován prostřednictvím obecního systému nakládání s komunálním odpadem ve smyslu § 59 odst. 1 zákona o odpadech.
Odvoz komunálního odpadu patří mezi služby související s užíváním bytu ve smyslu § 2247 občanského zákoníku. Rozsah služeb zajišťovaných pro nájemce pronajímatelem je předmětem dohody mezi pronajímatelem a nájemcem. Pokud se však nedohodnou, obsahuje občanský zákoník tzv. vyvratitelnou domněnku, že takovou nezbytnou službou, kterou pronajímatel pro nájemce zajišťuje, je i odvoz komunálního odpadu.
Vlastník bytového domu má nárok na platbu záloh za služby
Způsob rozúčtování nákladů a způsob úhrady nákladů mezi vlastníkem bytového domu jako pronajímatelem a nájemci bytů v domě obsahuje zvláštní právní předpis, konkrétně zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů („zákon 67/2013“).
Dle zákona 67/2013 má vlastník bytového domu vůči nájemcům nárok na placení záloh za jím zajišťované služby. Není-li výše záloh dohodnuta, určí vlastník bytového domu měsíční zálohy za jednotlivé služby jako měsíční podíl z předpokládaných ročních nákladů na služby z uplynulého roku, nebo podle posledního zúčtovacího období, anebo z nákladů odvozených z předpokládaných cen běžného roku.
Pro rozúčtování nákladů na odvoz komunálního odpadu, není-li jiná dohoda s nájemci, se použije počet osob rozhodných pro rozúčtování. V případě nájemního bydlení osobami rozhodnými pro rozúčtování služeb jsou nájemce bytu a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v bytě po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období. Je povinností nájemce oznámit pronajímateli počet těchto osob a případnou změnu v tomto počtu.
Po skončení zúčtovacího období, které je zpravidla 12 měsíční, má nájemce nárok na vyúčtování služeb. Skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje vlastník bytového domu nájemcům vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí nájemcům nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Vlastník bytového domu ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. Finanční vyrovnání provedou vlastník bytového domu a nájemci v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování nájemci.
V popisovaném případě lze předpokládat, že nájemce užívá pronajímaný byt a odpad jím produkovaný při užívání bytu nevynáší do popelnic v obci, kde je přihlášen k trvalému pobytu, ale prostřednictvím popelnice v obci u bytového domu, v němž se pronajímaný byt nachází. Je tedy nepochybné, že tuto službu fakticky využívá. Pokud tuto službu využívá, musí nést náklady pronajímatele s ní spojené.
Této povinnosti se nemůže zprostit tím, že platí místní poplatek za komunální odpad v jiné obci.
Komentáře