Poradna_obrazek_canva.png
Katalog odpadů

Právník radí: Hrazení nákladů na odvoz komunálního odpadu u nájemního bydlení

| autor: Hana Tomášková0

dům.jpg
zdroj: Ilustrační foto/ Pixabay

Nájemníci bez trvalého bydliště odmítají v pronajímané nemovitosti platit za svoz jimi vyprodukovaného odpadu s odůvodněním, že za komunální odpady již platí v obci, kde jsou trvale hlášeni k pobytu. Kdo je v tomto případě povinen za odpady platit a jedná se o komunální nebo živnostenský odpad?

Do naší Poradny dorazil dotaz týkající se platby za svoz odpadu v případě nájemníků bez trvalého bydliště:

Vlastník bytového domu s nájemníky má smlouvu se svozovou firmou na svoz odpadu nájemníků. Rád by platby za svoz inkasoval od nájemníků. Ti však nemají v bytovém domě trvalé bydliště a odmítají platit s tím, že za svoz komunálního odpadu platí v obci, kde mají trvalé bydliště.

Kdo je v tomto případě povinen platit za svoz odpadu vyprodukovaného nájemníky v bytovém domě a jak se na tento odpad pohlíží z pohledu zákona - jde o komunální odpad nebo odpad vzniklý v rámci podnikatelské činnosti?

Na dotaz odpovídá Mgr. Petr Opluštil z advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS:

Odpad produkovaný v rámci nájemního bydlení

Odpad produkovaný nájemci v rámci jejich nájemního bydlení je dle zákona č. 541/2021 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů („zákon o odpadech“), považován za komunální odpad. Vlastník nemovité věci nemá ve vztahu ke komunálnímu odpadu pocházejícího z domácností nacházejících se v nemovité věci postavení původce odpadu (§ 5 odst. 3 zákona o odpadech). Jedná se o odpad mající původ v nepodnikatelské činnosti fyzických osob a takový odpad by měl být odstraňován prostřednictvím obecního systému nakládání s komunálním odpadem ve smyslu § 59 odst. 1 zákona o odpadech.

Odvoz komunálního odpadu patří mezi služby související s užíváním bytu ve smyslu § 2247 občanského zákoníku. Rozsah služeb zajišťovaných pro nájemce pronajímatelem je předmětem dohody mezi pronajímatelem a nájemcem. Pokud se však nedohodnou, obsahuje občanský zákoník tzv. vyvratitelnou domněnku, že takovou nezbytnou službou, kterou pronajímatel pro nájemce zajišťuje, je i odvoz komunálního odpadu.

Vlastník bytového domu má nárok na platbu záloh za služby

Způsob rozúčtování nákladů a způsob úhrady nákladů mezi vlastníkem bytového domu jako pronajímatelem a nájemci bytů v domě obsahuje zvláštní právní předpis, konkrétně zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů („zákon 67/2013“).

Dle zákona 67/2013 má vlastník bytového domu vůči nájemcům nárok na placení záloh za jím zajišťované služby. Není-li výše záloh dohodnuta, určí vlastník bytového domu měsíční zálohy za jednotlivé služby jako měsíční podíl z předpokládaných ročních nákladů na služby z uplynulého roku, nebo podle posledního zúčtovacího období, anebo z nákladů odvozených z předpokládaných cen běžného roku.

Pro rozúčtování nákladů na odvoz komunálního odpadu, není-li jiná dohoda s nájemci, se použije počet osob rozhodných pro rozúčtování. V případě nájemního bydlení osobami rozhodnými pro rozúčtování služeb jsou nájemce bytu a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v bytě po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období. Je povinností nájemce oznámit pronajímateli počet těchto osob a případnou změnu v tomto počtu.

Po skončení zúčtovacího období, které je zpravidla 12 měsíční, má nájemce nárok na vyúčtování služeb. Skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje vlastník bytového domu nájemcům vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí nájemcům nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Vlastník bytového domu ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. Finanční vyrovnání provedou vlastník bytového domu a nájemci v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování nájemci.

V popisovaném případě lze předpokládat, že nájemce užívá pronajímaný byt a odpad jím produkovaný při užívání bytu nevynáší do popelnic v obci, kde je přihlášen k trvalému pobytu, ale prostřednictvím popelnice v obci u bytového domu, v němž se pronajímaný byt nachází. Je tedy nepochybné, že tuto službu fakticky využívá. Pokud tuto službu využívá, musí nést náklady pronajímatele s ní spojené.

Této povinnosti se nemůže zprostit tím, že platí místní poplatek za komunální odpad v jiné obci.

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Vodárenství
Sovak
Zdravá města
ABPlast
Satturn
Meva a.s.
Fair Care
Wasten
JRK
SKS
Ecobat
Nadace Partnerství
Adapterra Awards
Teplárna ČB
EkoWATT
Solární asociace
AKU-BAT
Sensoneo
I-tec
SmVaK Ostrava
Energie AG
Den malých obcí
Zlatý erb
Denios
Syba
PSAS
Rema