Poradna_obrazek_canva.png
Katalog odpadů

Polemika: Jaké mají obce možnosti při financování obnovy vodohospodářské infrastruktury?

| autor: Hana Tomášková0

Polemika: Jaké mají obce možnosti při financování obnovy vodohospodářské infrastruktury?

Požádali jsme proto Ministerstvo zemědělství ČR, Liberecký kraj a Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s. o odpověď na následující otázky:

Jaké mají obce možnosti při financování obnovy vodohospodářské infrastruktury? Jaký způsob financování je podle Vás nejvhodnější?

Vojtěch Bílý, tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství ČR:

Jednou ze základních povinností obcí, coby vlastníků infrastruktury vodovodů a kanalizací (VaK), je zpracovat a realizovat plán financování obnovy VaK (PFO) a vytvářet rezervu finančních prostředků na jejich obnovu.

Zároveň platí, že při kalkulaci ceny pro vodné a stočné by měl zpracovatel v kalkulaci uvádět veškeré skutečné náklady spojené s provozováním infrastruktury včetně nákladů na potřebnou obnovu infrastruktury podle zpracovaného PFO.

Současně také platí, že subjekty zmocněné k úplatě vodného a stočného mají možnost dotovat cenu pro vodné a stočné z jiných zdrojů. Toto je častý případ především u malých obcí, které si provozování VaK zajišťují ve vlastní režii a snaží se o zachování nízké ceny pro vodné a stočné tím, že cenu dotují z obecního rozpočtu. Tento přístup je však vhodný pouze v případech, kdy by plně nákladová cena přesáhla úroveň sociálně únosné ceny.

V ostatních případech je takovýto zásah do nastavení ceny nevhodný a pouze deformuje povědomí odběratelů o skutečné ceně služby, kterou užívají, a ve svém důsledku v určité míře i přispívá k plýtvání pitnou vodou.

Jiří Löffelmann, člen Rady Libereckého kraje pro resort životního prostředí, zemědělství a rozvoje venkova:

Obce mohou obnovu vodohospodářské infrastruktury (VHI) financovat z vlastních zdrojů, záleží na způsobu vlastnictví. Například v okrese Semily obce založily Vodohospodářské sdružení (VHS), do něhož vložily majetek a VHS se stará o obnovu a rozvoj VHI. Na stejném principu funguje i Frýdlantská vodárenská společnost a.s. a i SVS a.s.

Obce mohou také využít dotačního Programu vodohospodářských akcí v rámci Fondu ochrany vod Libereckého kraje, který je určen pro obce a města do 4 tisíc obyvatel s maximální dotací 2 miliony korun, nebo zdroje poskytované ministerstvem zemědělství (národní program „Podpora výstavby a technického zhodnocení infrastruktury vodovodů a kanalizací II) či dotace poskytované ministerstvem životního prostředí (SFŽP – operační programy OPŽP, ale i národní program NPŽP – aktuálně výzvy: Vodovody a kanalizace, Zdroje pitné vody, Dešťovka II)

U finančně náročnějších staveb je možné a výhodné uvedené zdroje kombinovat. Krajský dotační program je vhodné využít zejména na výstavbu, modernizaci či obnovu kanalizací, ČOV, vodovodů, vodojemů a zdrojů pitné vody i na zpracování projektové dokumentace k územnímu rozhodnutí nebo stavebnímu povolení či ohlášení stavby na podobné aktivity.

Marek Síbrt, Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s.:

Jednoduše řečeno si obce musí odkládat dostatečný objem prostředků, který umožní obnovu infrastruktury tak, aby sloužila bez problémů po mnoho let dalším generacím, až ta současná doslouží. Proto je nezbytné k problematice přistupovat odpovědně a plánovat v delším časovém horizontu, než je například jedno nebo dvě volební období. Povinnost přijetí a realizace plánu financování obnovy se stanovuje ze zákona na 10 let. Tuto povinnost kontroluje a vyžaduje plnit ministerstvo zemědělství.

Prostředky určené pro obnovu vodárenské infrastruktury mohou obce získat pouze z vodného a stočného, které platí obyvatelé v dané lokalitě – v případě, že si infrastrukturu provozují samy. Případně zprostředkovaně skrze nájemné v lokalitách, kde infrastrukturu neprovozuje samotná municipalita, ale prostřednictvím provozovatele.

Proto je třeba být obezřetný v případě lokalit s extrémně nízkou výší vodného a stočného. Znamená to buď to, že municipality nevěnují dostatečnou pozornost tomu, že infrastruktura v budoucnu doslouží a je nutné do ní průběžně investovat, nebo spoléhají na získání dotace z národních či evropských rozpočtů, případně nízké ceny dotují z rozpočtu na úkor jiných oblastí, které by se z rozpočtu platit měly a bohužel se na ně v důsledku tohoto přístupu nedostává. Mnohdy se za tím skrývá populismus, případně snaha o získání přízně voličů za obecní peníze.

Úvodní foto: Hana Tomášková (ČOV II Plzeň) 

Foto: zdroj MZe, en.Liberecký kraj, SmVaK

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Vodárenství
Sovak
Zdravá města
Satturn
Wasten
JRK
SKS
Ecobat
Nadace Partnerství
Adapterra Awards
Teplárna ČB
EkoWATT
Solární asociace
AKU-BAT
I-tec
SmVaK Ostrava
Energie AG
Den malých obcí
Denios
PSAS
Rema
K-tech Komunální technika
Meva a.s.
EKO-KOM
ČEVAK
Povodí Vltavy
SRVO
Bert