V předchozích dílech polemiky se k problematice výroby tuhých alternativních paliv z komunálních odpadů vyjádřilizástupci FCC Česká republika, EcoWaste Energy,ČAOH, AVE CZ odpadové hospodářství aSCHP ČR. Dnes dostává prostor k vyjádření Tomáš Baloch, ekolog ZEVO – zařízení na energetické využívání odpadů, Pražské služby a.s.
Může být směsný komunální odpad zdrojem pro výrobu tuhých alternativních paliv (TAP)?
Osobně si myslím že nikoliv. Ve smyslu bezpečného TAP, který bude pravděpodobně mixem „skoro“ čistých polyolefinů bez chloru, by se mohlo jednat o nižší jednotky procent celkové hmotnosti SKO. K jeho výrobě je však nutno předřadit zařízení typu mechanicko-biologické úprava. To se promítne do celkových nákladů na zpracování odpadu.
Nicméně pokud na závěr vychází celková bilance SKO tak, že musíme stejně více než 90 % umístit do ZEVO, tak pozbývá výroba TAP smyslu. Navíc TAP je prakticky využit zcela stejně jako odpad, tak jaký má vůbec smysl tato úprava? Která navíc bude mít přidruženou energetickou náročnost v MBÚ? Výroba TAP z SKO je tak spíše argumentační výmluva v krajích ČR, kde si neumí prosadit klasické ZEVO.
A pokud už je řeč o nákladech – pokud ekonomicky nevychází jako koncovka pro SKO klasické ZEVO, které je po skládce v EU prakticky druhým nejlevnějším řešením využití SKO, pak těžko bude vycházet lépe MBÚ + ZEVO, MBÚ + gasifikace, pyrolýza apod.
Výše uvedené jsou spíše obecná praktická fakta. Na to navazuje spolehlivý provoz, kdy například v Praze se denně jedná o likvidaci více než 1000 t odpadu, který je svezen z ulic. Dále pak např. problémy s chlorovou korozí kotlových přehříváků. A toto vše by musel provozovatel velice rychle řešit.
Pokud by se pak výroba TAP z SKO měla stát dominantní cestou využití odpadu, dospěje to následně do stavu hromadění odpadu v ulicích, či spíše krizové likvidaci na skládkách, protože kapacity 4 českých ZEVO jsou prakticky hraniční.
Lze v této oblasti využít veškerý směsný komunální odpad?
Odborný odhad hmotnostní bilance SKO = 1-4 % TAP + 96–99 % pořád SKO. Zcela mimo mé odhady a osobní přesvědčení je pak přimíchávání SKO k průmyslovému plastu a vyjadřování obsahu škodlivin pomocí mediánu místo aritmetického průměru. Já to přirovnávám k tomu, jako bychom v ZEVO mazali vysoké hodnoty emisí, protože se nám prostě nehodí k výsledku. Asi by se to občanům, kteří by následně museli dýchat znečištěný vzduch, také nelíbilo.
Co to pro obce do budoucna znamená? Jedná se o vhodnou alternativu ke skládkování, které se bude dále zdražovat?
Ne, jedná se o zbytečný mezistupeň. ČR potřebuje krajská řešení ZEVO ideálních kapacit. Zjednodušeně řečeno – do každého kraje 1 ZEVO, napojené na CZT (centrální zásobování teplem).
Komentáře