Modulová, odpadová, výkonná. Nová bioplynová technologie vyvinutá pro využití lokálního odpadu dokazuje, že i zdánlivě problematický slepičí trus může být cennou surovinou pro výrobu energie s velmi překvapivou návratností.
Odpad z chovu nosnic
První ukázková instalace nové modulové bioplynové technologie, která jako vstupní surovinu využívá trus nosnic bude brzy v provozu ve středních Čechách. Tento zkušební projekt je příkladem, že i substráty, kterým se dosud v bioplynovém sektoru příliš nevěřilo, mohou sehrát zajímavou roli v produkci energie a tím významně ovlivnit uhlíkovou stopu výroby k lepšímu.
Základem celého řešení je technologie označovaná jako Fermentor MAXi, což je zařízení o objemu přibližně 70 kubíků, který denně přijímá zhruba 1,5 tuny drůbežího trusu. Ten se následně ředí vodou, čímž vzniká směs o objemu kolem tří tun, ideální pro daný typ zařízení. Samotná předúprava suroviny probíhá zatím v provizorních podmínkách – v betonové jímce s míchadlem. Přesto systém funguje stabilně a potvrzuje svou technologickou životaschopnost.
Jde to, ne že ne
Jak vysvětlil Petr Kaláb ze společnosti Bert EU+ s.r.o., právě tento projekt má ukázat, že ze slepičího trusu lze bioplyn opravdu vyrábět. „V Česku se tomu spíše nevěří. Přitom problém není v samotném materiálu, ale ve způsobu jeho zpracování. Trus má sice svá specifika a vyžaduje určitou aditivaci, , ale když se k tomu přistoupí biologicky správně, fermentace probíhá bez problémů,“ říká Kaláb.

Vyrobený plyn je v aktuální instalaci přeměňován převážně na elektřinu pro vlastní spotřebu areálu. Teplo se zatím nijak nevyužívá, ale v systému je připraven prostor pro instalaci absorpčního tepelného čerpadla. Tato technologie je podle Kalába v mnoha ohledech převratná – neprodukuje elektřinu, ale teplo a chlad, a to při několikanásobně vyšší účinnosti než klasická kogenerace. „Je to bezúdržbové zařízení, prakticky bez poruch, s životností přes dvacet let. A hlavně – pokud někdo nepotřebuje nutně vyrábět elektřinu, ale potřebuje maximálně efektivně využít teplo, tohle je ideální řešení,“ doplňuje Petr Kaláb.

Výhody
Vedle technologické funkčnosti je velkou předností systému také ekonomika. U ukázkového provozu s chovem padesáti tisíc nosnic a dvěma fermentory JUMBi je při investici kolem osmnácti milionů korun návratnost i bez dotací podobný jako střednědobý úvěr, tedy 5let.
Systém je navržen jako modulární – to znamená, že jednotlivé části lze snadno přesouvat, rozšiřovat nebo provozovat samostatně podle typu a množství vstupního substrátu.
Jednou z výrazných předností této technologie je i její regulační nenáročnost. Díky kompaktním rozměrům a modulárnímu řešení se zařízení často vejde do stávajících provozních objektů, což výrazně zjednodušuje celý povolovací proces. Oproti klasickým velkým bioplynovým stanicím, které podléhají složitému a zdlouhavému schvalování, lze tuto technologii uvést do provozu v řádu několika týdnů. V mnoha případech není nutné složité posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), a díky nižším výkonům a emisním parametrům se zařízení často neklasifikuje jako velký zdroj znečištění. To vše výrazně urychluje administrativní přípravu a umožňuje rychlejší návratnost investice.
Tato technologie tak nabízí odpověď nejen na otázku, jak využít specifické druhy odpadu, jako je trus z nosnic, ale také jak to udělat rychle, efektivně, na místě vzniku odpadu a v měřítku, které dává smysl i menším nebo středně velkým podnikům. V době rostoucího tlaku na energetickou soběstačnost a nakládání s bioodpady může jít o velmi zajímavou alternativu.
Více informací na www.berteu.com
Komentáře