Bioplynová technologie ukazuje, že umí zpracovat i čistě slepičí trus

Modulová, odpadová, výkonná. Nová bioplynová technologie vyvinutá pro využití lokálního odpadu dokazuje, že i zdánlivě problematický slepičí trus může být cennou surovinou pro výrobu energie s velmi překvapivou návratností.

Odpad z chovu nosnic

První ukázková instalace nové modulové bioplynové technologie, která jako vstupní surovinu využívá trus nosnic bude brzy v provozu ve středních Čechách. Tento zkušební projekt je příkladem, že i substráty, kterým se dosud v bioplynovém sektoru příliš nevěřilo, mohou sehrát zajímavou roli v produkci energie a tím významně ovlivnit uhlíkovou stopu výroby k lepšímu.

Základem celého řešení je technologie označovaná jako Fermentor MAXi, což je zařízení o objemu přibližně 70 kubíků, který denně přijímá zhruba 1,5 tuny drůbežího trusu. Ten se následně ředí vodou, čímž vzniká směs o objemu kolem tří tun, ideální pro daný typ zařízení. Samotná předúprava suroviny probíhá zatím v provizorních podmínkách – v betonové jímce s míchadlem. Přesto systém funguje stabilně a potvrzuje svou technologickou životaschopnost.

Jde to, ne že ne

Jak vysvětlil Petr Kaláb ze společnosti Bert EU+ s.r.o., právě tento projekt má ukázat, že ze slepičího trusu lze bioplyn opravdu vyrábět. „V Česku se tomu spíše nevěří. Přitom problém není v samotném materiálu, ale ve způsobu jeho zpracování. Trus má sice svá specifika a vyžaduje určitou aditivaci, , ale když se k tomu přistoupí biologicky správně, fermentace probíhá bez problémů,“ říká Kaláb.

Vyrobený plyn je v aktuální instalaci přeměňován převážně na elektřinu pro vlastní spotřebu areálu. Teplo se zatím nijak nevyužívá, ale v systému je připraven prostor pro instalaci absorpčního tepelného čerpadla. Tato technologie je podle Kalába v mnoha ohledech převratná – neprodukuje elektřinu, ale teplo a chlad, a to při několikanásobně vyšší účinnosti než klasická kogenerace. „Je to bezúdržbové zařízení, prakticky bez poruch, s životností přes dvacet let. A hlavně – pokud někdo nepotřebuje nutně vyrábět elektřinu, ale potřebuje maximálně efektivně využít teplo, tohle je ideální řešení,“ doplňuje Petr Kaláb.

Tepelné absorbční čerpadlo

Výhody

Vedle technologické funkčnosti je velkou předností systému také ekonomika. U ukázkového provozu s chovem padesáti tisíc nosnic a dvěma fermentory JUMBi je při investici kolem osmnácti milionů korun návratnost i bez dotací podobný jako střednědobý úvěr, tedy 5let.

Systém je navržen jako modulární – to znamená, že jednotlivé části lze snadno přesouvat, rozšiřovat nebo provozovat samostatně podle typu a množství vstupního substrátu.

Jednou z výrazných předností této technologie je i její regulační nenáročnost. Díky kompaktním rozměrům a modulárnímu řešení se zařízení často vejde do stávajících provozních objektů, což výrazně zjednodušuje celý povolovací proces. Oproti klasickým velkým bioplynovým stanicím, které podléhají složitému a zdlouhavému schvalování, lze tuto technologii uvést do provozu v řádu několika týdnů. V mnoha případech není nutné složité posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), a díky nižším výkonům a emisním parametrům se zařízení často neklasifikuje jako velký zdroj znečištění. To vše výrazně urychluje administrativní přípravu a umožňuje rychlejší návratnost investice.

Tato technologie tak nabízí odpověď nejen na otázku, jak využít specifické druhy odpadu, jako je trus z nosnic, ale také jak to udělat rychle, efektivně, na místě vzniku odpadu a v měřítku, které dává smysl i menším nebo středně velkým podnikům. V době rostoucího tlaku na energetickou soběstačnost a nakládání s bioodpady může jít o velmi zajímavou alternativu.

Více informací na www.berteu.com