Nároky na třídění komunálních odpadů porostou. Výše poplatku za skládkování stoupá, zatímco hmotnostní limit pro levnější sazbu klesá. Hledají se možnosti, jak co nejlépe naložit s co největším množstvím odpadu. Jednou z mnoha možností je výroba tuhých alternativních paliv (TAP), která má mnoho odpůrců ale také přívrženců. Rozhodli jsme se tedy v rámci první části polemiky nad tématem výroby TAP ze směsného komunálního odpadu položit odborníkům několik otázek.
Může být směsný komunální odpad zdrojem pro TAP?
Jakub Kos, vedoucí oddělení technických projektů FCC Česká republika:
Z komunálního odpadu se v současnosti využívají zbytky z třídění separace plastů. Ze směsného komunálního odpadu se TAP v ČR zatím nevyrábí. Ale ve fázi přípravy, a dokonce i realizace, už takové projekty existují. Energetické využití směsného komunálního odpadu ve formě TAP není novinka. Např. naše sesterské společnosti v Rakousku a Polsku obdobná zařízení provozují už řadu let. Také FCC ČR pracuje v tuto chvíli na dvou projektech, které počítají s využitím SKO pro výrobu TAP.
František Dvořák, technický ředitel EcoWaste Energy, s.r.o.:
Ano, ale pouze určitá část směsného komunálního odpadu může být zdrojem pro výrobu TAP. Před jeho využitím se musí odpad nejprve upravit a vytřídit z něho vhodný druh odpadu pro výrobu TAP. Po vytřídění se používá tzv. nadsítná složka. Jedná se o spalitelný odpad, který má výhřevnost. Ostatní odpad pro výrobu TAP nelze využít.
Lze v této oblasti využít veškerý směsný komunální odpad?
Jakub Kos, vedoucí oddělení technických projektů FCC Česká republika:
Pokud je dotaz myšlen z hlediska jeho celorepublikové produkce, tak je nepravděpodobné, že by v budoucnu byl všechen SKO využíván pouze formou TAP. Ve stávajících teplárnách nebo elektrárnách musí nejprve vzniknout nové kotle, které budou technicky schopné takové palivo využívat, a především plnit stejné emisní parametry, jako mají klasická ZEVO. V současnosti v ČR existuje, resp. je dokončováno, zatím jedno zařízení tohoto typu. Současná ZEVO budou bezpochyby fungovat i nadále a řada dalších je v přípravě. Výsledek je v obou případech v podstatě stejný – environmentálně bezpečné využití odpadu při současné produkci tepla a elektřiny.
Pokud je dotaz myšlen v tom smyslu, jestli veškerý obsah „černé popelnice“ lze přeměnit na TAP, tak odpověď je také - ne. SKO je heterogenní směs různých typů materiálů, které lze rozdělit na dva základní typy. Ty, které hoří, tzn. obsahují nějakou využitelnou energii, a ty ostatní, tzv. inertní, jako sutě, kovy, sklo, keramika apod. Podstatou výroby TAP z SKO je pomocí různých třídicích principů tyto dvě složky od sebe co nejlépe oddělit a k energetickému využití předat pouze tu část SKO, u které to dává smysl. Klasická ZEVO mají výhodu v tom, že si s inertní složkou SKO umí poradit, a proto nevyžadují jeho předúpravu. Na druhou stranu zařízení, která využívají TAP, mají obvykle nižší cenu za jeho zpracování, protože předupravené palivo umožňuje zvolit investičně levnější řešení. Tím se ale značná část nákladů přenese na výrobce TAP. Ve finále jsou pak celkové náklady na energetické využití jedné tuny SKO podobné.
Lze pro výrobu TAP využít kaly z ČOV? Jak probíhá zpracování pneumatik na TAP?
František Dvořák, technický ředitel EcoWaste Energy, s.r.o.:
Zpracování kalů z ČOV je možné pouze po vysušení, při kterém dochází k odstranění přebytečné vlhkosti. Pro svoji velmi nízkou výhřevnost má toto palivo omezené využití. TAP musí splňovat velmi přísné kvalitativní požadavky a při jeho energetickém využití nesmí mít nepříznivé dopady na životní prostředí. Zkušenosti se zpracováním kalů z ČOV na TAP nemáme, nikdy jsme to nezkoušeli.
Využití pneumatik je v podstatě možné dvěma způsoby. Prvním je dávkování celých pneumatik. Na toto využití je nutné mít vlastní dávkovací technologii. Druhý způsob je využití upravených a podrcených pneumatik na určitou frakci. Samotná frakce se definuje na základě výrobní technologie a zařízení pro využití pneu. Vždy je potřeba zvážit dopady do ŽP.
Co to pro obce do budoucna znamená? Jedná se o vhodnou alternativu ke skládkování, které se bude dále zdražovat?
Jakub Kos, vedoucí oddělení technických projektů FCC Česká republika:
Výše poplatku hraje důležitou roli, ale zásadní pro obce i firmy nakládající s odpady je tzv. „zákaz skládkování“ od roku 2030, kdy nebude možné skládkovat odpady, které mají výhřevnost vyšší než 6,5 MJ/kg v sušině a biologickou aktivitu AT4 vyšší než 10 mg O2 na gram sušiny. To postihne nejen SKO, ale i většinu ostatních odpadů, které se dnes skládkují. Dlouhodobým cílem je samozřejmě především snižovaní produkce směsného komunálního odpadu. To v první řadě znamená přesunout složky, které dnes tvoří SKO, do separovaného komunálního odpadu. Jen v takovém případě bude možné účinně zvýšit podíl materiálové recyklace. Faktem ale zůstává, že za posledních 5 let i přes stoupající intenzitu separace komunálních odpadů poklesla produkce SKO jen o 1,6 %. Pokud bychom započítali i produkci objemného odpadu z obcí, dojdeme dokonce k celkovém nárůstu. Proto je nezbytné vybudovat do roku 2029 odpovídající kapacity pro energetické využití.
Výroba TAP z SKO je bezpochyby vhodnou variantou ke skládkování, resp. jedna ze dvou, které jsou dlouhodobě provozně ověřené. Druhou možností je samozřejmě využití v klasickém roštovém ZEVO. Jak bylo uvedeno výše, z environmentálního i ekonomického z hlediska se jedná víceméně o srovnatelná řešení. O tom, které zvolit, budou rozhodovat především konkrétní lokální podmínky.
František Dvořák, technický ředitel EcoWaste Energy, s.r.o.:
Pro obce využití TAP znamená možnost odklonění části svých směsných komunálních odpadů ze skládkovaní anebo netříděných komunálních odpadů ze spaloven ZEVO. Pro tuto činnost je nutné zabezpečit úpravu a třídění komunálních odpadů dle požadavků odběratele. Výrazně se tím sníží celkový objem skládkovaných či spalovaných odpadů.
Jedná se tedy o vhodnou alternativu ke skládkování nebo ke spalování celkového objemu odpadu bez třídění.
Komentáře