Poradna_obrazek_canva.png
Katalog odpadů

PET pro recyklaci nových lahví by se měl sbírat odděleně od ostatního plastu, tvrdí MZ. Co na to zpracovatelé?

| autor: Martina Jandusová| zdroj: Průmyslová ekologie0

PETky
zdroj: Průmyslová ekologie

Na stranu povinného zálohování PET lahví a plechovek se postavilo Ministerstvo zdravotnictví, které v připomínkách k novele obalové zákona uvedlo, že současný systém sběru plastů ve žlutých kontejnerech je kvůli jejich následné recyklaci nedostatečný.

Podle Ministerstva zdravotnictví (argumentuje tím i nápojářský průmysl) je důvodem pro zavedení zálohového systému na PET lahve hygienické hledisko: „PET lahev ze žluté popelnice na tříděný odpad může být kontaminována a tím pádem nemusí být vhodná k samotnému procesu recyklace do tzv. food grade, tedy ke styku s potravinou," uvádí ministerstvo v připomínkách k novele zákona.

V dnešní polemice jsme se proto zeptali zpracovatelů odpadu, zda s takovým argumentem souhlasí.

Ondřej Palan, AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o.

Argument nemožnosti dosažení potravinářské kvality (tzv. food-grade) u PET lahví ze žlutých kontejnerů je neopodstatněný. Proces samotné recyklace, který je totožný jak pro systém komunálního sběru, tak pro systém zálohování, sestává z mnoha kroků včetně např. horkého praní za teploty 95 °C a tavení při výrobě regranulátu za teploty nad 295 °C. Jednotlivé kroky garantují, že bude výstupní materiál zbaven veškerých nečistot. Dlouhodobé praktické zkušenosti ukazují, že stávající systém recyklace PET lahví ze žlutých kontejnerů funguje a spolehlivě dosahuje kvalitativních parametrů pro food kontakt. Rozhodně není namístě hovořit o jakémkoli riziku kontaminace.

Dobrým příkladem je recyklační linka naší dceřiné společnosti PETKA CZ, a.s. Na této lince jsou recyklovány PET láhve výhradně ze žluté popelnice. Z pravidelných rozborů výstupního recyklátu vyplývá, že tento má z hlediska chemických vlastností a čistoty parametry nového materiálu - tzv. virgin PETu. Převládajícím způsobem jeho následného využití je výroba preforem nových PET lahví v rámci programu Bottle-To-Bottle. Naši odběratelé, kteří používají vzniklý rPET pro food kontakt aplikace, nikdy neměli s kvalitou materiálu jakýkoli problém.

Situace kontaminovaného rPET pak z principu nemůže vůbec nastat. Všechny recyklační technologie musí projít certifikovaným systémem zabezpečení jakosti (např. povinnost certifikace ze strany Evropského úřadu pro bezpečnost potravin - EFSA), který je v rámci Evropy unifikován unijními předpisy. Právě systém certifikace zpracovatelského postupu zaručuje, že výstupní recyklát dosahuje food-grade kvality. Přitom nehraje roli, zda byly vstupní komoditou PET láhve sesbírané prostřednictvím barevných kontejnerů nebo zálohového systému.

Libor Luňáček, FCC Česká republika, s.r.o.

Z hlediska své více než 30leté praxe se domnívám, že se začínají používat argumenty, které s podstatou problému nijak nesouvisí. Na straně zastánců zálohového systému i jeho odpůrců.

Argumentace „běžným občanem“ je toho příkladem. Běžnému občanovi chybí technicko-ekonomické znalosti, pohled z širšího profesionálního úhlu. Běžný občan se nedostane k informacím, jako je výše investovaných prostředků do třídicích linek i do systému sběru plastové separace v podobě žlutých nádob v docházkové vzdálenosti.

Nemá možnost dohlédnout, jak se změní ekonomika svozu plastové separace pro města a obce v případě, že z ní vyjmete nejdražší komoditu, kterou bezesporu PET v současnosti je. Ale každý občan jednoduše pochopí, že by se mohl „otrávit kontaminovaným obalem“! Tak to však opravdu není. Zpracování PET jde přes systém velmi sofistikovaných vypírek až na koncové tepelné zpracování, tzv. flakes.

V podstatě můžeme říci, že oba systémy - jak zálohový, tak i prostý sběr do žlutých nádob - postupují od určitého bodu zcela stejně. Strašení kontaminací považuji za naprosto nesmyslný argument, který by měl misky vah posunout na stranu zastánců zálohové platby.

I ve svých předchozích vyjádřeních konstatuji, že za celou polemikou, zda zálohovat, či nezálohovat jsou v pozadí obrovské peníze. Tyto peníze chce někdo získat a je jedno, zda v podobě ušetřených odvodů do systému zpětného odběru, nebo v podobě snadného přístupu k drahému PET. Tam je třeba vidět samotnou podstatu problému. Nikoliv v otázce, zda se ve žluté nádobě odehraje něco tak zásadního s PET obalem, kvůli čemuž bychom měli všichni prosazovat zálohový systém.

Dodávám, že zálohováním životní prostředí nezlepšíme. Oba systémy v době, kdy by zálohový systém byl spuštěn, budou vykazovat přibližně stejné procento. Zálohový systém je ovšem daleko dražší co do počátečních investic i samostatného provozu během roku. Domnívám se, že nic zásadního nepřináší. Z mého občanského pohledu nezlepší ani můj život tím, že budu skladovat a odnášet PET do vybraných obchodů.

Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství

PET lahve ze žlutých kontejnerů se po mnoho let standardně používají i pro účely rPET do styku s potravinami, tedy i do výroby nových PET lahví. Je to zcela běžná praxe jak v ČR, tak v dalších zemích EU a není v tom žádný problém. Kdo říká opak, jednoduše nemluví pravdu a bylo by dobré se zamyslet, co ho motivuje k tomu neříkat pravdu.

V roce 2022 se v této oblasti aktualizovala evropská legislativa. I podle nových pravidel je možné používat odpadový PET, stejně jako ostatní plasty, pro aplikace "food kontakt", jak ze systému barevných kontejnerů, tak ze zálohového systému. Materiály z obou systémů jsou chemicky zcela shodné a mají shodné technologie jejich zpracování, včetně technologií čištění. To, co evropská legislativa nově požaduje, je proces certifikace zpracovatelských postupů a jeho průběžné ověřování nezávislou stranou. To platí jak pro plasty ze žlutých nádob, tak pro plasty ze zálohového systému. K dané věci byla vydána německá metodika, která je použitelná v celé EU. Podrobnosti je možné nalézt zde - PET ze žlutých kontejnerů lze recyklovat a využít pro materiály určené pro styk s potravinami.

Pokud by chtěl někdo věšet lidem bulíky na nos s tím, že PET lahev ze žlutých kontejnerů může být znečištěna, a ta v zálohovém systému je čistá…k tomu bych uvedl jednoduchý dotaz k zamyšlení každého čtenáře. Může podle vás obsahovat nevhodná rezidua a kontaminaci víčkem uzavřená PET lahev, odevzdaná v zálohovém systému? Jinými slovy, mohl v PET lahvi odevzdané do zálohového automatu někdo před tím mít například olej, mléko, hydroxid, rozpuštěnou modrou skalici, benzín, manganistan draselný, nebo třeba rozpuštěné chemické hnojivo, či herbicid na svou zahradu?

Nebo má zálohový systém zaveden proces zjišťování předchozího obsahu a reziduí v odevzdávaných PETkách? Samozřejmě, že nemá. PET lahve v zálohovém systému mohou být zcela shodně znečištěné, jako lahve ze žlutých kontejnerů. Proto jsou legislativní podmínky pro zpracování a čištění shodné. Používání této argumentace je zcela mimo odbornost a je čistě účelové.

A jeden doplňující dotaz k zamyšlení na závěr, tak trochu pro odlehčení. Obsahuje evropská legislativa požadavky pro „food kontakt“, tedy pro styk s potravinami, pro hliníkové plechovky z odpadního hliníku? Jsou podle obhájců povinného zálohování v tomto směru nějaké rozdíly mezi odpadními plechovkami z tříděného sběru a odpadními plechovkami ze zálohového systému?

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Vodárenství
Sovak
Zdravá města
Satturn
Wasten
JRK
SKS
Ecobat
Nadace Partnerství
Adapterra Awards
Teplárna ČB
EkoWATT
Solární asociace
AKU-BAT
I-tec
SmVaK Ostrava
Energie AG
Den malých obcí
Denios
PSAS
Rema
K-tech Komunální technika
Meva a.s.
EKO-KOM
ČEVAK
Povodí Vltavy
SRVO
Bert