Poradna_obrazek_canva.png
Katalog odpadů

Pandemie koronaviru prodražuje odpadové hospodářství

| autor: Hana Tomášková0

odpady_koronavirus3.png
zdroj: Produkce odpadů během pandemie narostla/ ilustrační foto Pixabay

Produkce odpadu během pandemie vzrostla, zvýšila se četnost svozů a obce musí platit i vyšší náklady na likvidaci odpadu. Pro rozpočty zejména malých obcí to představuje značnou zátěž. Jak se s tím vyrovnávají?

O svůj pohled na současnou situaci se s námi podělil Karel Ferschmann, starosta obce Němčovice. Tato vesnička leží v severní části okresu Rokycany a žije zde 189 obyvatel. Obec se pravidelně umisťuje na předních místech v oblasti třídění odpadu, v roce 2013 zvítězila v soutěži Vesnice roku v Plzeňském kraji, zaznamenává úspěchy v oblasti péče o životní prostředí, společenský život či práce s dětmi a mládeží.

Jak se vypořádáváte se současnou situací v oblasti odpadového hospodářství?

Téma se dá rozdělit přibližně do čtyř rovin:

Virová epidemie poprvé: Lidé se zdržují více doma, pracují často z domova, děti nechodí do školy a vítězí pohodlnost něco dělat, rezignace na společenské dění, ztráta aktivity.

Virová epidemie podruhé: Ohromný nárůst odpadu spojeného s covidem. Opotřebované roušky, respirátory, rukavice, obaly od desinfekce, odpad z testování. Většina tohoto odpadu končí v černých popelnicích, ale také ve veřejném prostoru, v přírodě.

Virová epidemie potřetí: Odběr jídla z restauračních okének znamená významný nárůst plastového odpadu, tvořeného především jednorázovým nádobím, příbory, kelímky, plastovými taškami.

Virová epidemie počtvrté: Zavřené obchody. E-shopy mají žně. Jenže to znamená další nárůst odpadu. Krabice se zbožím jsou vyplňovány plastovými bublinkami, igelity, fóliemi, polystyrénovými kuličkami a v neposlední řadě nárůst papírových kartonů a krabic, které se občané často nesnaží ani rozřezat na menší a povalují se vcelku u barevných kontejnerů.

Výsledek? Mnoho odpadu končí v černých popelnicích se směsným komunálním odpadem, přestože by jej měli občané vytřídit do těch barevných. Zvýšené množství odpadu, a tedy i toho vytříděného, nás stojí další peníze pro odpadové firmy, kterým musíme platit z důvodu zvýšené četnosti vývozů kontejnerů.

Na druhou stranu - svozová firma na třídičce vybere obchodovatelný plastový odpad v současné době - PET lahve, možná ještě nějakou "drogerii" a zbytek plastového odpadu smíchá s komunálem a odveze do plzeňské spalovny.

Je to dobře nebo špatně? Pandemie naučila i odpůrce spaloven, mám na mysli ZEVO, říkat "zaplať pánbů" že alespoň tak. Myslím si, že se to tak děje nyní po celé ČR, odpad končí spálením i v cementárnách.

Co by pomohlo situaci řešit?

Zcela jistě by nám pomohlo zavedení povinného zálohování PET lahví a nápojových plechovek, tak jak to má zavedeno v současné době cca 10 evropských států a chystá se k tomu v příštím roce dalších asi 11, včetně sousedního Slovenska. Pokud budeme věřit údajům, které máme od autorizované společnosti, tak by se mohla četnost svozů žlutých kontejnerů snížit až o polovinu, protože jejich obsah údajně tvoří cca 50 % PET lahví. To bychom ušetřili hodně.

Na druhou stranu zálohování je jediná možnost, jak splnit cíle stanovené EU, protože dobrovolným způsobem nejsme schopni splnit požadovaných 90 % sběru PET lahví.

Do roku 2025 bychom měli zajistit sběr 50 % nápojových plechovek. To tedy nevím jak, tohle splníme. Tento současný pokřivený systém funguje tak, že cena petky sanuje likvidaci obalu od tatranky. Apropo - když uklízíme na jaře a na podzim okolí obce, tak největší podíl na množství posbíraného odpadu mají právě PET lahve.

Jaké představuje pro obec výhody, když si sama provozuje sběrný dvůr?

Naše obec provozuje sama sběrný dvůr už skoro dvanáct let. Jeho provoz nikdy nebude v černých číslech. Ekonomika sběrného dvora je do určité míry závislá na možnosti zpeněžení některých druhů odpadu. Jsou to především papír, železný šrot, elektroodpad. U výrobků s ukončenou životností nám v současné době nejlépe platí za elektroodpad KS REMA, cca 0,50 Kč/kg, nejméně KS Asekol (0/kg). Za ostatní druhy odpadu už jen a jen platíme, a to nakonec ve výsledku i za likvidaci toho tříděného.

Naší snahou je, aby se pomyslné nůžky příliš nerozevíraly a červená čísla zůstávala v nízkých hodnotách. A to se nám daří tím, že máme na jeho řízení zásadní vliv. Kdybychom jej předali k provozování odborné firmě, stálo by nás to nepoměrně víc. Sice bez starostí, ale draho. Výsledkem by bylo další zdražování poplatku za odpad našim občanům a také zvýšené platby z obecní pokladny.

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Vodárenství
Sovak
Zdravá města
Wasten
JRK
SKS
Ecobat
Nadace Partnerství
Adapterra Awards
Teplárna ČB
EkoWATT
Solární asociace
AKU-BAT
I-tec
SmVaK Ostrava
Energie AG
Den malých obcí
Denios
PSAS
Rema
K-tech Komunální technika
Meva a.s.
EKO-KOM
ČEVAK
Povodí Vltavy
SRVO
Bert
ORGREZ