Města zvlášť v létě čelí rostoucímu počtu extrémních jevů, jako jsou vlny horka, přívalové deště nebo naopak dlouhá období sucha. Soukromí investoři a developeři průběžně přicházejí s novými řešeními, která mění podobu městské krajiny i její funkce tak, aby zlepšovala kvalitu života ve městech. Jde mimo jiné o inovace takzvané modrozelené infrastruktury, což jsou například systémy pro zadržování vody a hospodaření s ní, zeleň a další prvky k ochlazování městského prostředí.
Hospodaření s vodou v budovách, zadržování srážkových vod v okolí staveb, role zelených střech a fasád i další prvky modrozelené infrastruktury jsou témata, kterými se zabývá specializovaná pracovní skupina v rámci České rady pro šetrné budovy (CZGBC). Pracovní skupina složená z investorů, odborníků a veřejných institucí mimo jiné sleduje nejnovější trendy a inovativní přístupy k modrozelené infrastruktuře.
Vertikální parky a zelené věže
Tradiční zeleň ve městech často naráží na nedostatek prostoru, novým řešením se proto stávají vertikální parky a zelené věže. Výškové budovy integrují vegetaci přímo do své konstrukce, a to nejen na fasádách, ale i na terasách, balkonech a střechách. Výsledkem je nejen vizuálně atraktivní architektura, ale především funkční prvek. Pomáhá snižovat teplotu v hustě zastavěných oblastech, regulovat mikroklima v okolí i zlepšovat vnitřní prostředí v budovách samotných. Zároveň zvyšuje biodiverzitu jako zelené ostrovy uprostřed zástavby. Tento koncept, známý například z Milána nebo Singapuru, se začíná objevovat i v českém prostředí.
Zelené střechy a fasády nové generace
Zelené střechy a fasády se v posledních letech posunuly od estetického doplňku k plnohodnotnému infrastrukturnímu prvku. Nová generace těchto systémů využívá technologie, které umožňují vegetaci reagovat na změny vlhkosti, světla a teploty. Fasády jsou osazeny živými substráty, které podporují růst rostlin a zároveň přispívají k ochlazování budov. V kombinaci s fotovoltaickými panely a řízeným odparem vzniká komplexní systém, který snižuje energetickou náročnost objektu a zlepšuje kvalitu ovzduší. Tyto technologie nacházejí uplatnění zejména v nových developerských projektech, které kladou důraz na udržitelnost.
Šíření inovací a společný postup s městy
Soukromí investoři stojí za mnoha inovacemi a ukazují tak cestu i samosprávě nebo veřejným institucím, které potřebují již vyzkoušená a prověřená řešení. Zkušenosti z projektů, jako je moderní pražská lokalita Brumlovka s 11 000 m2 zelených střech, pomáhají šířit osvětu o možnostech využití modrozelené infrastruktury a jejích účincích na budovy i jejich okolí. „Prvky modrozelené infrastruktury na Brumlovce představují příklad a zkušenost, která může být prospěšná jak pro investory a projektanty, tak pro městskou samosprávu. Existují obavy ze zřízení velké střešní zahrady, ale podle naší zkušenosti z Brumlovky to lze technicky zvládnout a získat maximální pozitivní efekt pro investora i pro veřejnost. Získané zkušenosti aktivně sdílíme na všech úrovních od státní správy až po školy, abychom tuto myšlenku podpořili a šířili,“ říká Martin Unger, člen pracovní skupiny v rámci CZGBC a technický ředitel & ESG společnosti Passerinvest Group.
Developerské projekty zároveň přinášejí městům příležitost přímo si inovativní prvky modrozelené infrastruktury vyzkoušet a získávat v této oblasti vlastní know-how. Právě ve spolupráci developerů s městy vznikají praktická řešení na míru dané oblasti. Například v pražském projektu Top Rezidence Jenerálka šlo o zasakovací boxy vybrané a instalované spolu s Technickou správou komunikací hl. m. Prahy (TSK). „Ve spolupráci s TSK se nám v rámci tohoto rezidenčního projektu podařilo implementovat prvky modrozelené infrastruktury ve formě zasakovacích boxů pro zadržení dešťových vod z komunikací. Jde o inovativní řešení ve správě TSK, které je nejen funkční, přispívá k šetrnému hospodaření s dešťovou vodou, ale je i dlouhodobě udržitelné díky nenáročné údržbě,“ vysvětluje Karel Fronk, další z členů pracovní skupiny Hospodaření s vodou a ESG Manager společnosti KKCG Real Estate Group.
Nové typy retenčních systémů
Vedle retenčních nádrží či podzemních boxů se začínají prosazovat nové typy systémů, které umožňují efektivnější hospodaření s dešťovou vodou. Jedním z nich jsou podzemní kapilární vrstvy, které zadržují vodu pod povrchem a uvolňují ji postupně podle potřeb vegetace. Další inovací jsou hybridní systémy, které kombinují zadržování vody s její biologickou filtrací pomocí mikroorganismů a biofiltrů. Tyto systémy nejen zadržují vodu, ale zároveň ji čistí a vracejí zpět do prostředí v kvalitě vhodné pro další využití. Modulární retenční boxy pak umožňují snadné přizpůsobení konkrétnímu projektu a jejich napojení na chytré řízení. Tyto technologie se již testují v Německu, Dánsku a Nizozemsku, u nás se objevují v prvních pilotních projektech.
Chytré řízení
Jedním z nejvýraznějších trendů posledních let je využívání digitálních technologií a umělé inteligence pro řízení modrozelené infrastruktury. Díky pokročilým algoritmům je možné předvídat srážky, optimalizovat provoz retenčních systémů a efektivně řídit zavlažování zeleně. Senzory rozmístěné v terénu sbírají data o vlhkosti půdy, teplotě nebo množství srážek a umožňují okamžité automatizované zásahy podle potřeby. Tento přístup výrazně snižuje provozní náklady, zvyšuje efektivitu a zároveň přispívá k lepší ochraně měst před extrémními výkyvy počasí.
Participativní plánování
Součástí nového přístupu k městskému plánování včetně modrozelené infrastruktury je aktivní zapojení obyvatel do tvorby veřejného prostoru. Developeři stále častěji spolupracují s místními obyvateli při návrhu zelených ploch, komunitních zahrad nebo retenčních parků. To potvrzují i zkušenosti z projektu Modřanského cukrovaru. „Vzhledem k velikosti území a jeho přímému navázání na městskou čtvrť Modřany má nová urbanizace značný vliv na stávající život. Proto dřív, než architekti namalovali první čáru, vznikla z naší iniciativy pestrá plánovací skupina. Té se účastnili zástupci městské části, modřanských spolků, místní farnosti a aktivních občanů, ale také odborníci z naší firmy a Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy,” popsal začátky projektu Ondřej Flanderka, další z členů CZGBC a manažer udržitelného rozvoje ve společnosti Skanska Residential. Takzvaný participativní přístup zvyšuje důvěru veřejnosti a podporuje dlouhodobou udržitelnost projektů. Obyvatelé se tak stávají spolutvůrci prostředí, ve kterém žijí, a zároveň přispívají k jeho ochraně a rozvoji.
Komentáře