Česká republika musí výrazně zvýšit sběr použitých baterií. Přestože se jejich zpětný odběr zlepšuje, množství baterií uváděných na trh roste ještě rychleji. V roce 2025 bylo v Česku uvedeno na trh více než 20 tisíc tun baterií, meziročně o 40 procent více.
Na nutnost zabývat se sběrem a recyklací baterií upozorní také Evropský týden recyklace baterií, který začal 7. září. Od roku 2027 navíc začnou platit nové evropské požadavky, které sběrové cíle dále zvýší a přinesou také nové povinnosti pro výrobce. Společnost Ecobat, největší sběrová organizace odpadních baterií v Česku, v roce 2025 vytřídila celkem 4558 tun baterií všech typů – přenosných, průmyslových, startovacích i baterií z elektrokol a elektromobilů. Oproti předchozímu roku jde o nárůst téměř o 400 tun. Největší část tvoří přenosné baterie, například tužkové, mikrotužkové či knoflíkové. V loňském roce se jich podařilo sesbírat 2287 tun, což odpovídá 48 procentům množství uvedeného na trh. Meziročně jde o nárůst o 145 tun, tedy přibližně o 7,2 milionu tužkových baterií.
„Objem sesbíraných baterií v Česku dlouhodobě roste. Kromě zodpovědnějšího chování spotřebitelů k tomu přispívá i lepší sběr dobíjecích baterií, jejichž životní cyklus je mnohem delší než u těch jednorázových,“ říká Petr Kratochvíl, technický ředitel společnosti Ecobat. Současná míra sběru přenosných baterií již překračuje evropský cíl stanovený pro rok 2026. V dalších letech však bude muset sběr výrazně vzrůst. Evropské nařízení o bateriích stanovuje cíl 63 procent do konce roku 2027 a 73 procent do konce roku 2030.
U baterií z lehkých dopravních prostředků, mezi které patří například elektrokola a elektrokoloběžky, je situace výrazně složitější. V roce 2025 se jich podařilo sesbírat pouze 4,5 procenta ve vztahu k množství uvedenému na trh, zatímco evropský cíl činí 51 procent do konce roku 2028 a 61 procent do konce roku 2031. „Problém vidím v tom, že evropské instituce nestanovují cíle na základě analýzy jejich dosažitelnosti a dobré znalosti problematiky. Chybná je i metodika výpočtu účinnosti sběru, která neodpovídá reálné životnosti baterií. Trvá minimálně sedm let, než se vyrobená baterie dostane do sběrového systému,“ upozorňuje Petr Kratochvíl. Nová pravidla zároveň od února 2027 stanoví požadavky na konstrukci výrobků tak, aby bylo možné baterie v řadě případů snadno vyjmout a vyměnit. Výrobci budou muset spotřebitelům poskytovat také informace a pokyny k bezpečnému vyjmutí a výměně baterie.
Přísnější pravidla mohou narazit na nedostatek kapacit
Už v tomto roce se zároveň zpřísňují podmínky pro přeshraniční přepravu bateriového odpadu. Česká republika nemá dostatečné recyklační kapacity pro sesbírané baterie. Ty proto míří k recyklaci do zahraničních zařízení a přeshraniční přeprava je nezbytnou součástí celého systému. Nový režim zavádí pro export baterií povinnost notifikace, což je další administrativní krok na který není systém připraven. Vyřízení notifikace může podle zkušeností z praxe trvat řádově déle než měsíc. Pro systém, který musí zajistit průběžný tok baterií od sběrných míst k recyklaci, je takové zdržení obtížně zvládnutelné. Zpoždění při vývozu se postupně promítá do kapacity specializovaných skladů. Ty mají stanovenou maximální povolenou kapacitu a nelze je jednoduše naplnit nad její limit.
„Pokud se vývoz zpomalí, baterie se začnou hromadit v našem skladu. Ten však může přijímat z bezpečnostních důvodů jen jasně stanovené množství baterií. Pokud byrokratický proces bude delší než měsíc, jednoduše nebudeme moci další baterie přijímat. A ty pak nemohou zůstat ani dlouhodobě v obchodech nebo jiných prostorách, které nejsou určeny pro jejich bezpečné skladování. Při současném tempu sběru zpožďování exportu o týdny a měsíce může velni rychle přivodit kolaps celého systému,“ upozorňuje Petr Kratochvíl z Ecobatu.
Podle Ecobatu by proto Evropská komise měla účinnost nových požadavků posunout a vytvořit dostatečný prostor pro přípravu celého systému. Současně je potřeba posílit kapacity příslušných národních úřadů, aby dokázaly notifikace vyřizovat rychle.
Průmyslové baterie: starý problém za miliardy
V statistikách sběru se také konečně projevuje zlepšení sběru velkých průmyslových baterií, ty jsou využívány zejména v solárních elektrárnách. Jedním z největších problémů sběru průmyslových baterií představují v minulosti špatně nastavená pravidla, díky čemuž na sběr a recyklaci těchto baterií chybí v systému částka kolem tří miliard korun. Povinnost zajistit sběr a recyklaci průmyslových baterií mohou firmy plnit buď individuálně nebo zapojením se do kolektivního systému. Řada firem v režimu individuálního plnění však již zanikla, či se jim daří pravidla obcházet. Problém by měla v budoucnu částečně řešit novela zákona o výrobcích s ukončenou životností, která leží v Poslanecké sněmovně. Ta stanovuje povinné zapojení se do některého kolektivního systému a tedy jistotu, že na likvidaci vysloužilých odpadních baterií bude připravena finanční rezerva.
Baterie končí i tam, kde nemají
Část baterií se stále nedostává do systému zpětného odběru. Jen v domácnostech podle odhadů zůstávají desítky milionů použitých baterií. Problém představují také jednorázové elektronické cigarety, jejichž baterie často končí ve směsném odpadu. Podle průzkumu Ecobatu více než polovina uživatelů použité elektronické cigarety vyhazuje právě do směsného odpadu. Vedle ztráty cenných surovin to představuje také bezpečnostní riziko, protože lithium-iontové baterie mohou při nesprávném nakládání způsobit požár. Rostoucí množství baterií zároveň představuje významný zdroj druhotných surovin. Ze 100 kilogramů baterií lze podle typu získat až desítky kilogramů využitelných kovů, například kobaltu, niklu, manganu nebo mědi.
Význam získává také druhý život baterií. Ecobat v roce 2025 znovu využil více než 50 tun baterií, tedy výrazně více než v předchozím roce. „Baterie bychom neměli vnímat pouze jako odpad. Jsou zároveň zdrojem surovin, které Evropa potřebuje. Smyslem systému proto není jen baterie sesbírat, ale také zajistit, aby se co nejvíce materiálu skutečně vrátilo zpět do oběhu,“ říká Kateřina Vránková, obchodní ředitelka Ecobatu.
Komentáře