Návrh evropského nařízení o obalech a obalových odpadech znevýhodní stávající systémy sběru odpadů a znejistí investory

Návrh evropského nařízení o obalech a obalových odpadech vstoupí v platnost nejdříve v roce 2024. Nicméně zásadním způsobem se dotýká dosavadní odpadové legislativy. Pro investory, obce i další subjekty vytváří nejisté prostředí, které může negativně ovlivnit funkční systémy odpadového hospodářství.

Recyklovatelnost obalů

Od roku 2030 bude možné uvádět na trh pouze obaly, které jsou recyklovatelné a budou rozdělené do pěti skupin recyklovatelnosti. Skupiny určí Komise delegovaným aktem.

Recyklovatelný obal je obal, který je navržen pro recyklaci, je efektivně a účinně tříděn v rámci tříděného sběru, je dotříděn v procesu dotřídění do určitého odpadového toku, může být recyklován na materiál dostatečné kvality, aby nahradil primární materiál a je „recyklován ve velkém měřítku“.

Recyklovatelnost není jasně definována, na toto téma se ještě povedou diskuze.

Příprava delegovaných aktů bude trvat 2 až 3 roky. Na změnu technologií balení či na instalaci nového typu třídění a recyklace budou zbývat tak 2 až 3 roky. „Když se to nestihne, nebudou se smět obaly vyrábět,“ říká Zbyněk Kozel, generální ředitel společnosti EKO – KOM, a dodává: „Jaká je to informace pro investory? Když nebude dost investorů, tak ty obaly zakážeme a ti, co investovali, budou mít smůlu.“

Úskalí nařízení

U prodejních obalů lze u velmi kvalitního systému tříděného sběru očekávat maximální účinnost 70–80 %. „Tedy vytříděny do kontejneru budou 4 z 5 obalů,“ uvádí Zbyněk Kozel.

Maximální účinnost dotřiďovací technologie obtížně překročí 95 %, ale nedosáhne 70 % pro obaly menší než 5 cm. Mechanická recyklace má obvyklé ztráty mezi 10-20 %, tedy účinnost 85 %. „Malé obaly nebude možné vyrábět. U těch by musela být účinnost sběru a třídění 100 %,“ upřesňuje Zbyněk Kozel.

Ani zálohový systém pro PET lahve s účinností sběru 90 %, hypotetickou 100% účinností dotřídění a spíše teoretickou ztrátou 15 % v mechanické recyklaci nedosáhne lepší kategorie než D.

Papír, aby dosáhl kategorie C, by musel dosáhnout 100% sběru a 100% dotřídění. Sklo, aby dosáhlo nejvyšší kategorie A, by muselo být vytříděno s účinností 100 %.

Efektivní systém třídění odpadu v ČR

Nařízení nereflektuje odlišný stav odpadového hospodářství jednotlivých zemí. V platnosti zůstává například požadavek na snížení množství obalů na obyvatele o 5 %, 10 %, 15 % do roku 2030, 2035 a 2040. Požadavek je stanoven procentně bez ohledu na to, že existují velké rozdíly mezi jednotlivými státy (SRN 225 kg, ČR 125 kg).

„Stávající systém separace funguje velmi dobře v rámci evropského měřítka. Česká republika je mezi devíti státy, které jsou na dobré cestě k dosažení obou cílů recyklace,“ říká Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství.

Ve zprávě Evropské komise z června 2023 byly hodnoceny dva prioritní cíle k roku 2025 – recyklace komunálních odpadů 55 % a recyklace obalových odpadů 65 %. Podle této zprávy patří ČR k Belgii, Dánsku, Itálii, Lucembursku, Německu, Nizozemsku, Rakousku a Slovinsku, tedy zemím, u kterých je předpoklad, že by mohly cíle splnit.

Nejen Česká republika však vyjadřuje obavy, že navrhované nařízení negativně dopadne na funkční národní recyklační systémy. Státy v čele s Itálií a Belgií požadují větší flexibilitu při zavádění nařízení o obalech a obalových odpadech. Usilují zejména o zachování stávajících fungujících systémů na národní úrovni.

ČR má vlastní strategii k naplnění směrnic

V roce 2021 byla vypracována strategie k naplnění cílů směrnic z let 2018 a 2019. Podílely se na ní společnost AOS EKO-KOM, Svaz měst a obcí ČR, Česká asociace odpadového hospodářství, Sdružení komunálních služeb, Česká asociace oběhového hospodářství a Spolek veřejně prospěšných služeb. Připravily analytický a strategický materiál, který je funkční pro každou komoditu. Dokument má název Strategie 21.

Stav projednávání nařízení

Předběžný harmonogram Evropského parlamentu přiblížil David Surý, vrchní ředitel sekce ochrany životního prostředí Ministerstva životního prostředí:

Dne 20. září hlasování o návrhu zprávy

Dne 2. října hlasování na plénu.

K problematickým bodům nařízení patří zejména právní forma návrhu, nejasné definice, velké množství delegovaných aktů – nejistota investic do odpadového hospodářství, požadavky na větší flexibilitu u jednotlivých opatření.

Zdroj: Konference Odpady a obce 2023.