Město či obec musí zajistit provoz vodohospodářské infrastruktury na svém území

| autor: redakce0

Město či obec musí zajistit provoz vodohospodářské infrastruktury na svém území

Rozhodujícím kritériem pro výběr zacházení s infrastrukturou by měla být jednak efektivita provozování, což má návaznost na cenu vodného a stočného, a jednak také odbornost a schopnost technického zabezpečení celého provozu.

V České republice lze najít mnoho příkladů, kdy obec si buď sama nebo prostřednictvím jí vlastněné provozní společnosti zajišťuje provoz. Obec tak má plnou kontrolu nejen nad vlastním majetkem, ale i jeho provozem. V některých případech však tento provozní model může svádět k praxi, kdy do ceny vodného a stočného nejsou promítány veškeré náklady s provozováním spojené, ale jsou „rozpuštěny“ v nákladech na provoz a správu obecního úřadu (např. administrativní pracovnice obce zároveň uzavírá smlouvy s odběrateli či vystavuje faktury za vodné a stočné. Tato činnost by neměla být hrazena z obecního rozpočtu na úkor jiných potřeb obce, ale měla by být započítána právě do ceny vodného a stočného. Nejinak je tomu s činností údržbáře, technika atd.). Obzvlášť v případech, kdy na veřejný vodovod či kanalizaci nejsou napojeni všichni obyvatelé dané obce, lze hovořit i o zvýhodňování vybrané skupiny obyvatel na úkor ostatních.

Jak ukazují výsledky šetření Ministerstva zemědělství, další poměrně rozšířenou praxí je nedostatečná tvorba prostředků určených na opravu a obnovu infrastruktury, či dokonce dotace ceny vody z obecního rozpočtu přes nákladovou položku záporný zisk. Tento problém se týká především malých a nejmenších obcí. Lidé sice platí nižší cenu za jeden metr kubický, ale obec má nižší výnosy z provozu vodohospodářského majetku a nemá proto dostatečné zdroje na jeho údržbu a obnovu. Tento stav pak vede k častým poruchám na síti a vysokému procentu ztrát vody.

Další možností pro města a obce coby vlastníky vodohospodářské infrastruktury je svěřit provoz externímu provozovateli, a to na základě vyhlášeného koncesního řízení, ze kterého vzejde pro obec nejvýhodnější nabídka. Obec vítězi koncesního řízení pronajme majetek, veškeré provozní náklady jdou přímo za touto provozní společností a za tento provoz platí obci nájemné, které slouží obci k pokrytí potřebných investic do vodohospodářské infrastruktury. Obec se tak může plně soustředit na správu a investice do vodohospodářské infrastruktury, rizika spojená se samotným provozem (mrazy, havárie, závady na technologii) a komunikace s koncovými odběrateli jsou přenesena na provozní společnost.

Provozní smlouvy se v současné době uzavírají v naprosté většině případů na období pět či deset let. I to je zárukou pro obec, pokud by provozovatel nevykonával dobře svoji činnost, měl by jen malou šanci na obhájení svého působení v novém provozním období.

Pokud vlastník deleguje právo vybírat vodné a stočné na provozovatele, ten následně fakturuje úhradu za dodávku pitné vody a odvedení a čištění odpadní vody od koncových zákazníků. Z vybraných peněz financuje provoz a vytváří prostředky, z nichž vlastník hradí obnovu či modernizaci stávající sítě a budování nové sítě. Je-li provozovatelem sám vlastník, jsou tyto náklady obsaženy v ceně vodného a stočného v položce odpisy a zisk, jsou-li provozovatel a vlastník dvě různé osoby, odvádí provozovatel obdobné prostředky vlastníkovi ve formě nájemného. Pro řádnou funkci vodohospodářské infrastruktury tak není podstatné, zda její obnova je financována z nájemného, či odpisů a zisku, ale skutečná výše vybraných a následně zainvestovaných prostředků určených na její obnovu.

Vlastnictví a provoz vodohospodářské infrastruktury s sebou přinášejí velkou zodpovědnost s řadou zákonných povinností. Pro tu je nutné být vybaven znalostí svých práv a povinností, kvalitní technologií a vybavením a především odborným personálem. To však nejde dohromady s nízkou cenou vodného a stočného, neboť nedostatek zdrojů na obnovu a údržbu má za následek častější poruchy na síti a s tím spojené vyšší ztráty v trubní síti. Což v dnešní době sucha a důrazu kladeném na kvalitu životního prostředí není pro přírodu a lidskou populaci příznivé.

Zdroj: SOVAK ČR/ Ing. Miroslava Vaculíková, MBA Desatero správného provozovatele či vlastníka vodohospodářské infrastruktury s odbornou recenzí Ing. Milana Míky a ing. Filipa Wannera, Ph.D.

Foto: ilustrační/ Pixabay



Máte dotazy či připomínky?

Napištenám,

vaše názory nás zajímají.

Tento portál tvoříme společně.




Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Vodárenství
Nadace partnerství
Sovak
Zdravá města
ABPlast
Satturn