Vývoj nákladů a příjmů v rámci odpadového hospodářství obcí dlouhodobě sleduje AOS EKO‑KOM, a.s. Hlavním datovým zdrojem jsou roční dotazníky z obcí zapojených do systému EKO‑KOM.
Zdroj dat
Pro hodnocení ekonomických ukazatelů byly vždy použity jen ty dotazníky, které byly řádně vyplněné relevantními daty (údaje jsou poskytnuty v požadovaném rozsahu). Vzorek obcí, který byl použit pro hodnocení nákladovosti za rok 2019, byl sestaven z 5 349 obcí (tj. 87 % všech obcí v ČR) s více než 9,61 mil. obyvatel (tj. cca 90 % obyvatel ČR). Vzorek obcí, použitý k hodnocení, odpovídá republikovému statistickému rozdělení obcí do velikostních skupin.
V následujícím textu jsou prezentovány údaje v rozsahu příspěvků z minulých let, aby byla zachována konzistence sledovaných dat. Prezentovaná data jsou průměrná data, která vždy mají svou odchylku. Hodnoty byly vždy stanoveny u skupiny obcí, které uvedly požadovaný údaj a nikoliv jako průměr za celý sledovaný vzorek.
Celkové náklady na odpadové hospodářství
Jedná se o součet nákladů spojených se sběrem, svozem a následným nakládáním s níže uvedenými odpady. Tyto náklady nejsou snížené o případné příjmy z prodeje druhotných surovin či odměnu ze systému EKO‑KOM. Při vyplňování obce vycházejí zejména z faktur od dodavatele služeb za jednotlivé činnosti.
Odpady zahrnuté do celkových nákladů obcí jsou náklady na tříděný sběr využitelných odpadů (papír, plast, sklo, nápojový karton, kov), oddělený sběr biologických odpadů od občanů, oddělený sběr nebezpečných odpadů, oddělený sběr objemných odpadů, směsný komunální odpad, stavební odpad, platby jiným obcím za využití sběrného dvora, koše na veřejných prostranstvích – úklid a vysypávání, úklid veřejných prostranství, černé skládky. Celkové náklady na odpadové hospodářství obcí nejsou prostým součtem jednotlivých výše uvedených položek. Představují průměrnou hodnotu celkových nákladů všech obcí, které poskytly relevantní údaje o celkových nákladech v dotazníku, a zohledňují tak skutečnost, že v každé obci je jiný rozsah služeb zajišťovaných v rámci odpadového hospodářství.
Vývoj nákladů v čase
Vývoj celkových jednotkových nákladů na občana na odpadové hospodářství obcí je uveden v grafu 1.
Graf 1 – vývoj celkových jednotkových nákladů, přepočteno na obyvatele.
Z grafu vyplývá, že v období 2004 – 2011 rostly náklady lineárně meziročně v rozpětí 6-10 %. Od roku 2012 do roku 2015 náklady spíše stagnovaly v období od roku 2016 opět vykazují růst v rozpětí 3-5 %. V roce 2019 představovaly průměrné celkové náklady na jednoho občana 1 032 Kč. Rozložení celkových nákladů dle krajů ČR je znázorněno na obr. 1.
Náklady dle krajů
Obr. 1 – celkové náklady v Kč/ob. podle krajů.
Náklady dle velikostních skupin
Graf 2 – náklady na odpadové hospodářství podle velikostních skupin, přepočteno na obyvatele.
Tabulka 1 – náklady na odpadové hospodářství podle velikostních skupin, přepočteno na obyvatele.
V následujícím textu budou řešeny primárně nákladově významné skupiny odpadů. Jedná se o směsný komunální odpad, tříděný sběr využitelných složek (papír, plast, sklo, kov a nápojový karton) a objemný odpad. Tyto tři skupiny odpadu představují 79 % nákladů obce.
SKO
Náklady na nakládání se směsným komunálním odpadem představují největší podíl celkových nákladů obce s komunálním odpadem. Jedná se o náklady spojené se sběrem a svozem směsného komunálního odpadu od občanů, včetně nákladů spojených s dalším nakládáním s ním (odstraňování, energetické využití odpadů).
Vývoj nákladů v čase
Graf 3 – vývoj jednotkových nákladů na směsný komunální odpad, přepočteno na obyvatele.
Náklady na směsný komunální odpad se dlouhodobě pohybují v rozpětí od 511 do 550 Kč na obyvatele a rok, přičemž v posledních dvou letech vykazují mírný růst o cca 1 % ročně. V roce 2019 představoval průměrný náklad na SKO na jednoho obyvatel 548 Kč. Jednotková produkce směsného komunálního odpadu má přitom klesající tendenci. Postupný pokles jednotkové produkce v rozpětí 3-5 %, který byl zaznamenán do roku 2015, byl vystřídán v posledních čtyřech letech pouze mírným poklesem až stagnací. Za období posledních 12 let produkce SKO klesla z 245 kg na obyvatele a rok na 193 kg na obyvatele v roce 2019.
Náklady dle krajů
Díky datům o produkci SKO bylo možno na úroveň krajů zpracovat jednotkové náklady vztažené na tunu SKO, se kterým bylo v obcích nakládáno. V roce 2019 tato hodnota v průměru představovala 2 844 Kč na tunu.
Obr. 2 – náklady na SKO v Kč/t podle krajů.
Náklady dle velikostních skupin
Graf 4 – náklady na směsný komunální odpad podle velikostních skupin, přepočteno na obyvatele.
Tabulka 2 – náklady na směsný komunální odpad podle velikostních skupin, přepočteno na obyvatele.
Tříděný sběr využitelných složek (papír, plast, sklo, nápojový karton, sklo)
Náklady na tříděný sběr využitelných odpadů jsou druhou nejvyšší nákladovou položkou, která představuje v průměru 21 % nákladů obce s odpadovým hospodářstvím. Do nákladů jsou zahrnuty náklady, které obec eviduje v souvislosti se sběrem, svozem a využitím tříděných složek komunálního odpadu. Do prezentovaných nákladů zde nejsou zahrnuty odměny systému EKO‑KOM.
Vývoj nákladů v čase
Graf 5 – vývoj jednotkových nákladů na tříděný sběr, přepočteno na obyvatele.
Jednotkové náklady na tříděný sběr rostly stejnou dynamikou, jakou roste množství vytříděného odpadu na obyvatele (na rozdíl od SKO, kde se s rostoucími náklady množství odpadu snižuje). V posledních letech dynamika růstu nákladů nepatrně zrychluje.
Náklady dle krajů
Díky datům o produkci tříděného sběru bylo možno na úroveň krajů zpracovat jednotkové náklady vztažené na tunu vytříděného odpadu, na které se lze opět podívat z pohledu krajů a z pohledu velikostních skupin.
Obr. 3 – náklady na tříděný sběr celkem v Kč/t podle krajů.
Graf 6 – Celková výtěžnost tříděného sběru v jednotlivých krajích ČR v roce 2019, seřazeno od nejvyšší po nejnižší.
Náklady dle velikostních skupin
Graf 7 – náklady na tříděný sběr podle velikostních skupin, přepočteno na obyvatele.
Tabulka 3 – náklady na tříděný sběr podle velikostních skupin, přepočteno na obyvatele.
Průměrné náklady na zajištění sběru a svozu využitelných komodit se liší i s ohledem na podíl jednotlivých komodit na celkovém vytříděném množství. Nejnižší náklady jsou spojeny s tříděním skla, následuje papír a plasty. Existuje téměř přímá úměra jednotkových nákladů s jejich objemovou hmotností ve sběrném prostředku. Tato skutečnost ovlivňuje náklady tak, že v oblastech s převažujícím sběrem levnějších komodit mohou být náklady nižší a naopak.
Objemný odpad
Jedná se o náklady spojené se sběrem a svozem objemných odpadů od občanů (všemi způsoby sběru – mobilní sběr, sběrné dvory a místa, další způsoby), včetně nákladů spojených s dalším nakládáním s nimi.
Vývoj jednotkových nákladů v čase
Graf 8 – vývoj jednotkových nákladů na objemný odpad, přepočteno na obyvatele.
Náklady vztažené na obyvatele a rok se u objemného odpadu dlouhodobě pohybují v rozpětí 50-75 Kč/obyvatele a rok. V roce 2019 to bylo 72,3 Kč/ob.
Náklady dle krajů
Obr. 4 – náklady na objemný odpad v Kč/t podle krajů.
Náklady dle velikostních skupin
Graf 9 – náklady na objemný odpad v Kč/ob. podle velikostních skupin, přepočteno na obyvatele.
Tabulka 4 – náklady na objemný odpad v Kč/ob. podle velikostních skupin, přepočteno na obyvatele.
Souhrnné údaje vybraných nákladů
V rámci souhrnu uvádíme pravidelně prezentované časové řady vybraných nákladů obcí.
Tabulka 5 – vývoj vybraných nákladů na hospodaření s odpady v obcích (v Kč/obyvatel/rok).
*objemný odpad – zahrnuje náklady obcí na veškeré způsoby sběru objemných odpadů (mobilní sběr, sběrné dvory a místa, další způsoby),
**bioodpady – zahrnuje náklady na oddělený sběr bioodpadů od občanů a také náklady na odpady ze zeleně
Příjmy obcí
V rámci vyhodnocení Dotazníku byly také zpracovány příjmy obcí v rámci odpadového hospodářství. Hodnocené položky byly:
- poplatek od občanů (za komunální odpad, nebo místní poplatek, nebo smlouva),
- poplatek za odpady od rekreantů,
- poplatek od ostatních původců za využívání systému obce,
- výnosy z prodeje druhotných surovin,
- platby za zpětný odběr elektrozařízení.
Největšími příjmovými položkami jsou platby od obyvatel a příjmy za zajištění zpětného odběru a využití obalů. Tyto dvě položky představují 88 % průměrných příjmů obcí.
Tabulka 6 – příjmy podle velikostních skupin v roce 2019 (v Kč/obyvatel/rok).
Porovnání průměrných příjmů a nákladů
Graf 10 – skladba nejvýznamnějších skupin příjmů a nákladů.
V grafu 10 jsou vzájemně srovnány struktury příjmů průměrné obce a nákladů průměrné obce. Je zjevné, že celkově jsou náklady vyšší než příjmy, průměrně proplácí obce ze svého rozpočtu 30 % nákladů na odpadové hospodářství. Dále je v tomto grafu naznačeno, že odměna systému EKO‑KOM kryje v průměru 62 % nákladů na tříděný sběr. Tento podíl odpovídá podílu obalů, které se v tříděném odpadu vyskytují a za které je systém EKO‑KOM odpovědný.
Porovnání dle krajů
Obr. 5 – srovnání průměrné výše nákladů a příjmů dle krajů v roce 2019.
Z geografického hlediska lze konstatovat, že větší rozdíl mezi průměrnou výší nákladů a průměrnou výší příjmů je spíše v Čechách než na Moravě. Obce ve východní části České republiky tedy v průměru doplácí z obecních rozpočtů na odpadové hospodářství méně.
Porovnání dle velikostních skupin
Porovnání průměrných příjmů a nákladů odpadového hospodářství obcí dle velikostních skupin je dále znázorněno v grafu.
Graf 11 – porovnání příjmů a nákladů obcí v odpadovém hospodářství podle velikostních skupin obcí.
Komentáře