Obor vodovodů a kanalizací v České republice se postupně posouvá správným směrem. Data z posledních let ukazují mimo jiné na klesající ztráty vody, stabilní spotřebu i rostoucí důraz na hospodaření s dešťovou vodou. Na tyto trendy navazují nové evropské požadavky na sledování ztrát, které se dotknou především větších dodavatelů, přičemž Česko má pro jejich naplnění relativně dobrou výchozí pozici.
Kanalizace dohání historický deficit
Statistiky posledních deseti let ukazují, že vodárenská infrastruktura se v Česku dále rozvíjí. Tempo růstu vodovodů je však nižší než u kanalizací, což souvisí s historicky vysokou napojeností obyvatel na vodovodní síť. Kanalizace tak v posledních letech dohánějí dřívější deficit. Vliv na další vývoj má i snižující se stabilita místních zdrojů vody v důsledku častějších extrémních výkyvů počasí. Roli hrají rovněž přísnější legislativní požadavky na čištění odpadních vod.
Důležitým tématem zůstává hodnota infrastrukturního majetku, která přímo ovlivňuje možnosti obnovy sítí, jejich dlouhodobou udržitelnost i plnění evropské rámcové směrnice o vodách. Česká republika je v tomto směru v relativně dobré pozici – již od roku 2006 existuje povinnost vytvářet finanční plány obnovy, které slouží jako klíčový nástroj řízení investic. Ministerstvo připravuje novelizaci oceňovací metodiky, jež by měla hodnoty majetku navýšit zhruba o 40 % v reakci na inflaci posledních let a promítnout se i do cenotvorby.
Nízká spotřeba vody a klesající ztráty
Napojenost obyvatel na vodovody i kanalizace se dlouhodobě zvyšuje. Spotřeba fakturované vody se v posledních letech stabilizovala a mírně klesla. Česká republika má přitom třetí nejnižší spotřebu vody v Evropské unii a spotřeba domácností se pohybuje blízko hygienického minima. Pozitivní je také dlouhodobý trend snižování ztrát vody. Provozovatelé investují do vyhledávání poruch a zlepšování technického stavu sítí. Výrazně klesá i objem fakturované srážkové vody, což souvisí se snahou dešťovou vodu zadržovat a využívat přímo v místě dopadu.
Nové evropské požadavky na sledování ztrát
Vedle směrnice o čištění městských odpadních vod vstupují do praxe také požadavky směrnice o pitné vodě z roku 2020. Ta zavádí povinnost detailně sledovat a vykazovat ztráty vody. Evropská komise nyní vyhodnocuje data z členských států a v následujících letech stanoví referenční hodnotu, k níž se budou státy postupně přibližovat. Povinnost se bude vztahovat na dodavatele, kteří denně dodávají alespoň 10 000 m³ vody nebo obsluhují minimálně 50 000 obyvatel. Česká republika by s plněním této povinnosti neměla mít zásadní problém, protože potřebná data dlouhodobě shromažďuje.
Podrobnější informace, včetně dat a širších souvislostí vývoje české vodárenské infrastruktury, přináší původní článek na webu Průmyslové ekologie.
Komentáře