Poradna_obrazek_canva.png
Katalog odpadů

Brno nezdraží poplatek za komunální odpad ani v roce 2022

| zdroj: SAKO Brno0

ZEVO Brno_SAKO.jpg
zdroj: SAKO Brno

Brno patří k těm obcím republiky, které nechávají místní poplatek za komunální odpad na stejné výši, přestože na složení ceny poplatku legislativně tlačí postupné zdražování ukládání odpadu na skládky, které se letos zvedlo z 500 Kč na 800 korun a do deseti let dosáhne hodnoty 1 850 korun za tunu odpadu.

Roční sazba pro Brno v roce 2021 zůstala na stejné výši jako loni, tedy 670 Kč. A stejnou částku bude město prosazovat také pro příští rok. Oznámil to na tiskové konferenci 1. náměstek primátorky Petr Hladík.

Téměř čtyřnásobné zdražování poplatků za skládkování tak nebude ovlivňovat ani příští diskuzi o výši poplatků za komunální odpad pro rok 2022. Naše město díky husté síti sběrných středisek, díky provozu vlastní dotřiďovací linky a díky činnosti svého zařízení na energetické využívání odpadu prakticky neskládkuje. Jakmile občan zanese odpad do sběrného střediska, nebo hodí do kontejneru, stává se tento odpad majetkem města Brna a díky tomu, že umíme třídit, recyklovat, obchodovat se surovinami a energeticky odpad využívat, může být cena poplatku takto nízko. Zatímco ve zbytku republiky končí odpad na skládce polovina komunálního odpadu, Brno ho umí zpracovat z více jak 97 %,“ zdůraznil Petr Hladík, první náměstek primátorky.

Rozhodnutí nenavýšit poplatek za odpad pozitivně ovlivnil také tradičně odpovědný přístup Brňanů k třídění odpadu. “I přes nepříznivou situaci zapříčiněnou restriktivními opatřeními, kdy zejména uzavření obchodů a služeb s sebou přineslo vyšší tlak na odkládání obalových materiálů, narostl svoz směsného komunálního odpadu jen o necelá 2 %, zatímco ve stejném období jsme ze stanovišť tříděného odpadu odvezli o 16 % plastu více a papíru v meziročním srovnání dokonce navíc o 28 %,“ podotkl Filip Leder, předseda představenstva městské společnosti SAKO Brno.

Město Brno se může chlubit uceleným a soběstačným systémem odpadového hospodářství. „Na území města máme téměř všechna koncová a klíčová zařízení na zpracování odpadu. Vlastníme společnost na svoz odpadu, provozujeme vlastní zařízení na jeho energetické využívání, máme dotřiďovací linku a plánujeme i bioplynovou stanici pro gastroodpad,“ dodal Petr Hladík.

Společnosti či obce v České republice, nemající dostupné ZEVO (Zařízení na energetické využívání odpadu), skládkují 50 až 60 % komunálních odpadů, oproti tomu Brno propracovaným systémem sběrných středisek odpadů, třídících kontejnerů, dotřiďovací linky a ZEVO, jen necelá 3 %.

Brněnské ZEVO v areálu SAKO Brno je jedním ze čtyř podobných zařízení v republice. Provozem ZEVO pokrývá město jednu třetinu spotřeby tepelné energie a teplé vody. V roce 2020 vyrobilo ZEVO z 241 tisíc tun odpadu 2,5 milionu gigajoulů tepla a 65 tisíc megawatthodin elektrické energie. Dotřiďovací linkou prošlo 6 400 tun papíru a 4 100 tun plastu. Technologie ZEVO dokázala separovat téměř 4 100 tun železa a 511 tun neželezných kovů.

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Vodárenství
Sovak
Zdravá města
ABPlast
Satturn
Meva a.s.
Fair Care
Wasten
JRK
SKS
Ecobat
Nadace Partnerství
Adapterra Awards