Poradna_obrazek_canva.png
Katalog odpadů

Adapterra Awards 2023: Hospodaření s vodou v Toulcově dvoře

| zdroj: Adapterra Awards/ Nadace Partnerství0

adapterra1
zdroj: Adapterra Awards/ Vojta Herout

Kdo by hledal mokřad s mnoha vzácnými a ohroženými druhy živočichů, dvě tůně, dešťové jezírko s kaskádami, lužní les a celkově přírodě blízké prostředí uprostřed pražské zástavby? Kořeny památkově chráněného Toulcova dvora, pojmenovaného po jeho posledním hospodáři, sahají až do 14. století.

Po znárodnění, kdy v něm sídlilo zemědělské družstvo a došlo k mnoha nevhodným úpravám, si ho v 90. letech pronajala a ujala se ho nezisková organizace. Na 10 ha plochy zde provozuje farmu s domácími zvířaty původních českých plemen, jízdárnu, zahradnictví, ubytování, zdravou jídelnu, ekologické obchůdky, mateřskou školu Semínko, rodinné centrum Mateřídouška či vzdělávací programy. Od roku 1996 zde budují systém šetrného hospodaření s vodou, jak v zastavěných prostorech, tak v přírodní části areálu.

Co opatření řeší

Posláním Toulcova dvora je inspirovat veřejnost k odpovědnému vztahu k přírodě. Provázaný systém opatření zmírňuje nepříznivé dopady sucha i přívalových srážek, umožňují zadržování vody při povodních a přispívají k ochlazování městského prostředí. Mokřad, tůně a další biotopy podporují biodiverzitu lokality – návštěvníci zde mohou zahlédnout střevlíkovité brouky, ohroženého zavíječe bahenního, skokany hnědé i skřehotavé, kuňky ohnivé, ropuchy zelené i obecné či ledňáčka říčního. V neposlední řadě také plní rekreační a vzdělávací funkci a umožňuje Pražanům vycházky do přírodě blízkého prostředí uprostřed městské zástavby.

adapterra2

Jak to funguje

Mokřad a tůně

V blízkosti meandrů potoka Botiče vznikl mokřad o rozloze 0,5 ha, který dokáže při rozvodnění potoka zadržet významné množství vody a zmírňuje následky povodní na nižších částech toku – Hostivaři, Záběhlicích a Vršovicích. Mokřad plní voda z podzemních pramenů a během roku kolísá výška jeho hladiny, čímž podporuje jak mokřadní druhy, tak druhy, které potřebují sucho i vodu. Díky starým stromům a trouchnivějícímu dřevu zároveň vytváří vhodná stanoviště pro specifické druhy ptáků, plazů, obojživelníků a hmyzu. V horní části areálu organizace na konci devadesátých let vyčistila prameniště a vyhloubila zde dvě tůně (každá 25 m²) s přepadem, které jsou lokálním zdrojem vláhy. Voda kaskádovitě putuje od nejvyšších částí pozemku po ty nejnižší, na každé úrovni má možnost částečně zasáknout.

adapterra3

Zadržování a využití dešťové vody

Staré nádrže na lehký topný olej o celkovém objemu 50 tisíc litrů našly po odborném vyčištění své využití pro akumulaci dešťové vody sváděnou ze zrekonstruovaných střech. Vodou se zalévají pěstební plochy i okrasné záhony. V případě prudkých přívalových srážek, kdy by nádrže kapacitou nemusely stačit, se přebytečná voda bioswalem (průlehem) svádí do mokřadu.

Menší podzemní nádrž o objemu 5 tisíc litrů se nachází také v hospodářském křídle budov. Voda z ní slouží zejména k zálivce v zahradnictví a je k dispozici farmě a koňské jízdárně. Všechny nádrže zajišťují téměř kompletní zalévání vodou v sušších částech roku.

Zasakovací plochy

V roce 2006 se v Toulcově dvoře rekonstruovalo nádvoří a z celé jeho plochy tak zmizel asfalt (pozůstatek po zemědělském družstvu). Nahradila ho propustná pískovcová dlažba. K zasakování dešťové vody na nádvoří přispívá také step o rozloze cca 40 m². Přesto se stávalo, že dvůr při silnějších deštích nebyl schopný všechnu vodu pojmout. Z tohoto důvodu zde před několika lety vznikly dřevěno-štěrkové odvodné kaskády a dešťové jezírko (40 m²) v prostorách ovčího výběhu (spodní část areálu). Kaskády zabraňují erozi svahu a zbytečnému odtoku dešťové vody do kanalizace. Voda z jezírka pak zároveň slouží zvířatům.

Původní stav

Rozloha areálu činí zhruba 10 ha. V budovách od 60. let do roku 1992 hospodařil Státní statek Praha, který ve velkém vyráběl krmné směsi a areál zanechal ve velmi špatném stavu. Když si v roce 1996 nezisková organizace Toulcův dvůr pronajala, bylo nádvoří vyasfaltované a voda z něj se nikam neodváděla, ani se nevyužívala. Prameniště bylo zanesené a bez péče, zbytky lužního lesa s podmáčením ve spodní části družstvo také nechalo svému osudu. Jejich potenciál se nijak nevyužíval, přestože na Botiči docházelo k častým záplavám. Přívalové srážky způsobovaly problémy v celém prostoru – na nádvoří, v hospodářské části i ve svažitém terénu, odkud splachovaly půdu a dále zanášely lužní les.

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Vodárenství
Sovak
Zdravá města
Wasten
JRK
SKS
Ecobat
Nadace Partnerství
Adapterra Awards
Teplárna ČB
EkoWATT
Solární asociace
AKU-BAT
I-tec
SmVaK Ostrava
Energie AG
Den malých obcí
Denios
PSAS
Rema
K-tech Komunální technika
Meva a.s.
EKO-KOM
ČEVAK
Povodí Vltavy
SRVO
Bert
ORGREZ