Před 30 lety se na zámku v Dobříši uskutečnila historicky přelomová celoevropská konference ministrů životního prostředí, na níž dodnes navazují další setkání tohoto jedinečného partnerství členských států Evropské hospodářské komise (EHK) OSN, agentur OSN reprezentovaných v regionu, mezivládních organizací, soukromého sektoru i nevládních organizací, zvaného Proces Životní prostředí pro Evropu.
Samotná konference proběhla z iniciativy tehdejšího československého ministra životního prostředí Josefa Vavrouška a stala se tak impulsem mnoha úspěchů v oblasti ochrany životního prostředí v Evropě, mimo jiné k přijetí řady mezinárodních úmluv.
Konferenci se dostalo neobyčejné pozornosti. Kromě ministrů životního prostředí evropského regionu se jí účastnili také představitelé Světové banky, Evropské banky pro obnovu a rozvoj, různých orgánů OSN, či mezinárodních organizací (např. NATO) a v zahraničí vzbudila velký zájem. Diskutovalo se na ní o lidských hodnotách a environmentální etice. Její snahou bylo posilování spolupráce při zlepšování podmínek životního prostředí a podpora udržitelného rozvoje v regionu. V naprosto jedinečném mezinárodním klimatu tak šlo o jedinečný úspěch tehdejší československé diplomacie v oblasti ochrany životního prostředí.
Jak známo, přelom 90. let byl turbulentní v mnoha ohledech a oblast životního prostředí nebyla výjimkou. Došlo ke konci studené války, rozpadu Sovětského svazu a Československo si začalo vytvářet politiku životního prostředí, která v komunistickém režimu v podstatě neexistovala. Prezident Václav Havel ve své úvodní řeči tehdy řekl, že konference se koná v zemi, „která nejen sama trpí velkými ekologickými problémy, ale je zároveň jedním z největších znečišťovatelů životního prostředí v Evropě.“
Od počátku Procesu proběhlo osm ministerských konferencí, poslední se konala v roce 2016 v gruzínském Batumi. 9. ministerská konference procesu ŽP pro Evropu se bude konat od 5. – 7. 10. 2022 v kyperské Nikósii, tedy během předsednictví České republiky v Radě EU.
ČR si tak bude moci v roli předsednické země EU připomenout svou historickou roli. „Proces Životní prostředí pro Evropu nás proslavil v oblasti mezinárodní ochrany životního prostředí. Již dekády pomáhá prosazovat její cíle v Evropě, zejména zvyšovat environmentální standardy zemí východní Evropy, jihovýchodní Evropy, ale také oblasti Kavkazu a Střední Asie. Považuji za obdivuhodné, že Československo a konkrétně ministr Vavroušek stáli na počátku této iniciativy,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec.
Proces Životní prostředí pro Evropu zaštiťuje EHK OSN, která má v současnosti 56 členů ze zemí EU, dále západoevropských a východoevropských zemí mimo EU, jihovýchodní Evropy, Kavkazu, Společenství nezávislých států a Severní Ameriky. Proces a jeho ministerské konference poskytují účastníkům platformu na vysoké úrovni a je regionálním pilířem pro udržitelný rozvoj.
Mezi úspěchy Procesu se řadí přijetí celé řady právně závazných dokumentů. Jedná se například o Úmluvu o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (Aarhuská úmluva), Protokol o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek k Aarhuské úmluvě, Protokol o těžkých kovech a Protokol o perzistentních organických polutantech k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států, dále o Protokol o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí k Úmluvě o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států a Rámcovou úmluvu o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat (Karpatská úmluva).
Proces Životní prostředí pro Evropu se tak díky svým výsledkům a letité kontinuitě stal přínosnou platformou pro ochranu životního prostředí v regionu EHK OSN a může i v budoucnu napomáhat spolupráci států i nestátních aktérů v této oblasti.
Komentáře